Kartouzská brána
| Kartouzská brána | |
|---|---|
 Újezdská brána na mapě Stabilního katastru (před polovinou 19. století) | |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′50,94″ s. š., 14°24′16,44″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Újezdská nebo Kartouzská brána je zaniklá pražská stavba původně ze 14. století pojmenovaná podle kartuziánského kláštera Panny Marie na Smíchově. Byla též zvána podle své polohy na Újezdě nebo podle směrování Košířská podle Košíř a později Říšská, případně Střelcovská. O poslední stavební podobě brány na tomto místě pojednává článek Újezdská brána.
Historie
Nejstarší újezdská brána pocházela z doby založení Malé Strany v roce 1257 a stávala až poblíž Malostranského náměstí v místě domu Karmelitská 516/31.
Při rozšiřování Malé Strany výstavbou Hladové zdi za Karla IV. vznikla na novém místě brána označovaná podle první české kartouzy, která byla nedávno předtím založena v ústraní poblíž města. Tato brána byla v roce 1551 renesančně upravena.
V roce 1693 ji nahradila nová barokní brána v linii nově budovaného bastionového opevnění Prahy. Bránu chránila dvojice mohutných bastionů a ravelin, předsunuté opevnění, kde se zalamuje přístupová cesta, aby bylo zabráněno ostřelování brány. Uvnitř brány se cesta zatáčela směrem do míst původní Kartouzské brány v gotickém opevnění. Byla též nazývána Říšská brána, protože tudy vedla cesta směrem do říšského Bavorska.
Roku 1862 byla z důvodu nedostatečné kapacity zazděna a vedle ní vystavěna nová, větší Újezdská brána v novogotickém stylu se třemi otvory. Tak došlo k narovnání komunikace v místech, kde po zboření této brány roku 1891 vzniklo pokračování ulice Újezd na náměstí Kinských. Četné zbytky původního opevnění a obou bran se dochovaly většinou jen v suterénech jednotlivých domů.[1][2][3]
Reference
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. IV. Dostupné z WWW Archivováno 10. 2. 2018 na Wayback Machine..
- ↑ Pražská informační služba. Památky a turistické zajímavosti: Městské hradby. Praguewelcome.cz [cit. 2018-02-09] Dostupné z WWW.
Literatura
- Ruth, František: Kronika královské Prahy III. Reprint NLN, Praha 1996. ISBN 80-7106-133-6 S. 1066–1067
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Barokní Újezdská brána z roku 1693 (5) mezi Prahou a Smíchovem na mapě před polovinou 19. století, která je císařským otiskem Stabilního katastru. Vchod je umístěn uprostřed mezi dvěma bastiony a cesta uhýbá do leva do míst původní Kartouzské brány v Hladové zdi (oranžově). Ve spodní části je ravelin, předsunuté opevnění, ve kterém se zalamuje trasa cesty, aby nebylo možné bránu ostřelovat. V horní části jsou vidět Újezdská kasárna a vpravo řetězový most Františka I. V roce 1862 byla vybudována nová brána v ose ulice Újezd a trasa komunikace tak narovnána. Výřez s Újezdskou branou z celoplošné vrstvy císařských povinných otisků, tedy zde ze spojených map pražské (1842, zpřesněné 1852; otisk 1856) a smíchovské (1840; otisk 1845) stabilního katastru, 1 : 2880
Nová Újezdská brána (postavena 1862, zbořena 1891). Pohled z Malé Strany směrem k předměstí Smíchov. Vpravo zbořný dům čp. 414 v linii Hladové zdi a rampa k bráně Újezdských kasáren. Bránou prochází trať koňky.