Karol Beyer
Karol Beyer | |
---|---|
Narození | 10. února 1818 Varšava |
Úmrtí | 8. listopadu 1877 (ve věku 59 let) Varšava |
Místo pohřbení | Protestantský hřbitov ve Varšavě |
Alma mater | Warsaw Lyceum |
Povolání | fotograf a numismatik |
Rodiče | Henryka Beyer |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karol Adolf Beyer (10. února 1818, Varšava – 8. listopadu 1877, tamtéž) byl polský numismatik, daguerrotypista, fotograf, nazývaný „otcem polské fotografie“.
Život a dílo
Narodil se jako třetí syn Němce Wilhelma Beyera (1778-1819), který přišel do Varšavy s pruskými úředníky, a malířky Henryky Beyerové, rozené z Minterówa. Dětství prožil v Lešně. Až do uzavření školy carskými úřady v roce 1831 navštěvoval spolu se svým bratrem Henrykem Karolem (1815-1855) varšavské lyceum a poté se učil technikem u svého strýce, Karola Mintera ve slévárně bronzu a lakovně kovů. Tehdy se již zajímal o numismatiku, grafiku a sbíral staré rytiny. Později se naučil základům daguerrotypie a od roku 1842 byl schopen ji provozovat.
Po několika měsících studia umění fotografie v Paříži si v roce 1844 ve Varšavě otevřel závod na daguerrotypii, který roku 1872 změnil ve fotoateliér. Závod zpočátku sídlil v Senátorské ulici, později se přestěhoval do ulice Warecké a nakonec v roce 1857 na předměstí Krakova.
Asi v polovině devatenáctého století Beyer pořídil sérii fotografií polských měst, které se staly časem „k nezaplacení“. Jsou někdy jediným vizuálním dokladem o životě a historickém vzhledu, včetně panoramatu měst Varšavy, Krakova, Częstochowé, Gdaňsku, Malborku a Lodže. Beyer pořizoval též fotografické portréty. Vzhledem k prakticky neexistující konkurenci mu přinášely značný příjem.
Vychoval mnoho pozdějších fotografů. Jeden z jeho známějších žáků byl jeho synovec Teofil Boretti, slavný varšavský portrétista působící v druhé polovině devatenáctého a na počátku dvacátého století.
V roce 1870 otevřel první světlotiskovou tiskárnu ve Varšavě, ale následující rok ji zavřel.
Byl fascinován numismatikou, archeologií a starými rytinami. Shromáždil cennou sbírku polských mincí a medailí, ve třech svazcích vydal její katalog,[1] podobně publikoval svou sbírku nejstarších polských rytin a další. V roce 1856 během společenského setkání v domě původně obývaném Anthonym Magierem v Pivní ulici ve Varšavě, byla na jeho popud založena Varšavská numismatická společnost.
Byl pohřben na varšavském evangelickém hřbitově (kvadrant E, řada 3, č. 13).
Galerie
- Aleksander Wielopolski
- Aleksander Wielopolski
- Rabín Dob Ber Meisels (Dow Ber Meisels), 1861
- Leopold Kronenberg, 1861
- Michał Arcichiewicz po ruském útoku, 1861
- Stanisław Karski
- Městská delegace, 1861
- Stavba mostu Kierbedzia, v pozadí královský zámek, Varšava, 1859-1863
- Rynek Starego Miasta w Warszawie
- Královský zámek, Varšava, asi 1860
Odkazy
Reference
Literatura
- Jadwiga i Eugeniusz Szulcowie, Cmentarz ewangelicko-reformowany w Warszawie, Warszawa 1989
- Dobrosław Kobielski, Warszawa na fotografiach z XIX wieku, KAW, Warszawa, 1982
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karol Beyer na Wikimedia Commons
- Panorama Warszawy z kościoła Św. Trójcy, rok 1857
- Karol Adolf Beyer ve sbírce Saga Boretti
Média použitá na této stránce
Ksawery Szlenkier, Karol Beyer, Jakub Piotrkowski
rabin Dob Ber Meisels (Dow Ber Meisels)
Budowa mostu Kierbedzia, w tle: fasada Zamku Królewskiego.
Stanisław Karski
margrabia Aleksander Wielopolski
Leopold Kronenberg in 1861 (Leopold Kronenberg w 1861 roku)
Delagacja Miejska in 1861
margriabia Aleksander Wielopolski
Warszawa. Rynek Starego Miasta, narożnik północno-wschodni (strona Deckerta i strona Barssa).
Warszawa. Zamek Królewski.
Karol Beyer