Karnyx

Vyobrazení na jednom ze třinácti segmentů kotlíku z Gundestrupu. V pravé části jsou znázorněni tři hráči na karnyx.
Figurína Kelta nesoucího karnyx

Karnyx (také karnix nebo nejčastěji carnyx) byl keltský žesťový hudební nástroj (300 př. n. l.500 n. l.)

Popis

Jde o zvláštní formu bronzové trubky, orientované vertikálně a zakončené do pravého úhlu nasazeným vodorovným roztrubem v podobě hlavy kance. Používal se ve válce, v boji, pravděpodobně při nástupu jednotek do bitvy a k zastrašení nepřátel. Nošení ve svislé poloze umožňovalo, aby se jeho zvuk z vysoko umístěného roztrubu nesl do daleka nad hlavami účastníků bitvy (či obřadů).

Doklady existence

Ikonografie

Nástroj je znám z vyobrazení na keltských mincích a z výzdoby kotlíku z Gundestrup.

Literatura

Nástroj zmiňuje řada písemných pramenů: zprávy o použití karnyxů při keltském dobytí Delf (279 př. n. l.), při Caesarově tažení do Galie nebo při Claudiově invazi do Británie. Diodóros Sicilský v 2. polovině 1. století př. n. l. píše: „Jejich nové trumpety jsou zvláštního barbarského typu, dují do nich a vyluzují drsný zvuk, který se podobá válečné vřavě.

Archeologie

Dobře dochovaný příklad je tzv. Deskfordský Carnyx, nalezený v roce 1816 na břehu zálivu Moray Firth v Aberdeenshire ve Skotsku. Do roku 2004 byly známy pouze fragmenty dalších čtyř karnyxů. V listopadu tohoto roku však bylo odkryto pět velmi dobře dochovaných exemplářů z 1. století př. n. l. - 1. století n. l. pod galo-římským chrámem v Tintignacu (Corrèze, Francie). Čtyři z nich mají roztrub v podobě hlavy kance, pátý v podobě hlavy hada.

Karnyx v jiných kulturách

Karnyx nebyl používán výlučně Kelty, je potvrzen jeho výskyt i u Dáků (vyobrazení scén z dáckých válek na Trajánově sloupu). Je možné, že nástroj byl rozšířen u populací doby železné v celé barbarské Evropě. Přijali ho i Řekové pod názvem carnyx (κάρνυξ) a jeho ekvivalentem je římská trubka lituus.

Současnost

V roce 1991 zahájil rekonstrukci Deskfordského Carnyxu (za finanční podpory Glenfiddich Living Scotland a Skotského národního muzea) muzikolog John Purser ve spolupráci s archeologem Fraserem Hunterem, trombonistou Johnem Kennym a zlatníkem Johnem Creedem. Po dvou tisících let mlčení se Deskfordský Carnyx (resp. jeho replika) rozezněl v Národním muzeu v dubnu roku 1993 prostřednictvím Johna Kennyho, který od té doby na nástroj nejen hraje, ale i vyučuje, a to v mezinárodním měřítku, jak v koncertních sálech, tak v masmédiích.

Tónový rozsah rekonstruovaného Deskfordského Carnyxu.

V současnosti zkomponoval řadu skladeb pro karnyx, vydal množství CD a 15. března roku 2003 uskutečnil koncert pro 65.000 účastníků v Paříži.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bibracte Dumnorix.jpg
Mannequin representing an aide-de-camp of the Aeduan chief Dumnorix. Celtic Civilization Museum, Bibracte, France.
DeskfordCarnyx PitchCompass.jpg
Pitch compass of the reconstructed Deskford carnyx