Karol Šiška

Prof. MUDr. Karol Šiška DrSc. akad.
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1971 – 1976
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)
Narození19. března 1906
Selenča
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. dubna 2000
Senec
SlovenskoSlovensko Slovensko
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, lékař, pedagog a chirurg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karol Šiška (19. března 1906 Selenča – 12. dubna 2000 Senec[1]) byl slovenský a československý lékař, vysokoškolský učitel, předseda Slovenské akademie věd, politik Komunistické strany Slovenska a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. V roce 1968 provedl se svým týmem první transplantaci srdce v Československu.

Biografie

Pocházel z etnicky slovenské obce Selenča v regionu Vojvodina (dnes součást Srbska). Maturoval ve městě Szarvas a Novi Sad a vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci působil v Praze, pak byl primářem nemocnice v Dolném Smokovci a primářem léčebny tuberkulózy ve Vyšných Hágách. Za Slovenského národního povstání se přidal k povstalcům a byl velitelem první partyzánské polní nemocnice ve Starých Horách. Po průchodu fronty se připojil k 1. československému armádnímu sboru Ludvíka Svobody jako šéfchirurg. Po válce působil jako lékař v Bratislavě. Byl pověřen zbudováním centra pro hrudní chirurgii. V 50. letech provedl první úspěšnou operaci srdce s mimotělním oběhem v Československu. Podobné zákroky prováděl i v zahraničí.[2]

Působil jako profesor Univerzity Komenského v Bratislavě. Dne 9. července 1968 provedl na II. chirurgické klinice Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě spolu s MUDr. Ladislavem Kuželou první transplantaci srdce v Československu. Od roku 1953 byl členem-korespondentem a od roku 1955 akademikem Slovenské akademie věd, jejímž předsedou byl v letech 1970–1974. V roce 1960 se zároveň stal členem-korespondentem a od roku 1962 i akademikem Československé akademie věd. V roce 1969 se navíc stal zahraničním členem Akademie věd Sovětského svazu a roku 1974 Akademie věd Německé demokratické republiky. V roce 1961 mu byl udělen Řád práce, roku 1971 titul Hrdina socialistické práce a roku 1960 Národní cena Slovenské socialistické republiky.[2][3][4]

Angažoval se i politicky. V letech 1958–1972 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[5] V letech 1958–1962 byl členem ÚV KSS. Zastával i stranické funkce na celostátní úrovni. XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil XIII. sjezd KSČ a XIV. sjezd KSČ. Na členství v ÚV KSČ rezignoval v květnu 1974.[3]

Ve volbách roku 1971 zasedl do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 80 – Vinohrady, Bratislava). Ve FS setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1976.[6][7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Karol Šiška [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Lekár aj výborný pedagóg [online]. senec.sk [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky) 
  3. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Prosinec 1971, roč. 52., čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)