Karner svatého Michaela

Karner svatého Michaela
Karner svatého Michaela při kostele svatého Jiljí v Moravských Budějovicích
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°3′4,11″ s. š., 15°48′31,87″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	brněnská
Děkanát	Moravské Budějovice
Farnost	Římskokatolická farnost Moravské Budějovice
Status	karner
Datum posvěcení	1494
Architektonický popis
Stavební sloh	románský
Typ stavby	rotunda
Výstavba	13. století
Specifikace
Stavební materiál	kámen
Další informace
Ulice	Purcnerova
Kód památky	54867/7-2851 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel sv. Jiljí s kaplí sv. Michala)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Michaela také Karner svatého Michaela v Moravských Budějovicích byla původně středověkou kostnicí proměněnou na kapli zasvěcenou svatému Michalovi. Tato kaple patří mezi rotundy, které se nazývají karnery. Jedná se o stavbu válcovitého tvaru s kuželovitou šindelovou střechou. Vnitřní prostory se dělí na dvě části, suterén s křížovou klenbou, který zobrazuje Kristův žalář a nad ní je přízemní kaple s nástropní freskou Posledního soudu. Karner tvoří spolu s kostelem sv. Jiljí a zámeckým areálem klíčový urbanistický soubor města. Kaple je spolu s kostelem svatého Jiljí chráněná jako kulturní památka České republiky.^[1]

Tento pozdně románský karner vznikl ve 13. století těsně po dostavbě kostela sv. Jiljí. Nachází se v rohu u zdi bývalého pohanského obětiště a hřbitova v areálu vznikající trhové osady, na jihovýchodní straně kostela.^[2] Je jedním z mála dochovaných českých karnerů. Spodní část sloužila jako kostnice, v horní kapli se konaly zádušní mše za mrtvé. Karner stál stejně tak jako kaple sv. Kateřiny ve Znojmě, kaple Panny Marie v Plavči a kaple sv. Martina v Praze na Vyšehradě.^[2] Vzhledem k nevelké rozloze hřbitova bylo nutné shromažďovat kosti ze starších pohřbů na důstojném místě. K tomu sloužilo spodní podlaží kaple. Zasvěcení svatému Michalovi je doloženo již z roku 1494, vzhledem k funkci objektu je nejspíš původní. Ke stejnému roku jako zasvěcení je datován i sedlový portál v horním podlaží.

Kaple byla pravděpodobně poškozena za třicetileté války, její oprava proběhla v letech 1676–1677. V průběhu 17. století nebyla stavba využívána a chátrala. Velká barokní úprava interiéru se uskutečnila mezi lety 1714–1726 farářem Ondřejem Chudánkem. Tehdy přestalo spodní podlaží sloužit jako kostnice. V horním podlaží došlo k prolomení oken a původní rovný strop nahradila kopule s freskovou výmalbou neznámým autorem z roku 1726, na které je výjev Posledního soudu, jejímž ústředním motivem je bílá holubice, archanděl Michael a troubící andělé. V místnosti se také nacházel oltář, vysvěcený roku 1726 a obraz sv. Michaela. Hřbitov byl roku 1784 zrušen kvůli zákazu pohřbívat mrtvé v kostelních hrobkách a na hřbitovech v obvodu obydlených míst. Ohradní zeď byla zbořena a velké množství vykopaných kostí bylo přepraveno a uloženo ve společném hrobě na hřbitově u sv. Jana (v dnešním parku před gymnáziem). Roku 1892 byla odbourána apsida, původně vysunutá do arkýře, vzhledem k zásypům okolí byla tato skutečnost zjištěna až dodatečně.^[2]

Svatý Michael je patronem šermířů, zlatníků, lékárníků, drogistů, bednářů a v nové době radiologů a policistů. Je také ochráncem před nemocemi a bandity. Jako ochránce církve vévodí z vrcholu Andělského hradu v Římě, který je znám jako pevnost papežů. Bývá zobrazován s mečem v jedné ruce, s váhami v druhé a s drakem či ďáblem pod nohama. Michael je podle tradice u člověka přítomen v hodině smrti a odvádí jeho duši k Bohu. Právě z tohoto důvodu mu byly hojně zasvěcovány církevní a hřbitovní stavby.

Obraz sv. Michaela, který byl v horním podlaží karneru, byl později přemístěn do levé postranní lodi kostela. Ve spodní části byl zhotoven takzvaný Kristův žalář, ke kterému se sestupuje po dvanácti kamenných schodech. V současnosti je tento prostor upravený, přesto není v dobrém stavu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karner svatého Michaela na Wikimedia Commons