Kartografické dílo

Kartografické dílo je souhrnné označení pro mapy a mapám příbuzná zobrazení. Základní dělení kartografických děl:

• díla rovinná (mapy)
• díla prostorová (glóby)

Mapy a mapová díla

Mapa je zmenšený generalizovaný konvenční obraz Země, nebeských těles, kosmu či jejich částí, převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografickým zobrazením), ukazující podle zvolených hledisek polohu, stav a vztahy přírodních, socioekonomických a technických objektů a jevů. (ČSN 730402 /národní definice/)

Dělení map

Mapy dělíme podle:^[1]

1. Podle měřítka:

• mapy velkých měřítek
• mapy středních měřítek
• mapy malých měřítek

2. Podle obsahu:

• mapy se všeobecným obsahem
  • topografické – do měřítka cca 1 : 1 000 000, velmi podrobné, malý (zanedbatelný) vliv zkreslení
  • obecně zeměpisné (všeobecně geografické) – vysoká míra generalizace, velký vliv zkreslení
• tematické
  • fyzickogeografické – geologické, geomorfologické, hydrologické, klimatické, půdní…
  • socioekonomické – dopravy, průmyslu, zemědělství, obyvatelstva, politické, administrativní…
  • další – životního prostředí…

3. Podle účelu:

• mapy pro národní hospodářství (státní mapová díla)
• pro výuku (atlasové, nástěnné, příruční)
• vojenské
• pro vědu, kulturu a osvětu (mapy dopravy, geologické mapy…)
• mapy pro orientaci a sport (turistické, cyklistické, automapy, plány měst…)
• pro propagační účely (reklamní)

4. Podle zobrazeného území:

• mapy Země – planisféry, hemisféry, mapy kontinentů…
• mapy mimozemských těles – Měsíce, planet a měsíců,
• mapy hvězdné (mapy hvězdné oblohy),
• mapy neexistujících území (Středozemě…)

5. Podle počtu mapových listů:

• Samostatná mapa
• Mapové dílo (soubor map vyhotovený a uspořádaný podle jednotné koncepce, který pokrývá určité území a má jednotné měřítko, jednotný rozměr mapových listů a území pokrývá souvisle)
• Mapový soubor (soubor map vyhotovený a uspořádaný podle jednotné koncepce, který pokrývá určité území (není nutné stejné měřítko u všech map ani souvislé pokrytí území)
• Atlas (systematicky uspořádané soubory map zpracované jako celek podle jednotného řídícího záměru)

6. Podle formy záznamu:

• analogové mapy
• fotomapy (získané úpravou leteckých snímků nebo metodami DPZ)
• reliéfní mapy (plastické mapy)
• tyflomapy (mapy pro nevidomé a slabozraké)
• digitální mapy
• (mentální mapy)

7. Podle způsobu vzniku:

• Původní (vznik na základě přímého mapování)
• Odvozené (zpracované z podkladů existujících map)

8. Podle časového hlediska:

• statické (zobrazují předměty a jevy k určitému datu)
• dynamické (zachycují vývoj v čase, v časové řadě)
• prognostické (odhadují vývoj jevu v budoucnosti)

Další:

• panoramatické mapy (v perspektivním, axonometrickém nebo jiném zobrazení poskytující panoramatický pohled na zobrazované území; aby se panoramatický obraz mohl považovat za mapu, musí obsahovat mapové znaky, např. turisticky zajímavých objektů)
• blokdiagram

Mapa a plán

Plán je zmenšený pravoúhlý průmět malé části zemského povrchu a s ním spojených objektů do roviny. Nepočítá se zakřivením Země, neobsahuje zpravidla výškopis a polohopis se omezuje na obrysové čáry zájmových objektů. Plány bývají vyhotoveny ve velkém měřítku. Vzdálenosti na zemském povrchu můžeme sice považovat za vodorovné do velikosti území cca 700 km², bohužel toto neplatí pro výšky.^[2]

Glóby

Glóbus (lat. globus, koule) je v kartografii obvykle otáčivý model naší planety (terestrický glóbus), Měsíce nebo i jiné planety. Poměr mezi poloměrem glóbu a poloměrem referenční koule se nazývá číselné měřítko glóbu. Může však také představovat pohled na hvězdnou oblohu jako na kouli viděnou zvenčí (nebeský glóbus).^[3]

Reference