Karlova Studánka

Karlova Studánka
Pitný pavilon
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Vrbno pod Pradědem
Obec s rozšířenou působností	Bruntál (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′23″ s. š., 17°18′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	176 (2024)[1]
Rozloha	1,55 km²[2]
Katastrální území	Karlova Studánka
Nadmořská výška	775 m n. m.
PSČ	793 24
Počet domů	57 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Karlova Studánka 17 793 24 Karlova Studánka obec@kstudanka.cz
Starostka	Ing. Radka Chudová
Oficiální web: www.kstudanka.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Karlova Studánka
Další údaje
Kód obce	597473
Kód části obce	63304
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlova Studánka (německy Karlsbrunn^[4] nebo Bad Karlsbrunn) je lázeňská obec ležící v okrese Bruntál. Žije zde 176^[1] obyvatel, se svou nadmořskou výškou 800 m n. m. je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu. Jen kousek odsud leží nejvyšší vrchol Moravy a českého Slezska – Praděd. Do roku 1949 byla Karlova Studánka osadou obce Suchý Zejf (dnes Světlá Hora-Suchá Rudná). Obec je tvořena jediným, stejnojmenným katastrálním územím a nečlení se na evidenční části. Uváděnou rozlohou 0,46 km² byla po nějakou dobu druhou nejmenší obcí v České republice, aktuálně je uváděna rozloha obce 1,551 183 km². Sousedí s obcemi Malá Morávka, Ludvíkov a katastrálním územím Suchá Rudná obce Světlá Hora.

Obec Karlova studánka se jmenuje podle Karla Ludvíka, který v bitvě u Aspern porazil Napoleona.^[5] K jejich pojmenování došlo v roce 1803.

První historická zpráva pochází z roku 1554, jedná se o spisy o soudní při mezi městem Opavou a pány z Vrbna, kteří odváděli vodu z povodí Bílé Opavy do prostoru Suché Rudné kvůli těžbě zlata. ^[6] Po porážce Stavovského povstání roku 1620 připadla celá zdejší oblast Řádu německých rytířů. Z doby krátce poté pocházejí první zprávy o využívání zdejších pramenů za účelem léčby.

Roku 1778 si bruntálský měšťan K. Riedel, který již delší dobu trpěl bolestmi nohou, zkoušel úspěšně léčit svou chorobu zdejší ohřívanou kyselkou. Díky tomu se tento způsob léčení na radu bruntálského lékaře začal šířit mezi nemocnými.^[6] Ve stejné době byly prameny vyčištěny a ohrazeny zídkou. Až v 18. století byly provedeny na popud velmistra řádu Maxmiliána Františka Rakouského profesorem von Welle první rozbory zdejší vody, ve kterých bylo objeveno velké množství minerálních látek. Tehdy byly vývěry vod zachytávány na zdejších rašeliništích. Prameny byly znovu upraveny (Maxmiliánův pramen) a roku 1785 došlo k založení lázní, když byly u pramenů postaveny dřevěné domky s vanami pro léčbu pomocí koupelí. Nově vzniklá obec, založená Maxmiliánem Františkem,^[7] byla pojmenována Hin und wieder, což v překladu znamená „tam a zase zpět“. První pacienti totiž museli do lázní docházet z nejbližších obcí, protože v místě nebyla možnost ubytování. Hosté se mohli ubytovat v nedalekém Ludvíkově a Malé Morávce. Nejdříve byly využívány ty prameny, které pramení v blízkosti dnešního hotelu Džbán.^[6] Postupně však byla zahájena stavba lázeňských domů. V roce 1780 byl objeven Maxmiliánův pramen. Jeho objev rozpoutal rozsáhlou stavební činnost. V roce 1802 byl objeven další pramen, který byl pojmenován po Karlu Ludvíkovi jako Karlův. Lázně se velmi rychle rozrůstaly a do Karlovy Studánky přijíždělo stále více pacientů. Přispěl k tomu také objev Antonínova pramene roku 1812. Lázně byly natolik proslulé, že se zdejší kyselka plnila do lahví a rozesílala do okolí. Původně se láhve plnily z Maxmiliánova pramene a od roku 1862 i z Vilémova pramene. Kvůli vysokému tlaku oxidu uhličitého však lahve praskaly, a proto bylo od rozvozu upuštěno. Od roku 1870 se začalo v lázních užívat koupelí s přísadou odvaru ze smrkových větviček

• Správní dům (1782–1785), dnes Odra
• Věžový a Panský dům (dnešní Praděd),^[8] (1795–1800)
• Starý koupelnový dům (dnes pošta), převedená ohřátá kyselky potrubím
• Hostinský dům (dnes Bezruč), v letech (1824)
• Pruský dům (dnes obecní úřad, škola), (1824–1825)
• Knížecí dům (1832–1833)
• Lázeňský salón (dnes hudební hala), (1842–1844)
• Nový koupelnový dům (dnes Opava), (1842–1844)
• Sloupový dům (dnes Hotel Džbán), (1844)
• Švýcarský dům (dne mateřská školka), (1859)
• vila Eugen (dnes Šárka), vila Paula, Terasový dům (dnes Kamzík), (1890)
• Letní lázně (1891–1893) – byly ve své době jednou z nejmodernějších lázeňských staveb. Původně v něm bylo 21 kabin pro uhličité a rašelinové koupele, dvě odpočívárny, inhalatorium, 2 místnosti pro vodoléčbu, sluneční lázně a bazén. Bazén byl později zrušen a až v roce 2007 obnoven.
• Pitný pavilon je skutečným symbolem Karlovy Studánky, (konec 19. století)
• vodní elektrárna (1905)
• Lotrinský dům (Slezský dům), (1909–1913)
• Lázeňský hotel (dnes Libuše), (1929–1931)

V letech 1926-1928 se v Karlově Studánce a v jejím okolí jezdil automobilový závod Pradědský okruh. Byl to první automobilový závod na okruhu, který se v Československu uskutečnil, legendární 1. Československá Tourist Trophy se uskutečnila v roce 1926. Start a cíl byly v Karlově Studánce u hotelu Hubertus (vyhořel 2x v roce 2000 a 2001, dnes zde stojí Apatmánový dům Hubertus),^[9] kde bylo i parkoviště závodních strojů a depo.^[10]

V roce 1928 byl objeven pramen Bezejmenný, o rok později Trubačův nebo také Trubkový, který byl nalezen v padlém stromu, a o další rok později Norbert. Poté co byla Karlova Studánka roku 1938 připojena na základě mnichovských událostí k Německu byl majetek řádu německých rytířů uloupen nacionálními socialisty. Během 2. světové války byly lázně často navštěvovány nacionálně socialistickými představiteli. Konaly se zde konference a porady. ^[6] Až do konce války bylo území osídlené z velké většiny Němci, kteří byli po válce vystěhováni. 50. a 60. léta přinesla hydrogeologické průzkumy a velmi hluboké vrty. Do současnosti je z těchto vrtů využíván 126 metrů hluboký vrt S2A, ze kterého vyvěrá pramen Petr a také vrt S7 s pramenem Vladimír a hloubkou 117,8 metru. V roce 1987 byl zbořen Skleněný domek. V letech 1995 – 2001 prošly lázeňské budovy rozsáhlými rekonstrukcemi. V současnosti lázně patří státu a specializují se na léčbu onemocnění cest dýchacích a plic. K léčbě hojně napomáhá také zdejší horské klima.^[11] Dále se zde léčí pacienti s cévními nemocemi, s kloubními a páteřními obtížemi a pacienti po onkologických nemocech.^[6]

Řád německých rytířů, nyní^[kdy?] podniká kroky k navrácení Karlovy Studánky. V případě, že by došlo k navrácení, nadále by sloužila ke svému účelu a byla by přístupná veřejnosti.

V první polovině března 2016 vláda rozhodla o vyjmutí státních Horských lázní Karlova Studánka z privatizace. Majetek, který stát nepotřebuje k lázeňské péči, by se měl pravděpodobně prostřednictvím ministerstva financí privatizovat, zbytek má být vrácen ministerstvu zdravotnictví. Obec chce od státního lázeňského podniku získat do svého vlastnictví například pozemky a komunikace kolem budovy úřadu a školky. Nadále ovšem probíhaly spory s Německým řádem, který se soudně domáhá vydání lázní i nemovitostí v obci. Mediální zástupce Německého řádu Mikoláš Černý řekl ČTK, že řád by se v případě získání majetku určitě snažil s těmi, kdo jej dosud využívají, domluvit a postupovat humánně, nechce nic blokovat nebo komplikovat. Pro veřejnost by se prý po změně majitele nic nezměnilo. Starostka obce trvá na tom, že obci patří základní škola, úřad, mateřská škola a kaple svatého Huberta, které obec nabyla řádně dle zákona. Stát majetek konfiskoval podle Benešových dekretů, přičemž řád argumentuje tím, že majetek sice nebyl konfiskován řádu, ale nacistům, kteří Německý řád zrušili jako nepřátelský říši.^[12]

Počet obyvatel Karlovy Studánky podle sčítání nebo jiných úředních záznamů^[13]:

V Karlově Studánce je evidováno 77 adres : 76 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).^[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 55 domů, z toho 44 trvale obydlených.

Obec Karlova Studánka vznikla jako samostatná obec s vlastním katastrem k 1. lednu 1953 vyčleněním části území z katastru obcí Suchá Rudná, Ludvíkov a Malá Morávka. Rozloha nového katastru byla poměrně velmi malá (přibližně 54 ha) a zahrnovala pouze bezprostřední okolí lázeňského osídlení.^[15]

Po svém vzniku začala obec usilovat o územní rozšíření a získala k tomu podporu jak od okresního národního výboru v Bruntále, tak od orgánů či organizací provozujících rekreační zařízení v této zájmové oblasti (chaty Ovčárna a Barborka a Kurzovní chata). Protože Malá Morávka byla mezitím přeřazena do okresu Rýmařov, požadavky se musel zabývat krajský národní výbor v Olomouci, protože změnami hranic obcí by došlo i ke změně hranic okresů. Změna hranic obcí a tím i okresů, tj. odpojení severní části katastru obce Malá Morávka o rozloze kolem 400 ha (okolí Pradědu s rekreačními chatami Barborka a Ovčárna) byla s účinností od 1. ledna 1955 po předchozím souhlasu dotčených obcí schválena plenárním zasedáním KNV v Olomouci dne 5. února 1955. K realizaci nově stanovených hranic v terénu a v katastrální mapě však nikdy nedošlo, přestože změna hranic byla publikována v tehdejším Úředním listu ve smyslu vládního nařízení č. 16/1954 Sb. Podle textu usnesení KNV v Olomouci mělo být od katastru obce Malá Morávka odloučeno území o rozloze přibližně 400 ha, zatímco později sporné území mělo rozlohu 1034 ha, což znamená, že slovní znění tohoto usnesení je v rozporu s deklarovaným elaborátem Oblastního ústavu geodézie a kartografie v Opavě, které tak je spíše jen zobrazením požadavků a nároků obce Karlova Studánka, nikoli promítnutím skutečného či domnělého právního stavu.^[15]

V roce 1987, když obě obce již spadaly do okresu Bruntál, plenární zasedání ONV v Bruntále dne 17. června 1987 pod čj. vnitř. 28/1987 schválilo se souhlasem národních výborů dotčených obcí (Karlova Studánka dala souhlas na plenárním zasedání 27. října 1986) změny hranic katastrálních území obcí Vrbno pod Pradědem, Karlova Studánka, Karlovice, Heřmanovice, Malá Morávka, Holčovice, Světlá Hora a Široká Niva. Podle této změny hranic spadá podstatná část sporného území do katastru obce Malá Morávka a liší pouze v detailech od hranice z roku 1953. Toto rozhodnutí o změně hranic bylo realizováno v katastrálních mapách i vyznačením v terénu.

Fakticky si však výkon správy ve sporném území atrahovala obec Karlova Studánka, a to zejména tím, že vyměřovala a vybírala místní poplatky. Po roce 1989 se obec Karlova Studánka úspěšně domáhala legalizace tohoto stavu, přednosta Okresního úřadu v Bruntále zaslal dne 18. března 1991 zainteresovaným obecním úřadům i na orgány geodézie dopis, v němž tvrdí, že rozhodnutí ONV v Bruntále z roku 1987 je nicotné. Obec Malá Morávka se proti tomuto názoru ohradila podáním Ministerstvu vnitra ČR. Ministerstvo odmítlo „deklaraci nicotnosti“, avšak podle pozdějšího nálezu ústavního soudu nedostatečně rozlišovalo mezi nesprávným či nezákonným správním aktem a aktem nicotným. Následně se obec Karlova Studánka obrátila na Okresní soud v Bruntále s žalobou na určení katastrálních hranic mezi oběma obcemi. Okresní soud v Bruntále však řízení zastavil pro nedostatek pravomoci soudu.

Rozhodnutí z let 1955 i 1987 byla vydána oprávněným státním orgánem při respektování tehdy platných právních předpisů, tedy pozdějším rozhodnutím bylo derogováno předchozí rozhodnutí, avšak obec Karlova Studánka tvrdila, že rozhodnutí KNV z roku 1955 nebylo žádným dalším rozhodnutím zrušeno ani změněno. Na sporné území si však činily nárok obě obce, na což stavební úřad ve Vrbně pod Pradědem reagoval tak, že ke stavebním řízením zval jako dotčené instituce obě obce. Obě obce rovněž trvaly na tom, že na daném území mají komptetence ve vztahu k záležitostem veřejného pořádku.

Ministerstvo vnitra ČR svým přípisem z 1. července 1998 odmítlo v celé záležitosti rozhodovat a ztotožnilo se se stanoviskem ředitele odboru všeobecné správy vyjádřeným v dopise ze dne 11. června 1998. Obec Malá Morávka podala ústavní stížnost proti nečinnosti Ministerstva vnitra ČR i Okresního úřadu v Bruntále. Z korespondence vedené s Okresním úřadem v Bruntále plynulo, že tento úřad se ztotožňoval s právním názorem obce Karlova Studánka, že katastrální hranice byly dosud určeny usnesením KNV v Olomouci ze dne 21. 12. 1954, a proto okresní úřad odmíl učinit jakákoli opatření proti nesprávným či nezákonným aktům této obce. Obec Malá Morávka v ústavní stížnosti hodnotila nečinnost okresního úřadu v této věci jako nezákonný zásah okresního úřadu do práv zastupitelstva obce Malá Morávka. Protože jde o kompetenční spor mezi orgány dvou samosprávných celků, rozhodnutí přísluší ústavnímu soudu. Ústavní soud rozhodl ve prospěch obce Malá Morávka.^[15] Podle soudce zpravodaje Vladimíra Čermáka Ústavní soud v tomto případě vůbec poprvé řešil kompetenční spor mezi orgány územní samosprávy.^[16] Na daních a místních poplatcích obec Karlova Studánka z tohoto rekreačního území získávala údajně kolem 100 000 Kč ročně, tedy územní ztráta rozpočet ve výši kolem 4 miliónů korun neohrozila.^[16]

Dne 28. března 2007 zastupitelstvo obce Karlova Studánka schválilo změny katastrálních území, které pro Karlovu Studánku představují přírůstek o výměře 0,889 374 2 m² z katastrálních území Suchá Rudná, Podlesí pod Pradědem, Stará Voda v Jeseníkách a Malá Morávka v souvislosti s územními změnami obcí Světlá Hora, Karlova Studánka, Malá Morávka. V programu jednání byl bod nazván „Změny katastrálního území – Ovčí vrch“,^[17] pravděpodobně však tato změna nakonec nebyla realizována.

Obec leží na silnicích druhé třídy : II/445 a II/450. Z obce jezdí přes letní sezonu autobusová linka určená pro seniory a zdravotně hendikepované na vrchol Praděd.^[18]

V obci se nachází bazénový komplex s vodoléčbou a termoterapií, tělocvična a fitcentrum Orlík, dva tenisové kurty (v zimě kluziště), v zimě můžete využít 600 metrů dlouhou sjezdovku.^[19] Známým a navštěvovaným místem v lázních je také uměle vybudovaný vodopád na řece Bílá Opava. V horní, tedy západní, části obce se nachází geologická expozice kamenů z Jeseníků a ještě dále dřevěná Kaple sv. Huberta a naproti ní bývalý lovecký zámeček Hubertov. Věřící mohou navštívit kostel Panny Marie Uzdravení Nemocných. Většina kulturních akcí se zde koná v lázeňském domě Libuše.

Z Karlovy studánky směrem k Pradědu vede naučná stezka Bílé Opavy, po které můžete dojít až k chatě Barborka. V okolí je také mnoho cyklostezek. 33 kilometrů daleko od obce se nachází hrad Sovinec.

Pramenů je v Karlově studánce celkem 8. Některé jsou pojmenovány po známých osobnostech jako např. pramen Maxmilián po Maxmiliánu, synovi Marie Terezie, který nařídil prohledat okolí obce a nalezl tak ony léčivé vody. Všechny zdejší prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého díky rašeliništím, které zabraňují odvětrávání. Prameny je možno stočit např. v Pitném pavilonu, kde je pramen Vilémův, nebo v domě Libuše.

• Johann Hönig (1810–1886) rakouský matematik, vysokoškolský pedagog a politik
• Erich Hürden (1884-1969) rakouský malíř a grafik, žijící v letech 1917–1946 v Karlově Studánce

V Karlově Studánce se natáčely následující filmy a seriály:

• S tebou mě baví svět (1982, režie: Marie Poledňáková): Slezský dům (Karlova Studánka čp. 3, Hotel, kde Gábina bydlí a kam za ní každý večer přijíždí Pepa na lyžích) a Letní lázně (Karlova Studánka čp. 27, koncert Gábiny)^[20]
• Místo zločinu Ostrava: 9. díl televizního seriálu nazvaný Kubelíkův případ (2020, režie: Jan Hřebejk).^[21]

• 
  Knížecí dům (1832–1833), dnes správa lázní
• 
  Kaple sv. Huberta z 18. století
• 
  Lázeňský dům Libuše pohledem od Letních lázní
• 
  Řeka Bílá Opava v Karlově Studánce
• 
  Pošta a lázeňský dům Opava
• 
  Vila Vlasta (1893–1894, dříve vila Wilhelm)
• 
  Geologická expozice a informační centrum
• 
  Hudební hala (1836–1837)
• 
  Minerální pramen Petr

• KOČÍ, Kateřina; SKUHRAVÁ, Lenka. Karlova Studánka. Karlova Studánka : Obec Karlova Studánka, 2012. ISBN 978-80-260-3245-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlova Studánka na Wikimedia Commons
• Karlova Studánka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• www.kstudanka.cz – Oficiální webové stránky obce
• www.sdhoks.wz.cz^{[nedostupný zdroj]} – Hasiči Karlova Studánka
• FOTO: Karlova Studánka
• Naučná stezka Bílá Opava
• Markéta Radová: „Mrtvý student“ Zifčák stěhuje lidi do Karlovy Studánky. Chce ji ovládnout?, iDnes.cz, 8. 10. 2010, MF Dnes