Katakana
Katakana (psáno カタカナ v katakaně, かたかな v hiraganě a 片仮名 v kandži) je jedno ze dvou (druhým je hiragana) japonských slabičných písem (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku), sestávající ze 48 symbolů (47 slabičných symbolů a písmeno n). Připojením dvou čárek (nigori) nebo kroužku (marunigori) nad určité symboly či jejich skládáním vznikají ještě další zvuky.
Historie
Vznikla v 8. století za přispění Kibi no Makibiho (693-755) zjednodušením jednotlivých částí (kata znamená japonsky „část“) znaků kandži (na rozdíl od hiragany, která vznikla zjednodušením celých znaků kandži), u kterých již předtím došlo k desémantizaci a fonetizaci (ztratily význam a staly se pouhými zvuky, aby mohly vyjadřovat japonské koncovky). Znaky katakany jsou hranatější a jednodušší než znaky hiragany a cizinci, kteří se učí japonsky, se ji většinou učí jako první[zdroj?]. Katakanu původně používali japonští buddhisté jako nápovědu pro výslovnost v buddhistických spisech (podobně, jako se dnes používá hiragana v knížkách pro děti) a také jako způsob rychlého psaní.
Dnešní použití
- Slova převzatá (z čínštiny, portugalštiny, nizozemštiny, dnes převážně z angličtiny)
- Onomatopoia (v japonštině je mnohem více zvukomalebných slov než např. v češtině)
- Telegramy, zdůraznění (katakana se používá tam, kde se v české typografii použije tučné písmo, podtržení nebo kurzíva)
- Cizí místní názvy
- Vědecké názvosloví (zvířata a rostliny)
- Různé televizní pořady
- Videohry
Základní sada znaků
| samohlásky | jóon | ||||||
| ア a | イ i | ウ u | エ e | オ o | ャ ja | ュ ju | ョ jo |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| カ ka | キ ki | ク ku | ケ ke | コ ko | キャ kja | キュ kju | キョ kjo |
| サ sa | シ ši | ス su | セ se | ソ so | シャ ša | シュ šu | ショ šo |
| タ ta | チ či | ツ cu | テ te | ト to | チャ ča | チュ ču | チョ čo |
| ナ na | ニ ni | ヌ nu | ネ ne | ノ no | ニャ nja | ニュ nju | ニョ njo |
| ハ ha | ヒ hi | フ fu | ヘ he | ホ ho | ヒャ hja | ヒュ hju | ヒョ hjo |
| マ ma | ミ mi | ム mu | メ me | モ mo | ミャ mja | ミュ mju | ミョ mjo |
| ヤ ja | ユ ju | ヨ jo | |||||
| ラ ra | リ ri | ル ru | レ re | ロ ro | リャ rja | リュ rju | リョ rjo |
| ワ wa | (ヰ) wi | (ヱ) we | ヲ wo | ||||
| ン n | |||||||
| ガ ga | ギ gi | グ gu | ゲ ge | ゴ go | ギャ gja | ギュ gju | ギョ gjo |
| ザ za | ジ dži | ズ zu | ゼ ze | ゾ zo | ジャ dža | ジュ džu | ジョ džo |
| ダ da | ヂ (dži) | ヅ (zu) | デ de | ド do | ヂャ (dža) | ヂュ (džu) | ヂョ (džo) |
| バ ba | ビ bi | ブ bu | ベ be | ボ bo | ビャ bja | ビュ bju | ビョ bjo |
| パ pa | ピ pi | プ pu | ペ pe | ポ po | ピャ pja | ピュ pju | ピョ pjo |
- Poznámka: Tabulka pro úplnost obsahuje i znaky wi a we, které byly roku 1946 označeny za zastaralé.
Způsob psaní
Tabulka ukazuje, jak se znaky katakany píší. Je uspořádaná podle tradičního japonského způsobu čtení. Začátek je vpravo nahoře a postupuje se shora dolů. Malá čísla určují pořadí tahů a šipky ukazují jejich směr.
Odkazy
Literatura
- Janoš, Jiří. 99 zajímavostí z Japonska. Praha: Albatros, 1984.
Související články
Další související články
- Hentaigana
- Man'jógana
- Japonsko
- Japonština
- Seznam různých písem
- Furigana
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu katakana na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo katakana ve Wikislovníku- www.kanachart.com
- Jednoduché zkoušení z katakany (s volitelnými skupinami)[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce