Karlovo náměstí (Třebíč)

Karlovo náměstí
Západní část náměstí od sousoší Cyrila a Metoděje
Západní část náměstí od sousoší Cyrila a Metoděje
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoTřebíč
Městská částVnitřní město
Poloha
Napojené uliceJihlavská brána, Hasskova, Kotlářská, Jejkovská brána a Přerovského
Historie
Pojmenováno poKarel IV. Lucemburský
Starší názvyRynek
Další údaje
Typnáměstí
Délka360 m
Šířka65 m
Počet adres58
PSČ67401
Kód ulice603856
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlovo náměstí (lidově nazývané také Rynek) je centrální náměstí v Třebíči. Svou plochou dosahující 2,2 ha náleží k největším českým náměstím. Náměstí je pojmenováno po císaři Svaté říše římské a českém králi Karlu IV.[1]

Dnešní podoba náměstí pochází z 80. let 18. století. Původní rynk byl zničen velkými požáry města Třebíče v letech 1821 a 1822, kdy z úředního nařízení musely být sneseny vysoce vypjaté a krásně zformované ozdobné štíty a lomenice měšťanských domů. Později nebyly obnoveny. Požáry byla zničena rovněž původní cenná renesanční radnice.

Podoba náměstí po požárech již nebyla tak malebná, působila spíše uzavřeným dojmem. Přímo na náměstí tehdy ještě stále ústily dvě ze tří městských bran. Ty však byly v průběhu 19. století také strženy za účelem zlepšení průjezdu, protože již velikostně bránily rostoucí dopravě.

Dějiny

Nejstarší známá fotografie Třebíče pořízená před rokem 1868 a před velkými požáry, kdy je na fotografii patrná ještě stará renesanční radnice a tzv. Masné krámy

Náměstí pravděpodobně vyměřil sám lokátor Třebíče, měšťan Herman (zřejmě Heřman – původem Němec), jak ho dokládá listina z roku 1277 poprvé dokládající městský status Třebíče.[2] To on stanovil hranice osídlení, tržiště a stavebních ploch; tehdy vytyčené úzké, ale dlouhé parcely jsou patrné ještě dnes: v části parcely přiléhající na náměstí si měšťané stavěli svůj dům, v střední části parcely bývala hospodářská stavení, stavení čeládky[3] a dál často zahrady. Velikost náměstí svědčí o snaze vytvořit nově zakládanému městu podmínky proto, aby mohlo konkurovat královským městům.

K roku 1335 se váže obehnání města hradbami. Jejich zbytky jsou patrné podél řeky a v několika úsecích na jih od náměstí. Přímo vjezd na náměstí střežila dvojice bran, dnešním pojmenováním Jihlavská brána na západě (zbořena 1868) a Jejkovská brána na východě (zbořena 1898).

Na jihu, nikoli však už na náměstí, je doplňovala Vídeňská brána (zbořena 1844). V místě Jejkovské brány se zdařilo útočícím vojskům krále Matyáše Korvína překonat obranu města, což posléze vedlo k jeho úplnému zničení a opuštění.

Náměstí zdobila trojice kašen ozdobená sochami světců od třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Voda do nich tekla dřevěným potrubím z rybníka Baby a později i dalších rybníčků. Do velkého požáru v roce 1822 taktéž měly domy na náměstí renesanční a barokní štíty. Jak kašny, tak ozdobné štíty nařídil v uvedeném roce odstranit jihlavský krajský úřad: u kašen z hygienických důvodů a u štítů proto, že v souvislosti s velkým požárem došlo ke zřícení jednoho štítu a usmrcení pěti osob a ke zranění několika dalších.[4]

Tak jako jiné části nebo společně s nimi, bylo i vnitřní město se svým Karlovým náměstím několikrát stiženo ničivými požáry. Nejstrašnější požáry jsou doloženy v letech 1822 (shořelo 200 domů, včetně radnice, fary, městské školy, kostela a městské věže) a 1847 (v celém městě lehlo popelem 116 stavení).

V 30. letech 20. století byly do centra náměstí umístěna veřejné toalety, ty následně byly v 90. letech téhož století přestavěny a umístěny do podzemí. Říkalo se jim třebíčské metro.[5]

Exekuce na náměstí

Náměstí v roce 1927

V roce 1934, kdy město dlužilo 30 milionů Kčs obdrželo návrh na exekuci majetku města Třebíče. Mezi vyjmenovanými majetky byly i pozemky pod Smrtelnou ulicí a Karlovým náměstím. Město požádalo ministerstvo financí o půjčku 250 tisíc Kčs, aby mohla zaplatit část dluhu, to provedla, ale věřitel nadále trval na dražbě. Město tak 11. ledna 1935 požádalo soud o zrušení dražby, protože část pohledávky byla zaplacena, soud toto odmítl. Město pak podalo na věřitele (tj. Cyrilometodějskou záložnu) žalobu, kdy jej obvinila z nesolidního jednání. Soud odročil konání exekuce do doby, kdy bude vyřešen spor. V červnu téhož roku došlo k tomu, že se připojili další věřitelé. V listopadu téhož roku se město obrátilo na ministerstvo vnitra o pomoc, to pomoc poskytlo, ale pouze drobnou a tak to nestačilo k zaplacení dluhů. Exekuce tak pokračovala dále, ministerstvo žádalo o ukončení exekuce, ale věřitelé chtěli nadále získat náměstí. V roce 1936 už zadlužení města převýšilo jeho majetky, dne 16. října 1936 však bylo řízení o exekuci přerušeno, neboť pohledávky spadly pod sanační plán obcí Moravského zemského sněmu.[6]

Název (původně pro zkrácenou obecnou mluvu) Karlovo náměstí byl zaveden v roce 1903, původní název byl uváděn jako Náměstí císaře Karla IV.[1] Od června 1951 do prosince 1989 se užívalo názvu Gottwaldovo náměstí.

Budoucnost

Dne 2. května 2016 bylo zastupitelstvo města Třebíče seznámeno se studií budoucí podoby náměstí, studie prošla přes kontroly dopravní policie a památkářů. V budoucnosti by žádná ze současných funkcí náměstí neměla skončit, naopak by některé funkce měly přibýt. Realizace studie by měla stát přibližně desítky milionů korun.[7] Přestavba by měla změnit polohu autobusových zastávek, měly by přibýt dvě kašny a skončit fungování toalet v podzemí náměstí, stejně tak ubude počet parkovacích míst. Směrem od Jejkovské brány by měl být průjezd vozidel povolený pouze jednosměrně, obousměrně pouze ze strany od Jihlavské brány. Autorem návrhu je Tomáš Rusín.[8] Třebíčští architekti Milan Drbálek a Pavla Drbálková zaslali městu otevřený dopis, kde nesouhlasí s některými aspekty přestavby náměstí.[9]

Dne 23. května 2016 proběhla diskuze s občany nad tématem nového náměstí, kdy nejčastějším tématem dotazů občanů města Třebíče byla doprava.[10]

Zásadní výhrady k plánované rekonstrukci Karlova náměstí zveřejnil v červnu 2016 i Spolek za starou Třebíč. Vadí jim, že se zpět na náměstí nemají vrátit všechny tři historické kašny, ale pouze jedna z nich. Dále, že mají být odstraněny ostrůvky okrasné zeleně, včetně vzácného kamenného sloupu z 15. století, který je na jednom z nich na východní straně náměstí. Také to, že zastávky z jižní silnice se mají přemístit do dvou řad stání u severní strany náměstí, což tuto část náměstí degraduje na autobusové nádraží a navíc tu chybí potřebný stín pro cestující. Dále jim vadí i to, že z náměstí se má stát bezbariérová plocha, kde nebudou v podstatě vymezeny silnice od chodníků obrubníky, což bude nebezpečné hlavně chodcům.[11]

Byla vyhlášena anketa mezi občany, kdy se jí zúčastnilo 1180 respondentů, kteří se vyjadřovali k budoucí podobě náměstí a k jeho vybavenosti. Největší zájem byl o návrat vodních prvků na náměstí (86 % respondentů), zachování zastávek MAD (85 %), více zeleně (62 %) a plochy pro pěší (61 %). Národní památkový ústav je z historických důvodů proti navýšení množství zeleně, jelikož dříve nebyla na náměstí žádná zeleň, pouze otevřený prostor.[12]

Rekonstrukce

V dubnu 2017 byla oznámeno, že možná rekonstrukce náměstí se odkládá na rok 2018 či na další roky, problémy způsobily inženýrské sítě, které jsou založeny podle starších norem. Bude potřeba vyměnit páteřní kanalizační řad a další přípojky. Původní kanalizační přípojky a rozvody vody pochází z třicátých let 20. století.[13] Rekonstrukce by dle Marie Černé měla začít na podzim roku 2018, širší rekonstrukce by pak měla proběhnout v roce 2019.

Na přelomu roků 2017 a 2018 byly přesunuty veřejné záchody z podzemí v centru náměstí do budovy bývalé vojenské správy na severní straně náměstí vedle tzv. Staré pošty. Rekonstrukce náměstí potrvá alespoň dvě stavební sezóny, není rozhodnuto, zda se bude postupovat od východu na západ či z jihu na sever, dělení je potřeba z toho důvodu, že je potřeba zachovat dopravní obslužnost náměstí.[14]

V roce 2017 bylo rozhodnuto, že město chce pokrýt náměstí bezdrátovým připojením k internetu, stejně tak chtělo postavit i nabíjecí stanici pro elektromobily a chytré parkoviště.[15] Na jaře roku 2018 vzniklo na Komenského náměstí tzv. inteligentní parkoviště, pokud se osvědčí, tak tatáž technologie má být použita při rekonstrukci Karlova náměstí.[16] V únoru 2018 začala stavba nových veřejných toalet na Karlově náměstí.[17] V únoru 2018 bylo uvedeno, že cena za stavbu nových toalet v dvoře jednoho z domů na náměstí bude 3,6 milionu Kč. Stavba měla být hotová v květnu téhož roku.[18] Toalety byly otevřeny dne 15. srpna 2018, celková cena dosáhla 3,8 milionu korun.[19] Na toaletách lze využít platbu kartou.[20]

Po rekonstrukci bude upraven systém parkování, parkoviště bude zahrazeno závorou a budou skenovány poznávací značky vozidel. Parkoviště tak bude změněno z dlouhodobého na obrátkové.[21]

Po rekonstrukci budou v ploše náměstí instalovány inženýrské sítě, to umožní využití plochy náměstí např. na restaurační zahrádky nebo různé akce.[22]

Nová kašna

Roku 2018 bylo oznámeno, že o podobě nové kašny rozhodne architektonická soutěž, kterou město Třebíč připravilo ve spolupráci s Českou komorou architektů.[23] V roce 2018 se také rozhoduje, zda bude mít náměstí povrch hladký (tj. asfaltový) nebo z kostek, rozdílem je hlučnost.[24] Celkový počet účastníků soutěže byl 27, návrhy byly prezentovány a vítěz byl uveřejněn na začátku srpna 2018.[25] V soutěži s návrhem kašny zvítězil ateliér H3T architekti, návrh je minimalistický a má podobu kovové obruče na třech nohách.[26] Cena by měla dosáhnout cca 3,5 milionu korun.[27] V roce 2019 byla zadána zakázka na výrobu nové kašny.[28] V květnu roku 2022 byla stavba vodního prvku téměř hotova.[29]

Druhá kašna se nachází na východní straně náměstí, ta je v podobě klasické kašny, kterou obepíná půlkruhová lavička.[30]

Nový přístup

V roce 2019 bude znovu zpřístupněna ulička (tzv. myší díra), která spojí prostranství nedaleko kostela sv. Martina s Karlovým náměstí přes budovu Národního domu. V uličce by měla být otevřena vinárna a umístěn klavír. V noci bude ulička standardně zavřena.[31] V roce 2019 byly pokáceny suché stromy na náměstí, při rekonstrukci má dojít i k celkové revitalizaci zeleně a tak nebudou nahrazeny novými teď, ale až při rekonstrukci.[32]

Plánování rekonstrukce

V plánu nové podoby náměstí došlo na přelomu let 2018 a 2019 ke změnám, místo dlažby v dolní části náměstí bude asfalt. Náměstí po rekonstrukci nebude průjezdné. Zeleň bude pouze po obvodu náměstí.[33][34] Rekonstrukce by mohla začít na podzim roku 2020[35] a dokončena by měla být do roku 2022.[33][34] V roce 2019 došlo k dohodě mezi památkáři, majiteli sítí a dalšími subjekty a město tak mohlo požádat o stavební povolení. Cena by měla dosáhnout 80–130 milionů Kč.[36][37] V lednu roku 2020 bylo oznámeno, že rekonstrukce náměstí by měla začít na podzim téhož roku. Kromě jiného budou přesunuty vánoční trhy na jiné místo a také bude odkoupen poslední kus pozemku na náměstí, který nepatří městu Třebíč.[38] Na počátku února roku 2020 nebylo známo, kde by trhy mohly být pro rok 2020.[39][40] V listopadu roku 2020 bylo oznámeno, že vánoční trhy by se měly přesunout na Martinské náměstí.[41]

Rekonstrukce mezi lety 2020 a 2022

V létě roku 2020 začnou přípravné práce v přilehlých ulicích Přerovského a Soukopova. V srpnu a září téhož roku bude zavřen průjezd ulicí Jejkovská brána. V roce 2021 proběhnout práce na tzv. horní straně náměstí (jižní část). Následně se opravy přesunou na dolní (severní) část.[42] Celková cena oznámená v roce 2020 by měla dosáhnout na 200 milionů Kč. V létě téhož roku byl zrušen provoz autobusové dopravy a pokračovaly opravy.[43] O opravu mělo zájem celkem osm společností, o vítězi bude rozhodnuto v aukci.[44] Celková cena by měla dosáhnout asi 133 milionů Kč, původní odhady hovořily o 200 milionech Kč.[45]

V září roku 2020 byl odstraněn stánek s občerstvením "U Cyrila" na Karlově náměstí, není jisté, zda se vrátí zpět po dokončení rekonstrukce náměstí.[46] V září roku 2020 byla také uzavřena horní strana náměstí, proběhly výkopové práce a byly vyměněny kanalizační a vodovodní trubky.[47] Jejkovská brána by měla být otevřena v polovině září roku 2020, následně budou zřízeny provizorní zastávky autobusové dopravy u Grand Hotelu a staré pošty, které budou svážet cestující na Nezvalovu ulici.[48]

V lednu roku 2021 byla uzavřena část parkoviště na horní straně náměstí, začalo také kácení stromů, které na náměstí rostly. Dle vedení města budou nahrazeny novými stromy.[49] V únoru roku 2021 se rekonstrukce posunula k bývalým veřejným záchodům v podzemí, které byly zdemolovány a po dokončení rekonstrukce již nebudou obnoveny.[5] Parkoviště bylo omezeno a tak město pronajalo parkovací plochu v bývalé prodejně Delvita nedaleko náměstí. Město nechalo na parkoviště instalovat parkovací automat ve stejném režimu jako na Karlově náměstí.[50] V březnu roku 2021 bylo oznámeno, že zatím nedochází ke zpoždění v rámci rekonstrukce.[51] V dubnu roku 2021 bylo oznámeno, že nájemci městských prostor na horní straně náměstí budou mít kvůli omezení přístupu do provozoven kompenzován nájem. Stejně tak byly vystavěny v prostorech bývalých toalet na náměstí nové podzemní zachytávací nádrže, které budou uchovávat dešťovou vodu, která bude následně použita pro zalévání městské zeleně.[52] V květnu roku 2021 byly ukládány betonové patky pro sloupy veřejného osvětlení, vedení elektřiny a také jsou připravovány plochy pro položení chodníků.[53]

V době letních prázdnin roku 2021 budou rekonstruovány chodníky a přechody pro chodce v křižovatce ulic Jihlavská brána, Soukenická, Smila Osovského a Bedřicha Václavka.[54] V listopadu roku 2021 byly dokončeny širší chodníky na jižní straně Karlova náměstí, byly také zasazeny okrasné hrušně u již dokončených chodníků. Další stromy by měly být zasazeny na jaře roku 2022.[55] V listopadu roku 2022 byla pro zásobovací vozy otevřena první část opravených silnic, později byla silnice opět uzavřena, neboť řidiči nákladních vozů nerespektovali značení a poškodili nové litinové mříže kanalizace.[56]

Na podzim roku 2021 byl rekonstruován průchod mezi Karlovým náměstím a Komenského náměstím, v jeho prostorech vznikne minimuzeum modelů a také prostory pro informace pro občany ze strany radnice.[57][58] V roce 2021 také bylo oznámeno, že město se rozhodlo i proti vůli NPÚ vysadit více stromů na náměstí, než bylo schváleno.[59]

Archeologický průzkum

V rámci rekonstrukce byl také zahájen archeologický průzkum, který potrvá dva roky, vedou jej pracovníci Muzea Vysočiny v Jihlavě.[60] Archeologové objevili zbytky gotické brány a příkopu, který byl dříve zakreslen v mapách. Byla nalezena i malá keramická figurka o velikosti cca 7 cm. Průzkum potrvá do roku 2022, postupně bude odkryt povrch na celém povrchu náměstí.[61][62] Archeologové nalezli pozůstatky z 13. - 15. století, doufají však, že naleznou i další nebo starší artefakty.[63] Kolem sochy Cyrila a Metoděje byly nalezeny předměty z doby kolem 13. století. Byly také nalezeny mince z doby vlády Václava II. nebo hrací kostka z 13. nebo 14. století.[64] Pod náměstím byla nalezena také středověká pec přibližně z 12. století nebo přibližně 200 let staré dřevěné potrubí.[65][66][67] V listopadu byly nalezeny i chlebové pece z 12. století.[68] V lednu a únoru roku 2021 byly nalezeny gotické kachle, gotická brána, příkop, mostek, spona opasku, dýmky a další drobné předměty. Na západní části náměstí byly nalezeny prvky, které přísluší někdejší trhové osadě z přelomu 12. a 13. století.[69] V květnu roku 2021 byl v západní části náměstí odhalen pravděpodobně historický pranýř a různé předměty denní potřeby.[70][71] Také byly nalezeny různé herní prvky a základy trhové osady.[72][73] Na jižní straně náměstí byly nalezeny pozůstatky dřevěného domu z 12. století.[74]

Některé z nalezených archeologických předmětů by měly být od září vystaveny v konírně zámku v Třebíči.[75]

Charakteristika

Karlovo náměstí v rámci Třebíče-Vnitřního Města

Karlovo náměstí je protáhlé ve směru západ-východ, dosahuje délky asi 360 m, šířka kolísá kolem 50 m.

Náměstí se člení na část shromažďovací a část parkovací. Část shromažďovací slouží jako místo trhů, jarmarků, ale i všelijakých lidových slavností, reklamních akcí, politických shromáždění ap. Část shromažďovací vymezuje na západě zástavba budov samosprávy, na východě to je sousoší sv. Cyrila a Metoděje (lidově jen u Cyrila, k Cyrilovi).

Východní polovina náměstí slouží naopak dopravě: k parkování vozidel návštěvníků centra a ku potřebě městské hromadné dopravy: v místě, kde jsou umístěny zastávky, je osobní doprava vyloučena. Západní stranu této části náměstí započíná podzemní objekt veřejných záchodků, na východě to je malý parčík při zbytku středověké zástavby připomínající pranýř.[p 1]

Mimo uvedené dělení na část shromažďovací a část parkovací se často používá členění na horní stranu náměstí, rozuměj jižní, a dolní stranu náměstí, rozuměj severní. Toto členění vychází z toho, že severní část se mírně svažuje k řece Jihlavě, a je tedy níže položena než strana jižní. Podle povodňového plánu města by stoletá voda dolní stranu náměstí zaplavila; naposledy se tak stalo 21. května 1985 při stoleté povodni. Dne 22. května roku 1985 dosáhl stav řeky Jihlavy 448 cm.[76]

Městské brány vedoucí přímo na Karlovo náměstí

Budovy a pamětihodnosti

  • Malovaný dům;
  • Černý dům přestavěný Janem Ráblem r. 1619, jak dokládá nápis na pískovcovém portálu;
  • sousoší svatých Cyrila a Metoděje;
  • Fuchsova spořitelna – budova bývalé městské spořitelny je funkcionalistická stavba z dílny architekta Bohuslava Fuchse; byla postavena na místě starého domu majícího vročení „postaveno 1123, obnoveno 1823“; jeho pavlačka sloužila jako tribuna řečníkům, kteří 29. října 1918 ohlašovali vznik samostatné Československé republiky.
  • budova besedního domu, dnes Národního domu.

Další budovy

  • třebíčské masné krámy, zbourané v letech 18681869, ustoupily výstavbě nové ulice, dnešní ulice Přerovského;[77]
  • dům č. 57 postavený třebíčským kameníkem a měšťanem Mikulášem Krkem před rokem 1604, hned vedle něj je
  • Národní dům, otevřený jako Besední dům roku 1871;
  • Františkovský dům neboli Malovaný dům se sgrafitovou výzdobou a arkádou ve dvoře;
  • dvě budovy radnice na západní straně náměstí;
  • Grand Hotel Třebíč; původně na jeho místě stál dům upravený roku 1877 třebíčskými Němci na Hotel Habsburg, po převratu roku 1918 přejmenovaný na Grand Hotel a od roku 1921 Hotel Slavia.[78] Ten byl v březnu 1974 zbourán a na jeho místě vyrostlo společenské a ubytovací středisko navržené architektem Césarem Grimmichem; v prostorách velkoprodejny našel své místo jeden z prvních supermarketů v Třebíči: Mana (skončil v roce 1999); také se zde konaly první diskotéky v klubu Charlies;
  • Dům obuvi vybudovaný v letech 19781980; jeho balkón byl tribunou pro mluvčí sametové revoluce, pokud nebylo shromáždění řízeno od sousoší sv. Cyrila a Metoděje;
  • dům č. 19 mající listová sgrafita (1563);
  • Hotel Zlatý kříž (nazýván též Šedý) zasazený nepříliš citlivě do okolní historické zástavby v letech 19381939; v suterénu bývala vinárna zvaná ponorka; v roce 1983 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci (přestal vyhovovat hygienickým předpisům a neodpovídal ani novým požadavkům provozním), ta se však táhla a po několikaleté přestávce byla hotova v květnu 2004; V roce 2022, kdy byla uvolněna jednotka, kde se dříve prodávalo oblečení byl účel jednotky změněn v galerii, původně sloužila jako kavárna a k tomuto účelu by měla být určena i po dokončení rekonstrukce náměstí.[79]
  • Čapkův dům, uzavírající náměstí na východní straně, býval sousedem jejkovské brány, jejíž podobu na své severní zdi zachycuje; v zadním traktu nepřístupném veřejnosti je jedna ze zbylých bašt městského opevnění.

Galerie

Kašny

Pravděpodobně již na počátku 16. století se třebíčští obyvatelé potýkali s problémem letního vysychání studen zřízených při domech ve Vnitřním Městě a přílišného znečištění řeky Jihlavy, kterou nebylo možno používat jako zdroj pitné vody, což bylo způsobeno především využíváním řeky k praní vlny soukeníky a máčení kůží koželuhy a jircháři.[80] Nedostatek vody umocňovala potřeba jejího velkého množství pro vaření piva v městském pivovaru. Z těchto důvodů právě někdy v této době došlo ke zřízení tří kašen umístěných na Karlově náměstí.[80] Jejich napájení bylo zajištěno vybudováním nového rybníku Baba, později zvaného též Babák, který se nachází nad dnešními ulicemi Cyrilovou a Zdislavinou. Doprava vody na náměstí byla zajištěna potrubím z vyvrtaných borových klád.[80]

S dalším rozvojem města však již množství vody dodávané z rybníku Babák nevystačovalo. Proto město roku 1610 zakoupilo se souhlasem třebíčské vrchnosti Smila Osovského z Doubravice soustavu tří malých selských rybníčků, zvaných Vodovodní, Barák a U Suchých, od týnského občana Ondřeje Kuldánka za 37 zlatých a 15 grošů bílých.[80] Nad rybníky se v té době nacházel ještě čtvrtý a panský rybník zvaný Chudoba.[81]

V čase před tímto rozšířením zásobovací vodovodní soustavy byly kašny na náměstí dřevěné. V první polovině 18. století ale byly původní nahrazeny novými kamennými.[80]

Za účelem zvýraznění estetického významu kašen byly všechny tři ozdobeny barokními sochami světců od umělce Štěpána Pagana, který měl dílnu v Třebíči.[82] Kašnu u radnice zdobila socha svatého Šebestiána s městským znakem a letopočtem 1730 na svém podstavci.[82] Celá skulptura je dnes k nalezení u severní stěny kostela svatého Martina na Martinském náměstí. Prostřední kašna byla přikrášlena sochou svatého Václava. Bylo jí proto přezdíváno svatováclavská.[82] Roku 1854 ji nechal na vlastní náklady opravit starosta města Třebíče Martin Hassek.[82] Socha svatého Václava pocházející z ní se dnes nalézá před vrátnicí třebíčské nemocnice. Poslední kašna na východní straně náměstí měla sochu svatého Floriána – patrona hasičů.[82]

Využití nacházely kašny při zásobování domácností v celém Vnitřním Městě vodou – ženy a služebné do nich chodili pro měkkou vodu, kterou nabírali do puten či pantovnic (nádob umístěných na zádech).[82] Další užití nalézaly kašny při trzích na náměstí, kdy se k nim chodili lidé osvěžovat. Běžně z kašen také brali vodu kočí pro své koně táhnoucí povozy.[82]

Kulturní akce

Karlovo náměstí jako přirozený střed města Třebíče hostí mnoho kulturních akcí; z nich lze uvést:

  • Středověké slavnosti Třebíče – oslavy výročí zápisu třebíčských památek na seznam UNESCO (konají se pravidelně v měsíci srpnu);
  • Třebíčské Bramborobranífolklórní festival s řemeslnickými trhy (koná se v září);
  • Třebíčské slavnosti piva (konají se v květnu);
  • Horácká rallyFIA evropský pohár v rally (červenec).

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Ve skutečnosti však jde o kamenný pilíř, který podpíral mázhauz na dolní straně náměstí v místě dnešního Grand Hotelu Třebíč. Datován je do poloviny 13. století, tedy do doby, kdy začalo město vznikat. Objeven byl v roce 1974. Třebíčský pranýř stával na místě sousoší Cyrila a Metoděje.

Reference

  1. a b Promemoria o novém pojmenování Třebíčských ulic a poznačení domů v jednotlivých ulicích orientačními čísly. Třebíč: [s.n.], 1894. Dostupné online. 
  2. NEVOSAD, J. Třebíč – Krok za krokem: Gottwaldovo náměstí. In Zpravodaj města Třebíče, 1/1982, str. 15
  3. FIŠER, R., NOVÁČKOVÁ, E., UHLÍŘ, J. Třebíč. Dějiny města I. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 208 s.
  4. NEVOSAD, J. In Zpravodaj města Třebíče, 11/1983, str. 294
  5. a b ŘÍHOVÁ, Ivana. Demolice "metra" v Třebíči. Do veřejných toalet se zakously bagry, podívejte. Třebíčský deník. 2021-02-24. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. 
  6. MEJZLÍK, Jaroslav. Jak se prodávalo třebíčské náměstí. Třebíčský zpravodaj. 12/1989, roč. 1989, čís. 12, s. 13–14. 
  7. VONDRÁK, František. Radní znají novou podobu Karlova náměstí v Třebíči [online]. Třebíčský deník, 2016-05-02 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 
  8. JAKUBCOVÁ, Hana. Třebíč přestaví Karlovo náměstí. Nebude to ani revoluce, ani exhibice [online]. iDNES.cz, 2016-05-06 [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. 
  9. Spolek architektů. Otevřený dopis architektů [online]. Horácké noviny, 2016-05-05 [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. 
  10. VONDRÁK, František. Třebíčský deník [online]. Třebíčský deník, 2016-05-26 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. 
  11. HERZÁN, Martin. Rekonstrukce Karlova náměstí v Třebíči. Spolek za starou Třebíč [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné online. 
  12. JAKUBCOVÁ, Hana. Na náměstí chtějí lidé více stromů. Nepatří tam, namítají památkáři. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-08-25 [cit. 2016-09-02]. Dostupné online. 
  13. MAHEL, Luděk. Oprava Karlova náměstí se odsouvá. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-12 [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. 
  14. JAKUBCOVÁ, Hana. Oprava třebíčského náměstí vypukne až příští rok, začne se od záchodků. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-12 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. 
  15. MAHEL, Luděk. Třebíčská radnice plánuje WiFi připojení na náměstí. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-05 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online. 
  16. MAHEL, Luděk. První parkoviště budoucnosti vznikne na jaře v Třebíči. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-25 [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. 
  17. JAKUBCOVÁ, Hana. Oprava mostu, nové záchodky, stavba podchodu. To vše je v plánu v Třebíči. Třebíčský deník. 2018-01-18. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. 
  18. JAKUBCOVÁ, Hana. Nové veřejné záchodky vyjdou na 3,6 milionu korun. Třebíčský deník. 2018-02-24. Dostupné online [cit. 2018-03-01]. 
  19. JAKUBCOVÁ, Hana. VIDEO: Nové veřejné záchodky otevřou už tento týden. Třebíčský deník. 2018-08-13. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. 
  20. I-VYSOČINA.CZ. Na nových veřejných toaletách v Třebíči lidé zaplatí i platební kartou. Informujeme o všem. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. 
  21. KRČMÁŘ, Milan. Budoucí trend na Karlově náměstí: neplatiče parkovného odhalí kamera. Třebíčský deník. 2022-03-11. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  22. KRČMÁŘ, Milan. Kavárna uprostřed náměstí: Třebíč chce oživit střed města. Třebíčský deník. 2022-04-22. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. 
  23. ČTK. Podobu třebíčské kašny bude řešit architektonická soutěž. Archiweb.cz [online]. Archiweb.cz, 2018-03-24 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. 
  24. LAUDIN, Radek. Velká města Vysočiny vymýšlí opravu náměstí. Třebíč už je před Jihlavou. iDNES.cz [online]. 2018-03-27 [cit. 2018-04-02]. Dostupné online. 
  25. JAKUBCOVÁ, Hana. Vítězný architektonický návrh kašny bude k vidění nejdřív za měsíc. Třebíčský deník. 2018-07-02. Dostupné online [cit. 2018-07-05]. 
  26. JAKUBCOVÁ, Hana. Jako svatozář na třech nožkách. Takový návrh kašny pro Karlovo náměstí zvítězil. Třebíčský deník. 2018-08-14. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. 
  27. LAUDIN, Radek. Rozhodnuto. Opravené náměstí v Třebíči bude mít místo kašny „sprchu“. iDNES.cz [online]. 2018-08-23 [cit. 2018-08-30]. Dostupné online. 
  28. MAHEL, Luděk. Radní zadali zakázku na výrobu nové zlaté kašny pro náměstí. trebicsky.denik.cz. 2019-07-04. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. 
  29. KRČMÁŘ, Milan. Třebíčany rozděluje vodní prvek na náměstí. Jedni jsou pro, druzí jej nechápou. Třebíčský deník. 2022-05-11. Dostupné online [cit. 2022-07-17]. 
  30. KRČMÁŘ, Milan. Kašna na východní straně náměstí se Třebíčanům líbí. Na rozdíl od prstence. Třebíčský deník. 2022-06-15. Dostupné online [cit. 2022-07-17]. 
  31. LAUDIN, Radek. Ulička upadla v zapomnění, nyní ji Třebíč obnoví i s obřím vinným sklepem. iDNES.cz [online]. 2018-10-22 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  32. MARTAKIDISOVÁ, Irini. Suché stromy na Karlově náměstí v Třebíči jsou pokácené – Vysočina news [online]. 2019-08-02 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  33. a b MAHEL, Luděk. Asfalt na třebíčském náměstí zůstane. trebicsky.denik.cz. 2019-01-12. Dostupné online [cit. 2019-02-28]. 
  34. a b LAUDIN, Radek. Třebíčské náměstí po úpravě nebude průjezdné, v části zůstane asfalt. iDNES.cz [online]. 2019-01-29 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  35. ČTK. Revitalizace třebíčského náměstí by mohla začít za rok. Změní se chodníky i parkování. Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny [online]. 2019-10-25 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  36. JAKUBCOVÁ, Hana. Blíží se doba, kdy Karlovo náměstí obsadí bagry. trebicsky.denik.cz. 2019-10-25. Dostupné online [cit. 2019-12-16]. 
  37. ČTK. Archiweb - Rekonstrukce náměstí v Třebíči má územní rozhodnutí. www.archiweb.cz [online]. Archiweb, 2019-12-04 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  38. ČTK. Archiweb - Obnova Karlova náměstí v Třebíči by měla začít letos na podzim. www.archiweb.cz [online]. 2020-01-17 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. JAKUBCOVÁ, Hana. Vánoční trhy zmizí z Karlova náměstí. Místo nich zaparkují stavební stroje. Třebíčský deník. 2020-01-17. Dostupné online [cit. 2020-02-06]. 
  40. JAKUBCOVÁ, Hana. Vánoční trhy mimo Karlovo náměstí? U lidí vítězí nábřeží řeky. Třebíčský deník. 2020-02-10. Dostupné online [cit. 2020-02-25]. 
  41. KREJČÍ, Denisa. Vánoční trhy? V Třebíči je chtějí na Martinském náměstí, Žďár je bude mít online. Třebíčský deník. 2020-11-10. Dostupné online [cit. 2021-02-09]. 
  42. MAHEL, Luděk. Proměna Karlova náměstí začíná. Na jejím konci bude i sprcha pro úředníky. Třebíčský deník. 2020-05-29. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. 
  43. NEDĚLKOVÁ, Jana. Po letech příprav se Třebíč pouští do přeměny náměstí, první práce začaly. iDNES.cz [online]. 2020-07-13 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  44. ČTK. Archiweb - O opravu třebíčského náměstí má zájem osm firem, rozhodne aukce. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ČTK. Oprava třebíčského Karlova náměstí by mohla stát 133 milionů Kč. Archiweb [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  46. REDAKCE. Konec jedné éry. Stánek u Cyrila na Karlově náměstí končí. Třebíčský deník. 2020-09-11. Dostupné online [cit. 2020-10-06]. 
  47. ŘÍHOVÁ, Ivana. Apokalypsa v Třebíči, na Karlovo náměstí vjely bagry a náklaďáky. Kvůli opravám. Třebíčský deník. 2020-09-24. Dostupné online [cit. 2020-10-13]. 
  48. JAKUBCOVÁ, Hana. Jejkovská brána v sobotu zavírá. Z Karlova náměstí zmizí městské autobusy. Třebíčský deník. 2020-07-31. Dostupné online [cit. 2020-09-04]. 
  49. ŘÍHOVÁ, Ivana. Nekácejte stromy na náměstí, protestují lidé v Třebíči. Radnice: vysadíme nové. Třebíčský deník. 2021-01-09. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. 
  50. HRABAL, Michal. Bourání na Karlově náměstí v Třebíči: lidé zaparkují v bývalé Delvitě. Třebíčský deník. 2021-02-21. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. 
  51. ČTK. Archiweb - Opravu třebíčského náměstí nezdržel koronavirus ani počasí. www.archiweb.cz [online]. Archiweb, 2021-03-24 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ŘÍHOVÁ, Ivana. Obtížný život na Karlově náměstí v Třebíči: podívejte se, jak to tam nyní vypadá. Třebíčský deník. 2021-04-27. Dostupné online [cit. 2021-05-26]. 
  53. ŘÍHOVÁ, Ivana. Oprava Karlova náměstí v Třebíči: dělníci shrnují zeminu, připravují chodníky. Třebíčský deník. 2021-05-12. Dostupné online [cit. 2021-05-27]. 
  54. ŘÍHOVÁ, Ivana. Křižovatku u hlavní pošty v Třebíči čeká úprava chodníků a přechodů. Třebíčský deník. 2021-05-12. Dostupné online [cit. 2021-05-27]. 
  55. CHROMÁ, Martina. Polovina stromů je v zemi. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 11. 
  56. KRČMÁŘ, Milan. Karlovo náměstí: otevřené jen tři dny, neukáznění řidiči zničili litinové mříže. Třebíčský deník. 2021-11-10. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  57. ŘÍHOVÁ, Ivana. Nový vzhled i využití: v Třebíči opravují průchod mezi náměstími v centru. Třebíčský deník. 2021-09-20. Dostupné online [cit. 2021-10-29]. 
  58. KRČMÁŘ, Milan. Průchod otevřený: v Třebíči opět projdete mezi Komenského a Karlovým náměstím. Třebíčský deník. 2021-12-01. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  59. KRČMÁŘ, Milan. Válka Třebíče proti památkářům: na náměstí vysázela stromy proti jejich vůli. Třebíčský deník. 2021-12-21. Dostupné online [cit. 2022-01-09]. 
  60. JAKUBCOVÁ, Hana. Karlovo náměstí v Třebíčí obrátí naruby. Pod zemí budou hledat dřevěný poklad. Třebíčský deník. 2020-07-25. Dostupné online [cit. 2020-09-02]. 
  61. BLAŽEK, Tomáš. Archeologové našli na opravovaném třebíčském náměstí první artefakty. iDNES.cz [online]. 2020-08-18 [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. 
  62. KAŠPÁREK, Jiří. V Třebíči se našla středověká brána a příkop. Stavbu povoloval Karel IV.. Třebíčský deník. 2020-09-07. Dostupné online [cit. 2020-10-06]. 
  63. ČTK. Archiweb - Rekonstrukci třebíčského náměstí provází archeologický průzkum. Archiweb [online]. Archiweb, 2020-09-24 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  64. ŘÍHOVÁ, Ivana. Středověké mince, odznak nebo hrací kostka. Karlovo náměstí vydalo další poklady. Třebíčský deník. 2020-09-26. Dostupné online [cit. 2020-10-13]. 
  65. Archeologové našli pod třebíčským náměstím středověkou pec | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK, 2020-10-17 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  66. ŘÍHOVÁ, Ivana. Prsten, nůž či vodovodní potrubí. Archeologický výzkum v Třebíči pokračuje. Třebíčský deník. 2020-10-19. Dostupné online [cit. 2020-12-10]. 
  67. BLAŽEK, Tomáš. Archeologové našli na třebíčském náměstí historický vodovod a zaniklou pec. iDNES.cz [online]. 2020-10-21 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  68. ŘÍHOVÁ, Ivana. Archeologové objevili na Karlově náměstí chlebové pece ze třináctého století. Třebíčský deník. 2020-11-16. Dostupné online [cit. 2021-02-09]. 
  69. ŘÍHOVÁ, Ivana. Rekonstrukce Karlova náměstí: archeologové odkryli další skvosty. Podívejte se. Třebíčský deník. 2021-02-01. Dostupné online [cit. 2021-03-05]. 
  70. Tiskové oddělení. Archeologický výzkum na Karlově náměstí odhalil pravděpodobně historický pranýř: Třebíč. Třebíč.cz [online]. Město Třebíč, 2021-05-11 [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  71. ŘÍHOVÁ, Ivana. Záhada k rozluštění: na Karlově náměstí v Třebíči možná našli dobový pranýř. Třebíčský deník. 2021-05-11. Dostupné online [cit. 2021-05-27]. 
  72. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Při opravě třebíčského náměstí se našel dávný pranýř i staré herní prvky. iDNES.cz [online]. 2021-05-20 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
  73. ŠAROUNOVÁ, Irena. Archeologové pod Karlovým náměstím v Třebíči odkrývají trhovou osadu. Pochází z 12. století. Vysočina [online]. Český Rozhlas, 2021-08-09 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  74. KRČMÁŘ, Milan. Jedno z největších náměstí v zemi se mění. Třebíč ho obnovuje. Podívejte se. Třebíčský deník. 2021-10-15. Dostupné online [cit. 2022-01-05]. 
  75. Pod náměstím v Třebíči ležely historické poklady, archeologové je vystaví. iDNES.cz [online]. 2022-01-21 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 
  76. MAHEL, Luděk. To byla spoušť. Květnová "acqua alta" zaplavila před 35 lety třebíčské náměstí. Třebíčský deník. 2020-05-27. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. 
  77. JOURA, J., HEDBÁVNÝ, M. Třebíč v proměnách. 2. vyd. Třebíč : Akcent, Drahomír Rybníček, 2001. ISBN 80-7268-148-6
  78. Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč: [s.n.] 572 s. S. 453. 
  79. KRČMÁŘ, Milan. Třebíčané sem chodili za dobrou hudbou. Teď je z legendární kavárny galerie. Třebíčský deník. 2022-04-08. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. 
  80. a b c d e JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí. Třebíč: Amaprint-Kerndl, s. r. o., 2000. 193 s. (Procházky starou Třebíčí). Kapitola O kašnách na náměstí, s. 147. 
  81. Mapy.cz – druhé vojenské mapování
  82. a b c d e f g Procházky starou Třebíčí. s. 148.

Literatura a periodika

  • Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč: [s.n.] 572 s. S. 453. 
  • JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí. Třebíč: Amaprint-Kerndl, s. r. o., 2000. 193 s. (Procházky starou Třebíčí). Kapitola O kašnách na náměstí, s. 147–150. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Trebic karlovo nam dest.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC-BY-SA-3.0
Třebíč. Karlovo náměstí. Zastávky MHD během deště
East part of Karlovo náměstí in Třebíč, Třebíč District.jpg
(c) I, Frettie, CC-BY-SA-3.0
Východní část Karlova náměstí v Třebíči s parkovištěm. Pohled je směřovaný na Městkou věž.
Grand Hotel in Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Grand Hotel v Třebíči.
Obr. 50. Nejstarší (?) dům v Třebíči s radnicí.jpg
Obr. 50. Nejstarší (?) dům v Třebíči s radnicí.
West part of Karlovo náměstí in Třebíč, Třebíč District.jpg
(c) I, Frettie, CC-BY-SA-3.0
Západní část Karlova náměstí v Třebíči. Fotografie byla vyfocena během Horácké rally.
Západní kašna, Karlovo náměstí v Třebíči.jpg
Historická fotografie západní kašny na Karlově náměstí v Třebíči
Trebic karlovo nam vychod.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC-BY-SA-3.0
Třebíč. Karlovo náměstí. Pohled z městské věže
Východní kašna, Karlovo náměstí v Třebíči.jpg
Historická fotografie východní kašny na Karlově náměstí v Třebíči
Trebic karlovo nam snih.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC-BY-SA-3.0
Třebíč. Zasněžené Karlovo náměstí
Hotel Zlatý kříž at Šedý dům in Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Hotel Zlatý kříž v tzv. Šedém domě v Třebíči.
Obr. 27. Třebíč. Karlovo náměstí.jpg
Obr. 27. Třebíč. Karlovo náměstí.
Jihlavská brána, old photo, year 1861, Třebíč, Třebíč District.jpg
Pohled na Jihlavskou bránu v roce 1861, Třebíč.
Overview of Karlovo náměstí in Vnitřní město, Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Karlovo náměstí v centru Třebíče
Former townhall in Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Bývalá radnice z 13. století v Třebíči.
Obr. 51. Dům číslo 64 5 s obnovenými sgrafity.jpg
Obr. 51. Dům číslo 64 5 s obnovenými sgrafity.
Plaque of WWII RAF flyers on wall of townhall in Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Plaketa k památce letců z Třebíče, kteří létali v 2. sv. válce v letounech RAF.
Třebíč Karlovo náměstí.jpg
Autor: Christof Halbe, Licence: CC-BY-SA-3.0
Karlovo náměstí (Carl's Square)
Jejkovská brána v Třebíči.jpg
Historická fotografie Jejkovské brány v Třebíči uzavírající východní výjezd z Karlova náměstí
Černý dům at Charles's square in Třebíč, Czech republic.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Černý dům na Karlově náměstí v Třebíči.
Overview of city library in Třebíč, Czech Republic.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Celkový pohled na městskou knihovnu v Třebíči.
Jihlavská brána v Třebíči.jpg
Historická fotografie Jihlavské brány v Třebíči uzavírající západní výjezd z Karlova náměstí
Overview of city savings-bank by Bohuslav Fuchs in Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Celkový pohled na městskou spořitelnu od architekta Bohuslava Fuchse v Třebíči.
Overview of Národní dům in Třebíč, Czech Republic.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Celkový pohled na Národní dům v Třebíči.
View of Charles square in 1927 in Třebíč, Třebíč District.jpg
Pohled na Karlovo náměstí v roce 1927 v Třebíči, okr. Třebíč.
Tr-nejstarsi-zhradku-1868.jpg
Nejstarší známá fotografie města Třebíče zhotovená před rokem 1868.
Malovaný dům Třebíč.jpg
Malovaný dům v Třebíči
Battle of Zborov plaque on wall of town hall in Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Plaketa k památce zemřelých v bitvě u Zborova.
Svatováclavská kašna, Karlovo náměstí v Třebíči.jpg
Historická fotografie prostřední, svatováclavské, kašny na Karlově náměstí v Třebíči