Karol Frydrych

Karol Frydrych
Narození16. března 1975 (48 let) nebo 1975 (48–49 let)
Smolenice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhudební skladatel, varhaník, sbormistr, muzikolog a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karol Frydrych (* 16. března 1975 Smolenice) je český pedagog, muzikolog, hudební publicista, varhaník, příležitostný hudební skladatel, lektor hudebních kurzů, sbormistr, organizátor hudebního života[1].

Život

Karol Frydrych se narodil 16. března 1975 v hudbymilovné rodině. Matka Alžběta hrála na housle a flétnu, zpívala též (spolu s babičkou) v žarošickém chrámovém sboru, organizačně vedla sbor dětí a mládeže v Žarošicích. Dědeček Karel měl v Žarošicích soukromou neoficiální houslovou školu. O pradědečkovi s chotí se traduje, že jezdili za operetou do Vídně. Prateta Olga Jiráková patřila k předním koncertním pěvkyním své doby a pedagogům pražské konzervatoře – bratranec jejího otce Karel Boleslav Jirák, je znám jako hudební skladatel.

Technické vzdělání získal na Střední průmyslové škole stavební v Brně (1993) a Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (2000). Poté studoval angličtinu na Státní jazykové škole v Brně (2001) a Doplňující pedagogické studium na Fakultě stavební VUT (2003). Pro svoji profesi se dále teoreticky připravil absolvováním oborů: Učitelství estetické výchovy pro střední školy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (2013), Hudební výchova pro střední školy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (2020) a tamtéž Fyzika pro základní školy (2021).

Základy hry na klavír si osvojil na ZUŠ v Brně u Věry Gregerové; současně chodil na konzultace k Antonínu Láníkovi, u něhož získal prvotní vhled do hudebních dějin, hudební teorie a organologie. Hru na varhany studoval na Základní umělecké škole varhanická Brno [2] (2004) u Zdeňka Hatiny, a privátně u Drahomíry Horákové,[3] profesorky Konzervatoře Brno. Od roku 2000 začal se skladatelskou činností – kompozici nejprve studoval soukromě u Zdeňka Zouhara,[4] následně v rámci dvousemestrálního kurzu Úvod do kompozice na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (2007), kde byl žákem Markéty Dvořákové. Hudebně teoretické vzdělání si doplnil studiem oboru Hudební věda na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (2012) u Miloše Štědroně, Stanislava Tesaře, Vladimíra Maňase aj.

Nejprve řídil pěvecké sbory v Žarošicích (1986–2009)[5] a Násedlovicích (2001). Ze Zouharova skladatelského díla uvedl se žarošickým sborem Žarošickou mši pastýřskou a Salmo 122, jež zaznělo v premiéře u příležitosti 200 let kostela v Žarošicích. V Šaraticích nacvičoval pěvecký smíšený sbor (2009–2017) a liturgickou scholu (2014–2021). Ve Slavkově u Brna řídí vokálně-instrumentální soubor Collegium musicale bonum (2013–dosud),[6] se kterým premiéroval mj. minioratorium Divotvůrkyni Moravy Zdeňka Pololáníka[7] a provedl závažná díla Wolfganga Amadea Mozarta (Missa in C "Spatzenmesse" KV 220, Missa brevis in B KV 275),[8] Josepha Haydna (Missa brevis in F, Hob XXII:1),[9] Bohuslava Matěje Černohorského (Litaniæ lauretanæ, Vesperæ minus solemnes)[10] et al. Coby varhaník byl činný v Žarošicích (1995–2009), v minoritském kostele sv. Janů v Brně (2001–2003), v Násedlovicích (2001), v Šaraticích (2009–2021)[11]; v současnosti hraje ve Slavkově u Brna (2009–dosud) a v Letonicích (2021–dosud). Ve spolupráci s profesionálními pěvkyněmi interpretoval celou řadu skladeb pro sólový hlas a varhany, např. Biblické písně Antonína Dvořáka, části ze Stabat mater G. B. Pergolesiho aj.[12]

Pedagogickou dráhu započal na Základní škole v Mutěnicích (2004–2014); dále působí na ZŠ v Brankovicích (2015–dosud) a také působí na Gymnáziu v Bučovicích (2023-dosud), kde učí angličtinu, fyziku a hudební výchovu. V kooperaci s jednotou Musica sacra pořádá regionální festivaly Sborování;[13] vyučuje hru na varhany, gregoriánský chorál a dějiny hudby na tříletých vzdělávacích kurzech pro chrámové varhaníky: Radešínská Svratka (2009), Slavkov u Brna (2009–2012), Třebíč (2012–2015), Břeclav (2016–2019), Žďár nad Sázavou (2019–dosud); zároveň je hlavním lektorem varhaníků slavkovského děkanství (2019–dosud).[14]

Hudební skladatel

Ve skladatelském díle K. Frydrycha dominuje komorní hudba. Většina kompozic z poslední dekády vznikla na objednávku jednoty Musica sacra a vyšla v ediční řadě Varhanní preludia či jako přílohy Zpravodaje Musica sacra (Brno) nebo časopisu Varhaník (Praha).

  • Ave Maria. Brno: Nela, 2006. ISMN M-66051-469-6
  • Ave verum (per mezzosoprano e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706531-09-0.
  • Domine exaudi orationem meam (per mezzosoprano e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706523-72-9.
  • Laudate Dominum (per soprano e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706523-97-2.
  • Laudate Dominum (per media voce e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706531-08-3.
  • Ordinarium. Rosice u Brna: Gloria, 2007. ISBN 978-80-86760-29-2
  • Varhanní preludia V. Brno: Musica sacra, 2008. ISMN 979-0-66051-853-3 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia VI. 2. přepracované vydání Brno: Musica sacra, 2021. ISMN 979-0-706548-04-3 (kolektiv autorů).
  • Varhanní preludia VII. Brno: Musica sacra, 2009. ISMN 979-0-66051-855-7 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia VIII. Brno: Musica sacra, 2009. ISMN 979-0-66051-856-4 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia IX. Brno: Musica sacra, 2010. ISMN 979-0-66051-915-8 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia X. Brno: Musica sacra, 2010. ISMN 979-0-66051-928-8 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia XI. Brno: Musica sacra, 2011. ISMN 979-0-66051-939-4 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia XII. Brno: Musica sacra, 2014. ISMN 979-0-66051-940-0 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia XIII. Brno: Musica sacra, 2015. ISMN 979-0-706548-01-2 (kolektiv autorů)

Muzikolog

Muzikologické zaměření:

  1. Výzkum a dokumentace hudební tradice na Moravě v 19. a 20. stol.
  2. Problematika vokálně-instrumentální hudby a její recepce 
  3. Cyrilismus, cecilianismus 
  4. Výzkum varhan a varhanářství na Moravě v 19. a 20. stol. 
  5. Evžen Zámečník a hudba 20. stol.

Výběr z více než 350 publikací (studií, recenzí, článků):[15]

  • Brněnskou loretou znějí restaurované varhany. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2017, roč. 25, č. 4, s. 8–10. ISSN 2336-5374.
  • Capella Moraviae završila druhou dekádu existence. Cantus, Praha, roč. 22, č. 2, s. 6–7. ISSN 1210-7956.
  • Dá sa byť celý život iba skladateľom? (Interview s moravským hudobným skladateľom Zdeňkom Pololáníkom). Kultúra, Bratislava, 2007, č. 16. Lze být celý život jen skladatelem? Psalterium, Praha, 2007, roč. 1, č. 6, s. 6–9. ISSN 1802-2774. Hlasy národa, Voices of the nation (Měsíčník české misie v Chicagu), USA-Chicago, 2008, č. 11.
  • Debut symfonické tvorby Giacoma Catalda ve Zlíně. Opus musicum, Brno, 2010, roč. 42, č. 4, s. 86–89. ISSN 0862-8505.
  • Dějiny varhan v kostele sv. Martina v Dambořicích. Zpravodaj obce Dambořice, Dambořice, 2008, podzim (č. 3), s. 12–16.
  • Děkanátní školení varhaníků ve Slavkově u Brna v pedagogické reflexi. Musicologica, Brno, 2012, roč. 1, říjen. ISSN 1805-370X.
  • Dvouletý kurz pro vzdělávání venkovských varhaníků při Státní a hudební konzervatoři v Brně (1929–1948) v historicko-edukačním kontextu. In Konzervatoř Brno. Sborník ke 100. výročí založení školy Leošem Janáčkem. Brno, 2019, s. 81–99. ISBN 978-80-7354-208-5.
  • Evžen Zámečník: Bitva u Slavkova aneb Souboj signálů 1805. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2011, roč. 13, č. 8, s. 27.
  • F. Bachtík – S. Jiránek: Škola na varhany. Opus musicum, Brno, 2008, roč. 40, č. 3, s. 49–50. ISSN 0862-8505.
  • Farní Cyrilská Jednota v Klenovicích na Hané 1948–1951. Psalterium, Praha, 2014, roč. 8, č. 5, s. 4–6. ISSN 1802-2774.
  • Historie varhan v kostele sv. Jana Křtitele. Mimořádná příloha Zpravodaje Uhřic, Uhřice (okr. Hodonín), 2008, roč. 6, č. 3, s. 1–12.
  • Historie varhan v kostele sv. Kateřiny v Mutěnicích. Naše Mutěnice, 2010, č. 1 (velikonoční), s. 26–28.
  • Hudební kultura v Šaraticích. In Šaratice (1209–2011) 800 let + 2 roky navíc. Šaratice: Obec Šaratice, 2011. s. 63–68.
  • Hudební portrét Antonína Láníka. In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín V. Príspevky k hudobnej regionalistike. Zborník príspevkov z muzikologickej konferencie Bratislava 28. – 29. novembra 2018. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2019, s. 360–392. ISBN 978-80-8060-467-7.
  • Hudební skladatel, teoretik a pedagog Zdeněk Blažek (1905–1988). Psalterium, Praha, 2018, roč. 12, čís. 4, s. 7–12. ISSN 1802-2774.
  • Chorál je součástí mého života. Cantus, Praha, 2016, roč. 27, č. 1, s. 27–28. ISSN 1210-7956.
  • Kancionály brněnské diecéze jako muzikologický pramen. In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín IV. Príspevky k hudobnej regionalistike. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2018, s. 38–74. ISBN 978-80-8060-445-5
  • Kantiléna zpívala k poctě Františka Gregora Emmerta. Cantus, Praha, 2011, roč. 22, č. 1, s. 52–53. ISSN 1210-7956.
  • Kantor a varhaník Josef Adam (1749–1822). Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2007, roč. 16, č. 16, s. 23–24.
  • Karel Bezdíček – zasloužilý reformátor církevní hudby v Prostějově. In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín II. Príspevky k hudobnej regionalistike. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2016, s. 104–121. ISBN 978-80-8060-391-5.
  • K profilu ředitele kůru a varhaníka v Brně-Zábrdovicích Zdeňka Hatiny. Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín III. Príspevky k hudobnej regionalistike, Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2017, s. 244–256. ISBN 978-80-8060-417-2
  • Malé ohlédnutí za dvousemestrálním pilotním kurzem celoživotního vzdělávání Úvod do kompozice. Občasník JAMU (Janáčkovy akademie múzických umění), Brno, 2007, č. 2, s. 14.
  • Musica sacra jubiluje. Psalterium, Praha, 2007, roč. 1, č. 6, s. 4–5. ISSN 1802-2774
  • Návštěva papeže Benedikta XVI. v Brně. Opus musicum, Brno, 2009, roč. 41, č. 5, s. 42–45. ISSN 0862-8505.
  • Njagul Tumangelov: violin. Harmonie, Praha, 2011, roč. 19, č. 11, s 58. ISSN 1210-8081.
  • Profil hudebního skladatele Evžena Zámečníka. Musicologica, Brno, 2012, roč. 1, květen. ISSN 1805-370X.
  • Příspěvek k výchově varhaníků. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2012, č. 9, s. 13.
  • Rozhovor s předním reprezentantem české muzikologie Jiřím Sehnalem. Psalterium, Praha, 2016, roč. 10, č. 1, s. 1–2, 4–5. ISSN 1802-2774.
  • Varhany v Brankovicích po restaurování opět znějí. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2018, roč. 26, č. 1, s. 19–23. ISSN 2336-5374.
  • Z historie Farní cyrilské jednoty ve Slavkově u Brna. Příspěvek k moravskému cecilianismu. Psalterium, Praha, 2013, roč. 7, č. 6, s. 4–6. ISSN 1802-2774.
  • Zdeněk Zouhar & Vít Zouhar – Milý příteli: Dopisy Bohuslava Martinů Zdeňku Zouharovi. Hudební rozhledy, Praha, 2009, roč. 62, č. 10, s. 57. ISSN 0018-6996.
  • Žarošická mše pastýřská v proměnách času. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2008, roč. 17, č. 17, s. 29–33.
  • Žarošický chrámový sbor. Malovaný kraj (Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka), Břeclav, 2004, roč. 40, č. 3, s. 31. ISSN 0323-1542.
  • Život a dílo slavkovského regenschoriho Františka Toufara-France (1897–1942). In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín. Príspevky k hudobnej regionalistike. Zborník príspevkov z muzikologickej konferencie Bratislava 12. – 13. Novembra 2014 venovaný PhDr. Ľube Ballovej, CSc. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2015, s. 82–92. ISBN 978-80-8060-366-3.
  • 150 let Brněnského filharmonického sboru Beseda brněnská. Cantus, Praha, 2011, XXII, č. 1, s. 6–8. ISSN 1210-7956.

Členství a funkce ve vědeckých a společenských organizacích

  • 2019–dosud: Člen Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského[16]
  • 2019–dosud: Člen České společnosti pro hudební vědu
  • 2007–dosud: Člen dozorčí rady jednoty Musica sacra

Odkazy

Reference

  1. SEHNAL, Jiří. Regionální Sborování 2014 - Šaratice. In: Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2014, roč. 22, č. 3, s. 6–7.
  2. FOJTÍKOVÁ, Lenka. Varhanická škola slaví třicátiny. Katolický týdeník, Diecézní zpravodajství. Praha: 1.–7. června 2021, roč. 32, čís. 23, s. 1. 
  3. LUKÁŠOVÁ, Lucie. Konzervatoř Brno. Sborník ke 100. výročí založení školy Leošem Janáčkem.. Brno: [s.n.], 2019. ISBN 978-80-7354-208-5. S. 99. 
  4. VESELÁ, Irena; ZOUHAR, Vít. Zdeněk Zouhar (1927-2011). Ohlédnutí k 90. výročí narození. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2017. ISBN 978-80-7051-241-8. S. 27. 
  5. HROUDNÝ, Jaroslav. Činnost Žarošického chrámového sboru o Vánocích 2003. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2005, roč. 14, č. 14, 1314.
  6. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-07. 
  7. POLOLÁNÍK, Zdeněk. Světová premiéra skladby Divotvůrkyni Moravy. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích. Žarošice: 2015, čís. 24, s. 127. 
  8. Varhany a duchovní hudba v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Příprava vydání Jan Martin Bejček. Brno: Nadační fond Campianus, 2019. S. 18. 
  9. SLÉHA, Miroslav. Vánoční koncert Collegium musicale bonum v Bučovicích. Cantus: čtvrtletník pro sborové umění. Praha: 2020, roč. XXXI, čís. 1, s. 53–54. ISSN 1210-7956. 
  10. PRCHAL, Ivo. Valná hromada jednoty Musica sacra. Zpravodaj Musica sacra. Brno: 2016, roč. 24, čís. 2, s. 1–3. ISSN 2336-5374. 
  11. SEDLÁK, Zdeněk. Koncert duchovní hudby v Šaraticích. In: Cantus, Praha, 2012, roč. 23, č. 1, s. 28. ISSN 1210-7956.
  12. KOLÁŘOVÁ, Blanka. Nemusíte být skvělí, abyste začali, ale musíte začít abyste byli skvělí. Psalterium. Praha: 2018, roč. 12, čís. 3, s. 5–7. ISSN 1802–2774. 
  13. LANG, Jiří. Sborování Šaratice 5. 5. 2019. Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, 2019, roč. 27, čís. 3, s. 6–7. ISSN 2336-5374. 
  14. DŘÍMALOVÁ, Marcela. První školení varhaníků slavkovského děkanství. Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, 2019, roč. 27, čís. 2, s. 8–9. ISSN 2336-5374. 
  15. BARAKOVÁ, Svatava. Černé na bílém - 20 let ve Zpravodaji Musica sacra. In: Zpravodaj Musica sacra (Zvláštní vydání k 20. výročí), Brno, 2013, s. 49-58.
  16. FRELICH, Bohumír. Pouť na Rajhrad. S. 8. Lazariánský Reunion [online]. Členové Sjednoceného Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského v českých zemích, 2019 [cit. 30.12.2019]. Roč. XIV, s. 8. Dostupné online. 

Literatura

  • BRANDOVÁ, Zuzana. Dirigent: Bez hudby nevydržím. 5 plus 2, Blanensko a Vyškovsko. 2. 11. 2018, roč. VII, č. 40, s. 1–2.
  • CHALOUPSKÝ, Petr. Výsledky skladatelské soutěže SDH 2020. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2021, roč. 29, č. 4, s. 7–8. ISSN 2336-5374.
  • KUB, Jiří. Skladatelská soutěž Společnosti pro duchovní hudbu 2006. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2007, roč. 16, č. 16, 15–16.
  • Redakce (LSTIBŮRKOVÁ, Jana – ŠAŇKOVÁ, Petra). Rozhovor s varhaníky Olgou a Karolem Frydrychovými. Urbánek, Slavkov u Brna, 2012, roč. XV., č. 3, s. 16–19.
  • TESAŘ, Stanislav. Předmluva. Ordinarium, Rosice u Brna: Gloria, 2007, s. 5. ISBN 978-80-86760-29-2.
  • TROJAN, Jan. Tři duchovní zpěvy. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2005, č. 14, s. 40.
  • VALIHRACH, Ladislav. Svět hudby ing. Karola Frydrycha aneb co by měli v Žarošicích vědět. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2008, č. 17, s. 16.
  • VALIHRACH, Ladislav. 13. svatocecilské setkání varhaníků, zpěváků a hudebníků. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2009, č. 18, 75–76.
  • ZOUHAR, Vít. Několik životů Zdeňka Zouhara na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. In Osobnosti Hudební fakulty JAMU II. Brno, 2020, s. 288, 290. ISBN 978-80-7460-176-7

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karol Frydrych.jpg
Autor: Bohumil.007, Licence: CC BY-SA 4.0
Karol Frydrych