Katalánština

Katalánština (Català)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Španělsko Španělsko Andorra Andorra Katalánsko Katalánsko Itálie Itálie Sicílie Sicílie Korsika Korsika
Počet mluvčích	9,5 miliónu
Klasifikace	Indoevropské jazyky Románské jazyky
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Institut katalánských studií (Institut d'Estudis Catalans) Acadèmia Valenciana de la Llengua
Úřední jazyk	Andorra, Španělsko (Katalánsko, Valencie, Baleárské ostrovy), Itálie (L'Alguer na Sardinii)
Kódy
ISO 639-1	ca
ISO 639-2	cat (B) cat (T)
ISO 639-3	cat
Ethnologue	CAT
Wikipedie
ca.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katalánština (ve Valencii pod označením valencijština) je románský jazyk používaný zejména v tzv. katalánských zemích, tedy v Katalánsku, na Baleárských ostrovech (Illes Balears – Mallorca, Menorca, Ibiza, Formentera), ve Valencii (País Valencià), v části Aragonu (Franja de Ponent) ve Španělsku, pak také v Andoře, kde je jediným úředním jazykem, a v menší míře rovněž v některých regionech Francie (Catalunya del Nord) a na Sardinii (Alghero – L'Alguer). Ve Valencii je katalánština často pojmenovávána jako valencijština (valencià).

Ač je Katalánsko součástí Španělského království, těší se značné autonomii a Katalánci se národnostně ostře vyhraňují vůči Španělům. Na prvním stupni základních škol v Katalánsku se vyučuje pouze katalánsky, nikoliv španělsky.

Odhady počtu mluvčích se pohybují od 7 do 11 miliónů.

Jazykem nejbližším katalánštině je okcitánština^[zdroj?], potom italština a portugalština (se kterými má společných 85 % slovní zásoby) a španělština (společných 75 % slovní zásoby).^[zdroj?]

Historie

Katalánština se vyvinula z vulgární latiny v oblasti východní části Pyrenejí a během reconquisty se rozšířila po dnešním Katalánsku, Valencii a Baleárských ostrovech. Vrcholným obdobím v dějinách katalánštiny bylo 15. století; roku 1700 bylo její úřední používání zakázáno na francouzském a později i na španělském území a „renesance“ se dočkala až počátkem 19. století. V období frankistického režimu byla tolerována mimo oficiální sféru a média. Po roce 1975 se dostala do politiky, médií i škol.

Nářečí

Katalánština zahrnuje mnoho dialektů, které se od sebe různou měrou liší lexikálně, morfologicky a foneticky. Základní verze jsou dvě: západní katalánština a východní katalánština; obě mají různé regionální varianty. Nejvýraznějším rozdílem jsou nepřízvučné samohlásky – západní katalánština odlišuje /e/ od /a/ a /o/ od /u/, zatímco ve východní se z /e/, /ɛ/ a /a/ bez přízvuku stává /ə/ a z /o/, /ɔ/ a /u/ se stává [u].

Příklady

Číslovky

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Padre nostre, que esteu en el cel:

Sigui santificat el vostre nom.

Vingui a nosaltres el vostre regne.

Faci's la vostra voluntat,

així a la terra com es fa en el cel.

El nostre pa de cada dia,

doneu-nos, Senyor, el dia d'avui.

I perdoneu les nostres culpes,

així com nosaltres deutros.

I no permeteu que nosaltres caiguem

en la temptació, ans deslliureu-nos

de qualsevol mal. Amén.

Všeobecná deklarace lidských práv

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. [Heslo „Katalanská literatura" je na str. 53–58, heslo „Katalanský jazyk" je na str. 58.] Dostupné online
• UTRERA DOMÍNGUEZ, David. Katalánská literatura. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 142 s. ISBN 978-80-210-6553-6. Dostupné online

Související články

• Pompeu Fabra
• Reforma katalánského pravopisu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu katalánština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo katalánština ve Wikislovníku
• Kategorie Katalánština ve Wikislovníku