Kastav
| Kastav | |
|---|---|
 Pohled na Kastav | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°22′10″ s. š., 14°20′19″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Chorvatsko |
| Region | Gorski Kotar |
| Župa | Přímořsko-gorskokotarská |
| Administrativní dělení | Brnčići, Ćikovići, Jelovičani, Jurčići, Kastav, Rubeši, Spinčići, Trinajstići |
  Kastav | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11 km² |
| Počet obyvatel | 10 472 (2001) |
| Hustota zalidnění | 952 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvati |
| Náboženské složení | Křesťané |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Matej Mostarac |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +385 051 |
| PSČ | 51 215 Kastav |
| Označení vozidel | RI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kastav (italsky Castua) je město v Chorvatsku v Přímořsko-gorskokotarské župě. Nachází se asi 6 km severozápadně od Rijeky. V roce 2011 v Kastavu žilo celkem 10 472 obyvatel, díky čemuž je druhým největším městem Přímořsko-gorskokotarské župy (po Rijece), avšak je i přes svoji samostatnost de facto předměstím Rijeky.
Název
Původ názvu města není přímo znám. Předpokládá se, že může být buď keltský (podle slova kast) pro kámen, nebo latinský podle slova castellum pro město.
Poloha
Kastav leží blízko k moři, ale nemá k němu přístup (ani územím opčiny), protože byl vybudován na kopci vysokém 365 m. Z Kastavu je však proto výhled na celý Kvarnerský záliv a díky historickému charakteru celého města je i Kastav oblíbenou turistickou destinací.
Historie
Pravděpodobně se jednalo již o ilyrské opevněné sídlo, zcela jistě bylo v době okolo přelomu letopočtu římským castrum. Podle jedné z teorií je i toto původ názvu města. Od 7. století zde žilo slovanské (chorvatské) obyvatelstvo. V závěru 19. století zde probíhala silná chorvatská osvětová činnost a rozvíjel se spolkový život. V roce 1866 zde byla otevřena první chorvatská čítárna na území dnešní Istrie. Město bylo až do konce první světové války součástí Rakousko-Uherska poté mělo připadnout Itálii, nicméně na základě Rapallské smlouvy bylo připojeno ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Itálie jej obsadila za druhé světové války, po roce 1945 bylo součástí Jugoslávie a od roku 1991 samostatného Chorvatska.
Administrativní dělení
Do roku 2011 bylo součástí opčiny dalších 7 vesnic: Brnčići, Ćikovići, Jelovičani, Jurčići, Rubeši, Spinčići a Trinajstići. Do roku 2011 byly tyto vesnice samostatné a Kastav byl pouze malým městečkem, s počtem obyvatel většinou kolem tisíce, a mnohdy i méně. V roce 2011 se však tyto vesnice do Kastavu začlenily a nyní opčina tvoří pouze jedno město, a to Kastav.
Kultura a pamětihodnosti
V Kastavu stojí historické a námořní muzeum chorvatského pobřeží. Dále zde stojí kostel sv. Trojice a kostel sv. Jeleny Križarice.
Doprava
Jižně od města probíhá níže po svahu železniční trať, nejbližší stanice je Opatija-Matulji. V její blízkosti potom vede dálnice A7.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kastav na chorvatské Wikipedii a Castua na italské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kastav na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)