Kasárna na Pohořelci

Kasárna na Pohořelci
Hlavní budova, fasáda na Pohořelci
Hlavní budova, fasáda na Pohořelci
Poloha
AdresaPraha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní kasárenská budova (nároží Dlabačov–Myslbekova

Kasárna na Pohořelci, někdy zvaná také Hradčanská kasárna nebo kasárna Prokopa Holého, jsou komplex staveb v Praze na Hradčanech ohraničený ulicemi Pohořelec (na východní straně), Dlabačov (na jihu), Myslbekova (na západní straně) a Parléřova (na severu). Komplex tvoří několik novorenesančních budov na pozemku asi 2 ha (č.p. 120, 121 a 122 katastrálního území Hradčany), patřících do správy Ministerstva obrany.

Historie a popis

V místech nad Pohořelcem proti areálu Strahovského kláštera jako součást pražského opevnění stávala nová Strahovská brána. Ta byla vystavěna v letech 1619 a 1620 nákladem malostranského primase Baltazara Globice, stoupence Fridricha Falckého, jehož znaky byly umístěny na bráně. Později tu stával také dům, který patřil sochaři Ignáci F. Platzerovi).[1]

Koncem 19. století došlo na západním konci Pohořelce k zásadním úpravám, mj. k proražení Keplerovy ulice. Domy čp. 117 a 118, navazující na Kučerův palác a tvořící pokračování severní fronty pohořeleckého náměstí, byly zbourány. Další, tehdy nárožní dvoupatrový dům čp. 120, zakoupila v roce 1873 pražská obec pro ubytování jednoho praporu zeměbrany; tento dům byl základem budoucího komplexu několika volně stojících vojenských budov, který tu následně postupně vznikl v letech 1873 až 1899:[2]

  • hlavní budova (čp. 121), obracející se na Pohořelec a postavená v letech 1890–1893 podle návrhu architekta Jindřicha Fialky; je čtyřkřídlá, s dvoupatrovým hlavním průčelím, které je symetrické, má 17 os a uprostřed je zvýrazněno trojosým rizalitem zakončeným nahoře balustrovou atikou a štítem s hodinami,
  • kancelářská budova (prostřední ve frontě do Dlabačova), má půdorys ve tvaru E, hlavní průčelí má 13 os a střední trojosý rizalit,
  • hlavní kasárenská budova na rohu Dlabačova a Myslbekovy ulice, čp. 120/2, hlavní fasáda do Dlabačova je opět dvoupatrová, má 31 os s výrazně vystupujícími trojosými rizality uprostřed a v nárožích,
  • jednopatrová ubikace v severozápadním cípu areálu (nároží Myslbekova–Parléřova), s půdorysem ve tvaru E,
  • dvoupatrová ubikace na severní straně Parléřovy ulice (čp. 122), po demolicích v letech 1930 a 1931 jediný dochovaný z původně 10 objektů postavených na této straně ulice,
  • přízemní vozovna na jižní straně Parléřovy ulice (nyní garáže),
  • přízemní skladiště na západní straně dvora (Myslbekova čp. 120/2).
Kasárna na pohlednici v roce 1902

Kolem východní a jižní strany komplexu vede tramvajová trať, v úzkém místě mezi rohem kasáren a kolejemi byl v 50. letech 20. století zřízen průchod pro pěší.

Po vybudování kasáren tu byl umístěn nejprve v letech 1889–1915 Zeměbranecký pěší pluk č. 8, později v letech 1921–1923 Protiletadlový dělostřelecký pluk 151, v letech 1923–1938 Dělostřelecký pluk 151 a v letech 1933–1937 také Dělostřelecký pluk 154. V letech 1957–1961 tu byl dislokován 2. letecký spojovací pluk.[3] Od roku 1956 tu bylo také sídlo Armádního uměleckého souboru (dva roky základní vojenské služby tu absolvavali například herci Jan Čenský a Miroslav Vladyka).[4]

Ministerstvo obrany uvažuje o rekonstrukci objektu;[4] s tím souvisí i vyřešení dopravních opatření v oblasti Pohořelce.[5] V současné době (2022) je objekt nevyužitý.[6]

Odkazy

Reference

  1. Poche (1985), s. 294
  2. Vlček (2000), s. 343
  3. Praha, Kasárny Prokopa Holého : Vojenské objekty. Valka.cz [online]. 2011-09-02 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  4. a b Zazdí průchod na Pohořelci, lidé budou v pasti - Metro.cz. iDNES.cz [online]. 2017-10-26 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  5. Ministerstvo obrany žádá o změny na Pohořelci | PRAHA | Zprávy | PRAHA TV. prahatv.eu [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  6. Hradčanská kasárna Prokopa Holého | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 861. 
  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. 
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 294. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 342–344. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kasárna Pohořelec.jpg
Kasárna zeměbranců ("osmáků") Pohořelec
Praha, Hradcany - Pohorelec 21, kasarna.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 2.0
Praha, Hradčany - kasárna na Pohořelci
Praha, Dlabacov - kasarna na Pohorelci.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 2.5
Praha, Hradčany - jedna z budov kasáren na Pohořelci (roh ulic Myslbekova a Dlabačov)