Karolina Amálie Augustenburská
| Karolina Amálie Augustenburská | |
|---|---|
| královna dánská | |
 královna Karolina Amálie | |
| Doba vlády | 1839 – 1848 |
| Úplné jméno | Karolina Amálie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská |
| Tituly | vévodkyně šlesvicko-holštýnská a sasko-lauenburská |
| Narození | 28. června 1796 Kodaň |
| Úmrtí | 9. března 1881 Kodaň |
| Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Marie Hesensko-Kasselská |
| Nástupce | Luisa Hesensko-Kasselská |
| Manžel | Kristián VIII. |
| Rod | Oldenburkové |
| Dynastie | Augustenburští |
| Otec | Frederik Kristián II. Augustenburský |
| Matka | Luisa Augusta Dánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karolina Amálie Augustenburská (německy Caroline Amalie von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburg, dánsky Caroline Amalie) (28. června 1796, Kodaň – 9. března 1881 tamtéž) byla v letech 1839–1848 jako manželka dánského krále Kristiána VIII. dánskou královnou.
Biografie
Karolina Amálie byla dcerou vévody Kristiána Augustenburského a jeho manželky princezny Luisy Augusty, dcery dánského krále Kristiána VII. Žila v Kodani do roku 1807, kdy její rodina přesídlila do Augustenborgu.
Dánská princezna
V prosinci roku 1814 se zasnoubila s dánským korunním princem Kristiánem, který se čtyři roky předtím rozvedl se svou první manželkou Šarlotou Frederikou Meklenbursko-Zvěřínskou a právě se vrátil z Norska poté, co abdikoval z trůnu této země. Sňatek byl uzavřen v květnu roku 1815.
V letech 1816–1817 manželé žili v Odense, hlavním městě ostrova Fyn, neboť Kristián byl jmenován guvernérem tohoto největšího dánského ostrova. V letech 1819–1822 spolu uskutečnili dlouhou cestu po Evropě. Po návratu Karolina Amálie žila většinu času v Kodani, léta však trávila v zámku Sogenfri, v jednom ze svých nejoblíbenějších míst.
Zatímco její manžel se zajímal o vědy, Karolina Amálie vynikala jako hudební skladatelka, jež zkomponovala mnoho skladeb pro klavír.
Dánská královna
Po smrti Kristiánova bratrance, krále Frederika VI. v roce 1839 se Kristián s Karolinou Amálií stali dánským královským párem.
Královna participovala na četných aktivitách humanitárního charakteru, především zakládání a provozu sirotčinců. V roce 1829 založila sirotčinec v Kodani, který byl v roce 1849 rozšířen o školu. Zajímala se i o náboženské otázky a byla stoupenkyní a ochránkyní grundtvigianismu, církevního nacionalistického hnutí v Dánsku.
Karolina Amálie ovdověla 20. ledna 1848; její manželství s Kristiánem zůstalo bez potomků. Zemřela v paláci Amalienborg v Kodani 9. března 1881. V závěti odkázala 300.000 korun svému sirotčinci. Byla pochována po boku svého manžela v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Vývod z předků
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karolina Amálie Augustenburská na Wikimedia Commons - http://runeberg.org/dbl/3/0390.html (dánsky)
- http://www.kvinfo.dk/side/597/bio/590/origin/170/
- http://www.thepeerage.com/p10229.htm#i102290
- http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg4.html#KAFC2
Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Hesensko-Kasselská | 1839–1848 Karolina Amálie Augustenburská | Nástupce: Luisa Hesensko-Kasselská |
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Hesensko-Kasselská | 1839–1848 Karolina Amálie Augustenburská | Nástupce: Luisa Hesensko-Kasselská |
Lauenburská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Hesensko-Kasselská | 1839–1848 Karolina Amálie Augustenburská | Nástupce: Luisa Hesensko-Kasselská |
Média použitá na této stránce
Autor: Valentinian, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Denmark.
Blazon: Or, three lions passant in pale Azure crowned and armed Or langued Gules, nine hearts Gules.
The coat of arms of Duchy of Saxony, Angria and Westphalia (Lauenburg) as used between 1435 and 1507 and again between 1671 and 1689. It shows in the upper left quarter the Ascanian barry of ten, in or and sable (starting with the wrong colour in this copy), covered by a crancelin of rhombs (they are not shown in this undetailed copy) bendwise in vert. (The House of Wettin also adopted the barry of ten with the crancelin as its coat-of-arms, when it gained Saxe-Wittenberg, which is why the barry reappears in the arms of many (formerly) Wettin-ruled states.) The crancelin symbolises the Saxon ducal crown. The second quarter shows in azure an eagle crowned in or (crown missing in this copy), representing the imperial County Palatine of Saxony. The third quarter displays in argent three water-lily leaves in gules, standing for the County of Brehna. The lower right fourth quarter shows in sable and argent the electoral swords (Kurschwerter) in gules, indicating the Saxon office as Imperial Arch-Marshal (German: Erzmarschall, Latin: Archimarescallus), pertaining to the Saxon privilege as prince-elector, besides the right to elect a new emperor after the decease of the former. The Lauenburg branch duchy adopted this coat-of-arms, used before by the other brach duchy Saxe-Wittenberg until its extinction in 1422, in order to enforce its failed claim to succession in Saxe-Wittenberg. Thus the different quarters of the coat of arms, from then on representing the Duchy of Saxony, Angria and Westphalia (Lauenburg), were later often misinterpreted as symbolising Angria (Brehna's water-lily leaves) and Westphalia (the comital palatine Saxon eagle).
Caroline Amalie, Königin von Dänemark
.svg)
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.