Karol Rogawski

Karol Rogawski
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1864
Ve funkci:
1867 – 1869
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???

Narození25. ledna 1820
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí27. listopadu 1888 (ve věku 68 let)
Ołpiny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materJagellonská univerzita
Profesearcheolog, politik a majitel půdy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karol Rogawski, též Franciszek Karol Rogawski (25. ledna 1820 Ruské impérium27. listopadu 1888 Ołpiny[1][2]), byl rakouský archeolog a politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Narodil se v ruském záboru Polska, kde jeho otec byl statkářem a úředníkem posledního polského krále. V mládí přesídlil do Krakova, kde také absolvoval Jagellonskou univerzitu. Krakov v té době tvořil samostatný stát (Svobodné město Krakov). V roce 1838 se jako student podílel na politických nepokojích a odešel pak do Haliče, kde zakoupil statek a věnoval se jeho správě. V roce 1846 se ovšem podílel na krakovském povstání. Byl tajemníkem provizorní vlády, později tajemníkem krakovského povstaleckého diktátora Jana Tyssowského. Po porážce povstání utekl do Paříže. V roce 1848 se díky amnestici císaře Ferdinanda. Do politického dění během revolučního roku 1848 se ale nezapojil a žil na svém statku v haličském Ołpiny. Zabýval se studiem dějin a archeologií. Publikoval v odborných periodikách. Byl členem učené společnosti v Krakově.[1][3]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil do politiky. Od května 1861 byl poslancem Haličského zemského sněmu za kurii venkovských obcí, obvod Gorlice a Biecz.[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Halič (kurie venkovských obcí). 27. května 1861 složil slib. K ztrátě mandátu došlo roku 1864.[4] K roku 1861 se uvádí jako statkář, bytem v Ołpiny.[5] V Říšské radě nepatřil mezi výrazné řečníky, ale upoutal pozornost jako první člen parlamentu, na kterém byla v praxi aplikována zásada poslanecké imunity. 31. srpna 1863 totiž byla v jeho bytě provedena z rozhodnutí lvovského zemského soudu prohlídka a 5. září 1863 byl zatčen pro účast na tzv. lednovém polském povstání roku 1863. 17. září požádala Říšská rada o jeho propuštění, ke kterému došlo během několika dnů. Poté, co ale skončilo zasedání sněmovny, byl znovu zatčen, nyní coby již nechráněný mandátem. Ještě v roce 1863 pak byl ve vězení v Krakově. Celá kauza byla sledována dobovým tiskem.[1][3]

V únoru 1867 byl opět zvolen do Haličského zemského sněmu, nyní za obvod Jaslo,[1] a zemský sněm ho roku 1867 opět delegoval do Říšské rady. Rezignoval v roce 1869 během přestávky mezi IV. a V. zasedáním sněmovny.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 26. Wien: [s.n.], 1874. Dostupné online. Kapitola Rogawski, Karl Ritter von, s. 265. (německy) 
  2. Karol Rogawski [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2014-08-13]. Dostupné online. (polsky) 
  3. a b Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Rogawski (Carl Ritter), s. 139. (německy) 
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=140

Média použitá na této stránce

Rogawski Karol 10.06.1862.jpg
Polish landowner and independence activist, Galician politician
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)