Kastilská koruna

Koruna kastilská Corona de Castilla Corona Castellae ←  ←  ←  ←  ←  1230–1715  →  →  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Burgos, Toledo, Valladolid Madrid (1561–1601) Valladolid (1601–1606)
Rozloha	335 000 km² (rok 1300)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 000 000 (rok 1300)
Jazyky	stará španělština (kastilština), latina (oficiální spolu s kastilštinou), baskičtina, galicijština, asturština-leónština, mozarabština, andaluská arabština, ladino, guančština
Náboženství	římskokatolické (státní), sunnitský islám, sefardský judaismus
Státní útvar
Státní zřízení	absolutní monarchie, personální unie Kastilie a Leónu
Mateřská země	Kastilsko-aragonská unie Španělské impérium Španělské impérium
Závislé země nebo území	Hispanoamerika (Santo Domingo, Kuba)
Měna	real, maravedí
Vznik	1230 – unie Leónu a Kastilie
Zánik	Dekrety Nueva Planta
Státní útvary a území
Předcházející Kastilské království Leónské království taifská království Navarrské království Granadský emirát Následující Habsburské Španělsko Bourbonské Španělsko Gibraltar

Kastilská koruna^{[pozn. 1]} byla středověkým politickým útvarem na Pyrenejském poloostrově, který vznikl v roce 1230 v důsledku třetího a definitivního spojení korun a o několik desetiletí později i parlamentů království Kastilie a Leónu, když král Ferdinand III. Kastilský nastoupil na prázdný leónský trůn. Kastilská koruna nadále existovala jako samostatný celek i po vytvoření personální unie v roce 1469, kdy došlo ke spojení korun Kastilie a Aragonu sňatkem Katolických Veličenstev, až do vyhlášení dekretů Nueva Planta Filipem V. v roce 1716.

Zásadními událostmi v dějinách Kastilie byly v roce 1492 plavba Kryštofa Kolumba a objevení Ameriky. Součástí Kastilské koruny byly také Západní Indie, ostrovy a pevninské oblasti Oceánského moře, když byly v roce 1506 a po smrti Ferdinanda Katolického přeměněny z lén na království dědiců Kastilie podle smlouvy z Villafáfily. Objevení Tichého oceánu, dobytí Aztécké říše, dobytí říše Inků, španělské dobytí Nové Granady a také dobytí Filipín pomohly z Kastilské koruny udělat v 16. století globální impérium.

Titul „král Kastilie“ byl během 16. a 17. století používán habsburskými vládci. Karel I. byl králem Aragonu, Mallorky, Valencie a Sicílie, hrabětem z Barcelony, Roussillonu a Cerdagne, a také králem Kastilie a Leónu v letech 1516 až 1556.

Na počátku 18. století Filip z rodu Bourbonů zvítězil ve válce o španělské dědictví a vůči Aragonské koruně, která podporovala jeho nepřátele, uplatnil unifikační politiku. Tím došlo ke sjednocení Aragonské koruny a Kastilské koruny ve Španělské království. Ačkoli dekrety Nueva Planta formálně Kastilskou korunu nezrušily, země (Kastilie a Aragon) byla jak současníky, tak historiky nazývána „Španělsko“.

• Kastilské království
  • vlastní Kastilie (Stará Kastilie)
  • království Toledo (Nová Kastilie)
  • království Córdoba (od 1236)
  • království Jaén (od 1246)
  • království Sevilla (od 1248)
  • království Murcia (od 1258)
  • panství Molina a Vizcaya
  • provincie Guipúzcoa a Álava
  • města Ceuta a Melilla

• Leónské království
  • vlastní León
  • Asturijské knížectví
  • království Galicia
• království Granada (od 1492)
• království Kanárských ostrovů (od 1492)
• království Navarra (od 1515)
• místokrálovství Nové Španělsko (od 1535)
• místokrálovství Peru (od 1542)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kastilská koruna na Wikimedia Commons