Katalánské knížectví
| Katalánské knížectví Principat de Catalunya (katalánsky) Principatus Cathaloniæ (latinsky)
| |||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||||||||
feudální dědičná monarchie | |||||||||||||||||||||||
Vznik | 1162 – vznik Aragonské koruny | ||||||||||||||||||||||
Zánik | |||||||||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||
Katalánské knížectví (katalánsky Principat de Catalunya, latinsky Principatus Cathaloniae, okcitánsky Principat de Catalonha, francouzsky Principauté de Catalogne, kastilsky Principado de Cataluña) byla středověká a raná moderní politická entita[1] na severovýchodním Pyrenejském poloostrově. Během většiny své historie to bylo v dynastickém spojení s aragonským královstvím, které společně tvořilo aragonskou korunu. Mezi 13. a 18. stoletím byla ohraničena Aragonským královstvím na západě, Valencijským královstvím na jihu, Francouzským královstvím a feudálním pánem Andorry na severu a Středozemním mořem na východě. Termín Katalánské knížectví zůstal v užívání až do druhé španělské republiky, kdy jeho použití klesalo kvůli jeho historickému vztahu k monarchii. Dnes, termín Principat (knížectví) je používán primárně se odkazovat na autonomní společenství Katalánska ve Španělsku, jak odlišný od jiných katalánských zemí a obvykle včetně historické oblasti Roussillon v jižní Francii.
Historie
První zmínka o Katalánsku a Kataláncích se objevuje v Liber maiolichinus de gestis Pisanorum illustribus, pisánské kronice (psaná mezi lety 1117 a 1125) o dobytí Mallorky společnou silou Italů, Katalánců a Occitánců.[2] V té době Katalánsko ještě neexistovalo jako politický útvar, i když se zdá, že použití tohoto termínu uznává Katalánsko jako kulturní nebo geografickou entitu.
Kraje, které nakonec tvořily Katalánské knížectví, byly sjednoceny pod vládou hraběte z Barcelony. V roce 1137 byla oblast Barcelony sjednocena pod vládou jedné dynastie s Aragonským královstvím, čímž se fakticky dovršil středověký vývoj zemí Aragonské koruny. Aragonie i Katalánsko si však zachovaly svou vlastní politicko-správní strukturu a právní tradice a v následujících stoletích se rozvíjely odděleně. Pod Alfonsem II. Aragonským (vládl 1164–1196) bylo Katalánsko poprvé považováno za právnickou osobu.[3] Termín Katalánské knížectví se však oficiálně nepoužíval až do 14. století, kdy se objevuje na území ovládaném katalánskými soudy.
Institucionální systém Katalánska se vyvíjel v průběhu staletí a v jeho rámci vznikly správní orgány (jako jsou soudy, Generalitat nebo Consell de Cent, stejně jako stavovská legislativa, jejichž prostřednictvím došlo omezování královské moci a k zajištění stávajícího politického modelu. Katalánsko přispělo k dalšímu rozvoji obchodu v monarchii i armády, zejména jejího námořnictva. Katalánský jazyk vzkvétal a expandoval, když byla do Koruny přidána další území, včetně Valencie, Baleárských ostrovů, Sardinie, Sicílie, Neapole a Athén, což představuje thalasokracii, tedy vládu napříč Středomořím. Krize 14. století, konec vlády barcelonského domu (1410) a občanská válka (1462–1472) oslabily roli knížectví v korunách a v mezinárodních záležitostech.
Manželství Ferdinanda II. Z Aragonie a Isabely I. z Kastilie v roce 1469 položilo základy španělské monarchie. V 1492 začala španělská kolonizace Americas a politická síla se postupně přesouvala do Kastilie . Napětí mezi katalánskými institucemi a korunou spolu s rolnickými vzpourami vyvolalo Reapersovu válku (1640–1659). Pyrenejským mírem došlo ke ztrátě Roussillonu, který byl postoupen Francii. Během války o španělské dědictví (1701–1714) podporovala aragonská koruna arcivévodu Karla Habsburského . Po kapitulaci Barcelony v roce 1714 král Filip V. Bourbonský, inspirovaný francouzským modelem, zavedl absolutismus a sjednocující správu napříč Španělskem a nařídil vyhlášky Nueva Planta pro každou říši Aragonské koruny, která potlačila hlavní katalánskou korunu, Aragonské, valencijské a mallorské politické instituce a práva a jako provincie je podřídila pod správu Kastilské koruny. Katalánské knížectví však zůstalo jako správní jednotka až do ustanovení španělské provinční divize roku 1833, která Katalánsko rozdělila na čtyři provincie.
Symbolika
- katalánské vlajky
vlajka Katalánska
svatojiřská vlajka užívaná Generalitatem a jeho armádou
stará vlajka Barcelony (na některých mapách značící Katalánsko)
vlajka Barcelony (na některých mapách značící Katalánsko)
- znak
novověký znak Aragonské koruny a Katalánska
svatojiřský kříž užívaný Generalitatem
Barcelonská dynastie coby katalánská knížata, užíván do 18. století
Katalánská knížata, druhá varianta, užíván do 18. stol.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Catalonia na anglické Wikipedii.
- ↑ Ferro, Víctor: El Dret Públic Català. Les Institucions a Catalunya fins al Decret de Nova Planta; Eumo Editorial, p. 442 ISBN 84-7602-203-4
- ↑ Latin text of the Liber maiolichinus with Spanish introduction
- ↑ SESMA MUÑOZ, José Angel. La Corona de Aragón. Una introducción crítica. Zaragoza: Caja de la Inmaculada, 2000. ISBN 84-95306-80-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katalánské knížectví na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The senyera, a flag of Catalonia, and also used by several lands and municipalities of the ancient Crown of Aragon
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Královská standarda francouzského krále (používaný jako státní vlajka Francouzským královstvím v období absolutní monarchie). Používaná byla v letech 1638 až 1790.
.svg)
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape od v ., Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Banner of the Kingdom and Crown of Aragón (Early Style)
Flag of the old county of Empúries (Catalonia)
A white flag inscribed with the Shahada (in Maghrebi script).
This is supposedly a banner used by the Almoravid dynasty in Morocco (11th to 12th centuries). This claim is apparently due to an entry at the "Flags of the World" website:
- "The use of the flag in Morocco as a symbol of the state dates way back to the Almoravide dynasty (1062-1125 AD). Prior to this time, white silk banners were often carried in battle,sometimes with Koranic inscriptions written on them. The Almoravides institutionalized this practice. They gave one banner to every unit of 100 soldiers; the leaders always carried one inscribed: «There is no god but god, and Mohammad is His Prophet». The two following dynasties (the Merinides and the Saadiens) continued the use of the White flag as the symbol of the State." (Dov Gutterman, 17 Apr 1999)
Note that no source is being given for this claim, the best we can do at this point is say that we heard it from Dov Gutterman in 1999. Also note that the imlied claim that the modern form of the shahada was written on the flags.
This is not only unsubstatiated but also implausible, as medieval sources tend to give a longer form of the shahada, lā ilāha illā-llāh waḥdahu lā šarīka lahu, muḥammadan ʿabduhu wa rasūluhu. It is completely unclear when the modern form is first recorded, let alone when it can first be shown to have been written on a flag (the earliest positive reference we have for this in the en-wiki's shahada article is the earliest 20th century, possibly (without explicit reference) traceable to flags used by Wahhab in the 18th century.
Flag of the County of Urgell.
Medieval flag of the city of Barcelona.
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape od v ., Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Banner of the Kingdom and Crown of Aragón
Map of Catalonia 1349-1652
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms (before the 17th century) and shield of arms of the City of Barcelona showed in a quartered Shield.
- Used as arms of the Principality of Catalonia before the 18th Century.
.svg)
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Aragon, crowned.
Autor: Ningyou., Licence: CC BY-SA 3.0
Flag with the cross of Burgundy (saltire). Also named Cross of Burgundy flag. It was used in the Catholic Monarchy and in its viceroyalties such as New Spain and Peru. It was also used by Spain as a military or king's prosonal flag. Used by the Carlist movement.
Autor: [User talk:Claudefà], Licence: CC BY-SA 3.0
Armorial banner of the Counts of Pallars
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
St George's Cross Crowned Badge (Spanish territories of the former Crown of Aragon)
.svg)
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms (before the 17th century) and shield of arms of the City of Barcelona showed in a quartered Shield.
Two Pales Variant
- Used as arms of the Principality of Catalonia before the 18th Century.
Flag of Cataluña.
.svg)
Autor: Durero, Licence: CC BY-SA 4.0
Ensign of Spanish Navy established by Philip V in 1701 and was in use until 1760. Also was the battle flag of the Cadiz Squadron between 1732 and 1760.
Autor:
Escudo de Cataluña.svg.,
Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Catalonia.
The eight rosettes of Bear's Breeches of the Spanish Royal Crown leaves have been replaced with the rosettes of the Crown used by former Aragonse Monarchs.
.svg)
(c) Goran tek-en, CC BY-SA 4.0
Illustration of: "Banner of the Moors" under the Almohad dynasty; captured by the armies of Castile, Navarre, and Aragon at the w:Battle of Las Navas de Tolosa in 1212. In Moroccan history, silk banners with Quranic inscriptions often were carried into battle.