Karmelitánský klášter (Tachov)

Karmelitánský klášter v Tachově
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský kraj
MístoTachov
Základní informace
Řádřád karmelitánů
Založení1351
Zrušeníca. 1665
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karmelitánský klášter v Tachově je zaniklý klášter řádu karmelitánůzápadočeském okresním městě Tachově.

Dějiny

Prameny ke starším dějinám Tachovských klášterů jsou zmatečné, karmelitánský klášter je v literatuře označován někdy za dominikánský.[1] Klášter s kostelem měl být založen Karlem IV. v Tachově roku 1351 nad řekou Mží a zasvěcen sv. Rochu, sv. Rozalii a sv. Šebestiánu. První klášterní budovy byly roku 1427 vyrabovány a vypáleny husity, kvůli čemuž se klášteru začalo říkat černý klášter. Po skončení nepokojů byl klášter obnoven s přispěním Burjana II. z Gutštejna, avšak opět roku 1492 vyhořel a postižen požárem byl v dalším století několikrát. V roce 1547 nechali Pluhové z Rabštejna karmelitány z města vyhnat, čímž klášter zpustl a začal chátrat, spravovali jej tedy místní měšťané. Roku 1556 postoupil král Ferdinand I. klášter městu. Měšťané, kteří měli klášter obnovit, však majetky kláštera rozebrali a rozprodali, čemuž dal roku 1629 přítrž až nový majitel panství Jan Filip Hussmann a klášter předal opět karmelitánům. Mniši ve zpustošeném klášteře nemohli pobývat, takže sídlili v domě s přiléhajícím bývalým luterským kostelem. Hussmann tuto budovu chtěl roku 1645 koupit a vybudovat zde nový klášter, další rok ji ale vypálilo švédské vojsko. Karmelitáni měli pro stavbu kláštera zřejmě příliš velké požadavky a proto obrátil Hussmann svoji pozornost k řádu nejmenších bratří, kteří se v Tachově usídlili a vybudovali si klášter v nedalekých Světcích. Karmelitáni posléze Tachov opustili a budovy starého kláštera byly od roku 1665 klizeny, asi v souvislosti s demolicí. Při tom měl být v kostele nalezen náhrobní kámen, snad zmíněného Burjana. Na místě kláštera započal roku 1785 stavět dům lékárník A. Storch.

Odkazy

Reference

  1. ORTH, Jan Ev; SLÁDEK, František. Topograficko-statistický slovník Čech. Praha: I.L. Kober, 1870. 1048 s. Dostupné online. S. 818. 

Literatura

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“