Kastnerův vlak

Kastnerův vlak byl pojmenován po Rudolfu Kastnerovi. Zde v izraelském rozhlase Kol Jisra'el počátkem 50. let.

Jako Kastnerův vlak se označuje vlaková souprava sestávající ze 35 nákladních vozů, která 30. června 1944 opustila Budapešť s téměř 1700 Židy a bezpečně je odvezla do Švýcarska.[1][2][pozn 1] Vlak byl pojmenován po dr. Rudolfu Kastnerovi, maďarsko-židovském právníkovi a novináři, který v zastoupení Pomocného a záchranného výboru vyjednával s Adolfem Eichmannem o propuštění alespoň části maďarských Židů výměnou za zlato, diamanty a peníze.[4]

Samotným Kastnerem byl vlak přirovnáván k Noemově arše.[1] Byl organizován mezi květnem a červencem 1944, tedy v době, kdy probíhaly deportace 437 tisíc maďarských Židů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, kde tři čtvrtiny z nich zahynuly v plynových komorách.[5] Lidé do vlaku zařazení pocházeli z širokého spektra společenských tříd a bylo mezi nimi zhruba 273 dětí, z nichž řada byli sirotci.[6] Ze sto padesáti bohatších pasažérů každý zaplatil tisíc dolarů, díky čemuž měli ostatní místo zdarma.[1] Po několika týdnech cesty, včetně neočekávaného zastavení v německém koncentračním táboře Bergen-Belsen, dorazilo do Švýcarska ve dvou skupinách 1670 Židů. První skupina dorazila v srpnu, druhá pak v prosinci 1944.

Po válce Kastner v roce 1947 přesídlil do britské mandátní Palestiny a po vzniku Izraele se stal mluvčím na ministerstvu obchodu a průmyslu. Jeho minulost, zejména pak jednání s Eichmannem, však působila kontroverze. Kritizován byl především za to, že věděl o masovém vyvražďování ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, neboť obdržel kopii Vrbovy a Wentzlerovy zprávy, která byla svědectvím dvou vězňů, kterým se podařilo z tábora uprchnout. Neudělal však nic, čím by varoval širší židovskou komunitu a namísto toho se zaměřil na jednání, jehož výsledkem byla záchrana malého počtu Židů. Jeho kritiky navíc v domnění, že byla celá záchranná operace podniknuta z prospěchářských důvodů, utvrdila informace, že do vlaku zařadil svou rodinu a 388 lidí z ghetta ve svém rodném městě Kolozsvár. Na Kastnerovu obranu vystoupil izraelský historik Jehuda Bauer, který názory kritiků vyvracel tvrzením, že maďarští Židé již věděli o vyvražďování Židů v Polsku, a že tak Kastner nemohl podniknout nic dalšího, aby ostatní varoval.[7] Rovněž podotkl, že těžko lze očekávat, že by Kastner na seznam pasažérů nezařadil svoji rodinu.[7]

Obvinění vyvrcholila v soudním sporu známém jako Kastnerův proces, v němž byl amatérský novinář Malki'el Gruenwald obviněn z urážky na cti za to, že Kastnera obvinil mimo jiné z kolaborace s nacisty. Proces trval od ledna 1954 do června 1955 a Gruenwaldovu právnímu zástupci Šmu'elu Tamirovi se jej podařilo obrátit proti Kastnerovi (proto Kastnerův proces) a vedení vládnoucí strany Mapaj, která údajně selhala při záchraně evropských Židů. Předsedající soudce Binjamin Halevy nakonec ve svém rozhodnutí uvedl, že Kastner „zaprodal duši ďáblu“ nejenom jednáním s Eichmannem, ale i výběrem Židů, kteří měli být zachráněni, aniž by jakkoli varoval ostatní.[8][9] Po vynesení rozsudku bylo Kastnerovi opakovaně vyhrožováno smrtí a nakonec na něj byl 3. března 1957 v Tel Avivu spáchán atentát, při němž byl postřelen. Zemřel o dvanáct dní později na následky zranění. V lednu 1958, devět měsíců po Kastnerově smrti, izraelský Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu nižší instance, a očistil tak jeho jméno.[10]

Poznámky

  1. ↑ Některé údaje se v závislosti na zdrojích různí. Nejčastěji je jako datum odjezdu uváděn 30. červen (např. Bauer[1] či Löb[2]), Porter uvádí 1. července krátce po půlnoci.[3] Různí se i počet zachráněných. Nejčastěji je uváděno číslo 1684, což je počet osob napočítaných při zastávce v koncentračním táboře Bergen-Belsen.[1] Počet osob, které vyjely z Budapešti není znám, neboť za jízdy lidé do vlaku naskakovali i vyskakovali.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kastner train na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e BAUER, Yehuda. Jews for Sale? Nazi-Jewish Negotiations, 1933–1945. New Have: Yale University Press, 1994. 320 s. Dostupné online. ISBN 978-0300059137. S. 197–199. (anglicky) Dále jen: Jews for Sale? Nazi-Jewish Negotiations, 1933–1945. 
  2. ↑ a b LÖB, Ladislaus. Rezso Kasztner. The Daring Rescue of Hungarian Jews: A Survivor's Account. Londýn: Random House/Pimlico, 2009. 338 s. Dostupné online. ISBN 978-1845950088. S. 50 a 97. (anglicky) Dále jen: Rezso Kasztner. The Daring Rescue of Hungarian Jews: A Survivor's Account. 
  3. ↑ PORTER, Anna. Kasztner's Train. New York: Walker & Co, 2007. 431 s. ISBN 978-1845297176. S. 234. (anglicky) Dále jen: Kasztner's Train. 
  4. ↑ BRAHAM, Randolph L. Rescue Operations in Hungary: Myths and Realities. East European Quarterly. Léto 2004, roč. 38, čís. 2. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Jews for Sale? Nazi-Jewish Negotiations, 1933–1945. s. 156
  6. ↑ Rezso Kasztner. The Daring Rescue of Hungarian Jews: A Survivor's Account. s. 117–118
  7. ↑ a b Jews for Sale? Nazi-Jewish Negotiations, 1933–1945. s. 150, 197–200
  8. ↑ COHEN, Boaz. The Oxford Handbook of Holocaust Studies. Příprava vydání Peter Hayes, John K. Roth. Oxford: Oxford University Press, 2010. 792 s. Dostupné online. ISBN 978-0199211869. Kapitola The Holocaust in Israel's Public Square, s. 578–579. (anglicky) 
  9. ↑ Kasztner's Train. s. 403–405
  10. ↑ BAUMEL-SCHWARTZ, Judith Tydor. Perfect Heroes: The World War II Parachutists and the Making of Israeli Collective Memory. Madison: University of Wisconsin Press, 2010. 302 s. Dostupné online. ISBN 978-0299234843. S. 119–122. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Rudolf Kastner at Kol Yisrael, early 1950s - cropped.jpg
Rudolf Kastner (1906–1957) ve vysílání oficiálního izraelského státního rozhlasu Kol Jisra'el, kde vedl maďarskojazyčný program.