Karnobat
Karnobat Карнобат | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°39′5″ s. š., 26°59′8″ v. d. |
Nadmořská výška | 262 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Oblast | Burgaská |
Obština | Karnobatská obština |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 109,7 km² |
Počet obyvatel | 17 349 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 158,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Georgi Dimitrov (БСП) |
Telefonní předvolba | 0559 |
PSČ | 8400 |
Označení vozidel | А (Б) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karnobat (bulharsky: Карнобат) je město v Burgaské oblasti v Bulharsku. Je také administrativním centrem stejnojmenné obštiny.
Historie
Karnobatská oblast se nachází na jižní straně Rishského a Varbitského průsmyku. Území bylo osidlováno už v Neolitu a době železné. Po založení První bulharské říše se zdejší oblast stala dějištěm mnoha bitev mezi Bulhary a Byzancí. Zvláštní význam měla v této době pevnost Markeli (7,5 kilometru od Karnobatu), která byla vojenským a biskupským sídlem.
První písemná zpráva o městu Karnobatu pochází z roku 1153. Nachází se v jedné z kartografických knih od arabského cestovatele a učence Al-Idrísího. Během turecké nadvlády bylo město významným správním a obchodním centrem. Koncem 18. století zde vykonával službu bulharský kněz Stoiko Vladislavov (známý jako Sofronij Vračanský).
V 19. století vyhnali obyvatele Karnobatu z města biskupa z Pomorie a tím se zbavily řeckého vlivu. Město se v této době stalo administrativním, ekonomickým a komerčním centrem. V roce 1838 zde byl postaven kostel Jana Evangelisty a v roce 1864 byla otevřena necírkevní škola.
Během Rusko-turecké války (1877–1878) padlo mnoho zdejšího obyvatelstva za oběť bašibozukům a Adygejcům, kteří po ústupu Rusů prováděli rozsáhlé turecké represálie. K osvobození Karnobatu z turecké nadvlády došlo 24. ledna 1878.
Pamětihodnosti
- Středověká pevnost Markeli – nachází se 7,5 kilometru západně od města na kopci u řeky Mochuritsa. Archeologické vykopávky, které začaly v roce 1986, zde odhalily středověkou baziliku z 6. století, bulharský kostel z 10. století a byzantský kostel z 11. století.
- Sinabey Hamam – turecké veřejné lázně z poslední čtvrtiny 15. století.
- Hodinová věž – postavena v roce 1874. Nachází se poblíž lázní.
- Kostel svatého Jana Evangelisty
- Mešita – postavena v roce 1821
- Židovský hřbitov
Rodáci
- Benčo Obreškov (1899–1970) – bulharský malíř
- Dimităr Poljanov (1876–1958) – bulharský básník a publicista
- Ivan Karanovski (1882–1960) – bulharský literární kritik
- Minko Nevolin (1881–1972) – bulharský básník a spisovatel
Galerie
- Hodinová věž
- Dětská knihovna
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karnobat na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karnobat na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Mitakinen at bg.wikipedia, CC BY-SA 3.0
Детската библиотека след ремонта; © 2006 Димитър Колев