Karolínská říše

	; vlajka
geografie	; Karolínská říše na vrcholu moci roku 814
	; Karolínská říše na vrcholu moci roku 814
hlavní město:	Mety, Cáchy (768–843)
rozloha:	1 112 000 km²
	obyvatelstvo
počet obyvatel:	10–20 milionů (rok 800)
jazyky:	latina (úřední), románské jazyky, germánské jazyky, baskičtina, bretonština, slovanské jazyky
náboženství:	katolické (státní), starogermánské (pohanské), staroslovanské (pohanské)
	státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
měna:	denár, byzantské mince
vznik:	800 – korunovace Karla Velikého
zánik:	843 – Verdunská smlouva; 888 – vymření Karlovců; 924 – smrt Berengara I.
	státní útvary a území
	Merovejská říše
	Staří Sasové
	Avarský kaganát
	Západofranská říše
	Středofranská říše
	Východofranská říše
	Pamplonské království

Karolínská říše je historické označení pro říši Karla Velikého, poslední fázi v historii raně středověké Franské říše (latinsky Regnum Francorum), známé též jako Říše Římanů a Franků (latinsky Romanorum sive Francorum imperium). Karolínská říše vznikla korunovací Karla Velikého na císaře v Římě roku 800. Za konec říše se považuje rok 843 – její rozdělení verdunskou smlouvou, rok 888 – úmrtí Karla III. Tlustého, posledního císaře z dynastie Karlovců, nebo rok 924 – úmrtí Berengara, posledního panovníka korunovaného na císaře před obnovením římské říše Otou Velikým roku 962.

Geografie

Rozloha říše na jejím zenitu okolo roku 800 byla cca 1 112 000 km² a počet obyvatel se pohyboval mezi 10 a 20 miliony.^[1]

V roce 843 došlo k rozdělení říše, tzv. verdunské dělení, čímž začala nejstarší etapa v historii francouzského a německého království, která se v období vrcholného středověku ukázala jako silné monarchie kontinentální Evropy – kapetovská Francie a Svatá říše římská – předchůdci dnešních zemí jako Francie a Německo.

↑ Post-Roman towns, trade and settlement in Europe and Byzantium – Joachim Henning – Google Břger. [s.l.]: Books.google.dk Dostupné online. (anglicky)