Karnobat

Karnobat
Карнобат
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška262 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
OblastBurgaská
ObštinaKarnobatská obština
Karnobat
Karnobat
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha109,7 km²
Počet obyvatel17 349 (2024)[1]
Hustota zalidnění158,2 obyv./km²
Správa
StarostaGeorgi Dimitrov (БСП)
Telefonní předvolba0559
PSČ8400
Označení vozidelА (Б)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karnobat (bulharsky: Карнобат) je město v Burgaské oblasti v Bulharsku. Je také administrativním centrem stejnojmenné obštiny.

Historie

Karnobatská oblast se nachází na jižní straně Rishského a Varbitského průsmyku. Území bylo osidlováno už v Neolitu a době železné. Po založení První bulharské říše se zdejší oblast stala dějištěm mnoha bitev mezi Bulhary a Byzancí. Zvláštní význam měla v této době pevnost Markeli (7,5 kilometru od Karnobatu), která byla vojenským a biskupským sídlem.

První písemná zpráva o městu Karnobatu pochází z roku 1153. Nachází se v jedné z kartografických knih od arabského cestovatele a učence Al-Idrísího. Během turecké nadvlády bylo město významným správním a obchodním centrem. Koncem 18. století zde vykonával službu bulharský kněz Stoiko Vladislavov (známý jako Sofronij Vračanský).

V 19. století vyhnali obyvatele Karnobatu z města biskupa z Pomorie a tím se zbavily řeckého vlivu. Město se v této době stalo administrativním, ekonomickým a komerčním centrem. V roce 1838 zde byl postaven kostel Jana Evangelisty a v roce 1864 byla otevřena necírkevní škola.

Během Rusko-turecké války (18771878) padlo mnoho zdejšího obyvatelstva za oběť bašibozukům a Adygejcům, kteří po ústupu Rusů prováděli rozsáhlé turecké represálie. K osvobození Karnobatu z turecké nadvlády došlo 24. ledna 1878.

Pamětihodnosti

  • Středověká pevnost Markeli – nachází se 7,5 kilometru západně od města na kopci u řeky Mochuritsa. Archeologické vykopávky, které začaly v roce 1986, zde odhalily středověkou baziliku z 6. století, bulharský kostel z 10. století a byzantský kostel z 11. století.
  • Sinabey Hamam – turecké veřejné lázně z poslední čtvrtiny 15. století.
  • Hodinová věž – postavena v roce 1874. Nachází se poblíž lázní.
  • Kostel svatého Jana Evangelisty
  • Mešita – postavena v roce 1821
  • Židovský hřbitov

Rodáci

  • Benčo Obreškov (1899–1970) – bulharský malíř
  • Dimităr Poljanov (1876–1958) – bulharský básník a publicista
  • Ivan Karanovski (1882–1960) – bulharský literární kritik
  • Minko Nevolin (1881–1972) – bulharský básník a spisovatel

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karnobat na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Karnobat na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Izgled ot Karnobat.jpg
(c) Mitakinen at bg.wikipedia, CC BY-SA 3.0
© 2003 Димитър Колев
Karnobat tower.jpg
The Clock Tower in Karnobat
Detska biblioteka.jpg
(c) Mitakinen at bg.wikipedia, CC BY-SA 3.0
Детската библиотека след ремонта; © 2006 Димитър Колев