Karlova huť v Lískovci

Karlova huť byl hutní podnik založený v roce 1833 v obci Lískovec v okrese Frýdek-Místek, který se postupem doby přeměnil ve válcovnu plechů.

Karlova huť byla založena ve vesnici Lískovec u řeky Ostravice v roce 1833 Těšínskou komorou za arcivévody Karla Ludvíka.^[1] Nejprve byly postaveny na pravém břehu Ostravice hamry (celkem šest), které byly poháněny šesti vodními koly.^[2][3] Místo bylo nazýváno Lipina podle porostu líp.^[4][5]

V roce 1836 byly postaveny čtyři zkujňovací výhně. V roce 1851 bylo vykováno 12 669 centů surového železa v sortimentu: kované, tyčové, podkovové, mřížové, rámové, nástrojové, brzdové a další. V roce 1851 byla zahájena výstavba válcovny, jejíž výroba byla nejprve změřena na výrobu kolejnic a jiných profilů z pudlovaného železa. Po dostavbě v roce 1853 byla zahájena výroba válcovaných plechů (nejprve jemné plechy, kolejnice a hrubé plechy).^[2] V roce 1863 byla vodní kola zaměněna turbínami, které poháněly nově vybudovanou střední válcovnu. Ve stejném roce byl postaven buchar na výrobu plechů pro pluhy a soustruh k broušení válců. V roce 1857 výroba činila 3 600 tun kolejnic, 1 000 tun tyčového železa a 830 tun plechu.^[1]

V roce 1871 byla Karlova huť napojena na Ostravsko-frýdlantskou dráhu a tím propojena se závody v Bašce. V roce 1872 byly postaveny dvě kuplovny a dvě plamencové pece na výrobu litiny. V roce 1874 byla uvedena do chodu reverzní válcovna s parním pohonem o výkonu 1000 HP a započala výstavba Bessemerovy huti^[6], která byla přesunuta do Třince v roce 1877.^[7] Do Třince byly v roce 1878 přestěhovány kovárny velkých výrobků a dvě kupolové pece. V Karlově huti byl postaven provoz na výrobu jemného železničního materiálu.

V roce 1900 byl zastaven provoz v pudlovnách, jejich provoz nahradila martinská pec, která kryla celou spotřebu válcoven.^[8][9]

V roce 1906 hutní a důlní majetek Těšínské komory přešel pod akciovou společnost Rakouská báňská a hutní společnost (BHS). Karlova huť byla přebudována na válcovnu plechů. V období první světové války byla Karlova huť převedena na válečnou výrobu.

V meziválečném období byla největším výrobcem jemného válcovaného plechu. V roce 1937 vyvezla 28 000 t plechu, což bylo 83 % československého exportu. V období 1957–1959 byla postavena a uvedena do provozu válcovna plechů za studena. V roce 2006 ukončila svou činnost válcovna plechů za tepla a zůstává v provozu válcování za studena.^[8]

V roce 1991 byl podnik převeden na státní akciovou společnost Válcovny plechů, který byl v roce 1999 privatizován. Majoritním vlastníkem se stala akciová společnost Nová huť Ostrava, která se od roku 2007 stala součástí ocelářské skupiny ArcelorMittal a od roku 2019 skupiny LIBERTY Steel.^[8][10] V roce 2018 se Válcovna plechů oddělila od skupiny ArcelorMittal a pod novým názvem GO Steel Frýdek-Místek se stala součástí polské skupiny Stalprodukt S.A. Bochnia. Výroba je zaměřena na výrobu orientovaných plechů pro elektroniku.^[11]

Mostárna, která byla založena v roce 1867 v Ustroni, byla přenesena v roce 1881 do Lískovce. V roce 1904 byl samostatný závod sloučen s Karlovou hutí a v roce 1906 přešla pod akciovou společnost Rakouská báňská a hutní společnost. V roce 1928 se stala samostatným závodem BHS až do roku 1949.^[12] Od roku 1958 se stala součásti Vítkovických železáren jako závod 65. V roce 1994 mostárna zanikla.^[13]

Výrobky mostárny v Lískovci (Báňská hutní společnost): železný krov vídeňské radnice (1881), ocelová konstrukce obilního skladiště v Budapešti (1881). Mosty SDF přes Dunaj u Vídně (1872), most městské vídeňské elektrické dráhy, mosty v Haliči a Rumunsku a další.^[14][12]

O odporu dělníků Karlovy huti proti hromadnému propouštění v období velké hospodářské krize pojednává film Zocelení režiséra Martina Friče z roku 1950.

• Zocelení ve Filmovém přehledu
• Zocelení v Česko-Slovenské filmové databázi