Kastila
 Kastila | |
|---|---|
 Ilustrace kastily kaučukové | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | morušovníkovité (Moraceae) |
| Rod | kastila (Castilla) Cerv., 1794 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kastila[1] (Castilla) je rod rostlin z čeledi morušovníkovité. Zahrnuje 3 druhy stromů, rozšířených v tropické Americe. Mají jednoduché střídavé listy a drobné květy v dužnatých květenstvích s receptákulem. Plodenství je rovněž dužnaté. Nejznámějším druhem je kastila kaučuková, která byla v minulosti zdrojem kaučuku.
_(14580261047).jpg)
Popis
Kastily jsou jednodomé nebo dvoudomé stromy, dorůstající výšek 35 až 40 metrů. Listy jsou poměrně velké, jednoduché, střídavé, dvouřadě uspořádané, zubaté nebo celokrajné, krátce řapíkaté. Palisty jsou srostlé a kompletně obkružující stonek, velké a opadavé. Rostliny při poškození roní bílou, žlutou nebo hnědou, mléčnou, latexovou šťávu. Květenství jsou jednopohlavná, vyrůstají na krátkých větévkách v paždí listů a spočívají na dužnatém receptákulu. Primární samčí květenství jsou stopkatá, rozšířená do dvouchlopňového disku, s receptákulem krytým střechovitě se překrývajícími šupinami. Obsahují několik až mnoho tyčinek. Samčí květy nejsou jasně ohraničené, tyčinky jsou jednotlivě nebo po dvou uspořádány podél lamel receptákula, promísené blanitými, volnými nebo srostlými listeny. Samičí květenství jsou přisedlá, terčovitá, miskovitá až téměř kulovitá, jednotlivá nebo doprovázená malými, miskovitými až nálevkovitými samčími květenstvími 2. řádu. Obsahují několik až mnoho květů. Receptákulum je kryté překrývajícími se listeny. Samičí květy jsou volné nebo na bázi srostlé, s trubkovitým, celistvým nebo laločnatým okvětím. Semeník je částečně srostlý s okvětím nebo zanořený do receptákula a nese dvě páskovité blizny. Plodenství je dužnaté, 1,5 až 4,5 cm velké, složené z jednotlivých, na bázi srostlých plodů.[2][3]
Větévka kastily kaučukové
Latex kastily kaučukové
Plodenství kastily kaučukové
Rozšíření
Rod zahrnuje jen 3 druhy. Je přirozeně rozšířen v tropické Americe od severního Mexika přes Střední Ameriku po Peru, Bolívii a střední Brazílii. Chybí na severovýchodě Jižní Ameriky a na Karibských ostrovech. Kastila kaučuková (Castilla elastica) pochází z Mexika a Střední Ameriky. Castilla ulei roste v Amazonii, Castilla tunu v oblasti od Střední Ameriky po Kolumbii a Ekvádor. Vlivem pěstování zdomácněla kastila kaučuková i v některých jiných oblastech tropů.[4] Kastily rostou jako součást tropických deštných lesů a sezónně suchých lesů v nadmořských výškách do 900 metrů.[3]
Ekologické interakce
O opylování kastil není mnoho známo. Na květech kastily kaučukové byly pozorovány drobounké třásněnky druhu Frankliniella diversa a F. insularis. Navštěvují samčí i samičí květenství, přičemž v samčích konzumují pyl. Řidčeji květy navštěvuje jiný hmyz, zejména jiné druhy třásněnek, některé drobné druhy vos parazitujících na třásněnkách (Ceranisus americensis) a mravenci. Výhradně na samčích květenstvích byli pozorováni i brouci a včely konzumující pyl.[5]
Taxonomie
Rod Castilla je v rámci čeledi Moraceae řazen do tribu Castilleae a podtribu Castillineae. Rostliny jsou velmi podobné rodu Perebea.[6]
Zástupci
- kastila kaučuková (Castilla elastica)[7]
Význam a historie
Kastila kaučuková byla historicky využívána domorodci Střední Ameriky jako zdroj kaučuku, který sloužil zejména k výrobě míčů pro tradiční rituální hry. Jako se zcela novým a v Evropě v té době neznámým materiálem se s tímto kaučukem seznámila již Kolumbova výprava. Význam kaučuku a poptávka po něm silně vzrostly po vynálezu vulkanizace (r. 1839). Nejprve byl získáván z planě rostoucích jedinců kastily, které byly pro větší výtěžek káceny, což vedlo k jejich rapidnímu úbytku. Později je jako zdroj ceněné suroviny zcela nahradil kaučukovník (Hevea).[8][9] Jako zdroj kaučuku sloužil také amazonský druh Castilla ulei. V současnosti je hospodářský význam kastil okrajový. Někdy jsou vysazovány na kávových a kakaových plantážích jako stínicí stromy.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Missouri: Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9. (anglicky)
- ↑ a b STANDLEY, Paul C.; DAHLGREN, B.E. Flora Costaricensis. Family Moraceae. Fieldiana. Oct. 1937, čís. 18.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SAKAI, Shoko. Thrips Pollination of Androdioecious Castilla elastica (Moraceae) in a Seasonal Tropical Forest. American Journal of Botany. 2001, čís. 88(9).
- ↑ MACBRIDE, J. Francis. Flora of Peru. Moraceae. Fieldiana. 1937, čís. 13(3) p.2.
- ↑ POLÍVKA, František. Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. Olomouc: Nakladatelství R. Prombergra, 1908.
- ↑ HARP, Stephen L. A World History of Rubber. [s.l.]: John Wiley & Sons, Inc, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-118-93423-4. (anglicky)
- ↑ PRANCE, Ghillean; NESBITT, Mark. The cultural history of plants. [s.l.]: Routledge, 2005. (anglicky)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Castilla elastica. A blühender Zweig. B weiblicher Blütenstand; 1 männlicher Blütenstand; 2 Staubblatt von der Rückenseite; 3 dasselbe von der Bauchseite; 4 weibliche Blüte; 5 dieselbe im Längsschnitt; 6 unreife Frucht mit Perigon im Längsschnitt; 7, 8, 9 Samen, sowie dessen Längsschnitt und Querschnitt. A 1/2, B, 7, 8, 9 natürliche Grösse, 1 bis 6 vergrössert.
Autor: Museo Leone de Ujarras, Licence: CC BY-SA 3.0
Albero di Hule -Museo Leone de Ujarras Costa Rica
(c) Rhaessner, CC BY-SA 3.0
Kautschukplantage in Kerala (Indien)
Rainer Haeßner, selbst fotografiert, Februar 2003, GNU-FDL
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions
Identifier: cubareviewbullet05muns (find matches)
Title: The Cuba review and bulletin
Year: 1904 (1900s)
Authors: Munson Steamship Line
Subjects:
Publisher: New York : Munson Steamship Line
Contributing Library: The LuEsther T Mertz Library, the New York Botanical Garden
Digitizing Sponsor: The LuEsther T Mertz Library, the New York Botanical Garden
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
h felt and a piston of rubber, while asingle operation twists the paper so as tocompletely envelop the orange. There is inall this a notable saving of paper overwrapping the fruit by hand about 20 percent. Moreover, this avoids the buying ofpaper of different sizes, as it is possible toadjust the machine for oranges of all sizes. The machine operates with such delicacythat even eggs can be handled without theslightest injury. The inachine wraps 72o^anges a minute, or 40,000 in ten hours. EXPORTATION OF CUBAN PINEAPPLES. The exportations of Cuban pineapplesfrom January i to November 2, inclusive,were as follows: 1906 1907- 920,542 crates. 650,776 crates. The abnormal drought all through the pineapple season of 1906-07 had the effect of materially decreasing the crop, as the figures show. Nevertheless the exports for the fourweeks ending- November 2 show an in-crease over the same period of 1906. Theexportations were: 1906 1907 5,170 crates. 6,295 crates. TIIF. CUBA RFAIEW And Bulletin.
Text Appearing After Image:
CASTILLOA ELASTKA. about throe years old. One of the rubbers for Cuba, thrlft.v and hard.v. RUBBER IN CUBA. CUBAS position in the worlds rubberproducing territory while on the edgeis yet distinctly within the rubber belt.Up to this tiine but comparitively little at-tention has been paid to the rubber plan-tation possibilities of Cuba, said recentlyMr. Henry C. Pearson, of the India Rub-ber World, and there are no definite recordsof rubber planting attainable. The rainfall,he found, is heavy enough for rubber and • See the July, 19<J7, Issue of the CCBA REVIEW. the soil and climate of Cuba, especially inthe eastern part of the island, very suit-able for the cultivation of these trees, factswhich have been known for a half centuryor more. He found rubber bearing plantsin the province of Pinar del Rio, indigenousto the island and known to the native asgoma, gomero and palo babo. C. F. Baker, chief of the Botanical De-partment at the Cuban Agricultural Ex- THE CUBA REVIEW And Bulleti
Note About Images
.jpg)
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
Found from southern Mexico to Ecuador with names such as Palo de Hule and El Caucho. The sap was once used to make a rubber. Photo from Sarapiqui Valley, Costa Rica.
