Katarina Wittová
| Katarina Wittová | |
|---|---|
 (c) Bundesarchiv, Bild 183-1988-0105-018 / Wolfgang Thieme / CC-BY-SA 3.0 Katarina Witt v krátkém programu na MS 1988. | |
| Stát |  Východní Německo Německo |
| Datum narození | 3. prosince 1965 (59 let) |
| Místo narození | Staaken, Německá demokratická republika |
| Výška | 165 cm |
| Aktivní období | 1984–1988, resp. 1994 |
| Klub | SC Karl-Marx-Stadt |
| Trenér | Jutta Müllerová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Krasobruslení na ZOH | ||
| zlato | ZOH 1984 | krasobruslení – ženy |
| zlato | ZOH 1988 | krasobruslení – ženy |
| Mistrovství světa v krasobruslení | ||
| stříbro | MS 1982 | krasobruslení – ženy |
| zlato | MS 1984 | krasobruslení – ženy |
| zlato | MS 1985 | krasobruslení – ženy |
| stříbro | MS 1986 | krasobruslení – ženy |
| zlato | MS 1987 | krasobruslení – ženy |
| zlato | MS 1988 | krasobruslení – ženy |
| Mistrovství Evropy v krasobruslení | ||
| stříbro | ME 1982 | krasobruslení – ženy |
| zlato | ME 1983 | krasobruslení – ženy |
| zlato | ME 1984 | krasobruslení – ženy |
| zlato | ME 1985 | krasobruslení – ženy |
| zlato | ME 1986 | krasobruslení – ženy |
| zlato | ME 1987 | krasobruslení – ženy |
| zlato | ME 1988 | krasobruslení – ženy |
Katarina Wittová, nepřechýleně Katarina Witt (* 3. prosince 1965 Staaken), je bývalá německá krasobruslařka, která reprezentovala Německou demokratickou republiku a po sjednocení Německa také Spolkovou republiku Německo. V letech 1984 až 1994 získala dvě zlaté olympijské medaile na ZOH 1984 v Sarajevu a ZOH 1988 v Calgary, čtyřikrát se stala mistryní světa 1984, 1985, 1987 a 1988, a šestkrát v řadě zvítězila na mistrovství Evropy 1983–1988.
Sportovní výsledky ji řadí mezi nejúspěšnější krasobruslaře všech dob. Je také herečkou, televizní moderátorkou a obchodnicí.[1]
Osobní život
Narodila se ve městě Staaken v NDR, které sousedilo se Západním Berlínem. Základní školu navštěvovala v Saské Kamenici (tehdy Karl-Marx-Stadt, tradičně německy Chemnitz). Navštěvovala speciální školu pro sportovně talentované děti. Jejím domovským klubem se stal SC Karl-Marx-Stadt, kde ji od roku 1977 vzala do své péče nejúspěšnější východoněmecká trenérka krasobruslení Jutta Müller.
Následovala její úspěšná amatérská kariéra. Roku 1984 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní Německé demokratické republiky. V roce 1988 se stala teprve druhou ženou po Sonje Henie, která dokázala obhájit olympijské vítězství. Poté se rozhodla přejít k profesionálům. Tři další roky strávila na krasobruslařských exhibicích ve Spojených státech společně s olympijským vítězem Brianem Boitanem. Jejich show nazvaná „Witt and Boitano Skating“ se stala tak úspěšnou, že poprvé za deset let vyprodali newyorskou halu Madison Square Garden programem v krasobruslení. Poté pokračovala u „Holiday on Ice“ po celých Spojených státech a v Západní Evropě.
V roce 1994 se rozhodla vrátit k amatérskému závodění. Opět ji připravovala Jutta Müller. Kvalifikovala se na ZOH 1994 do Lillehammeru, kde obsadila 7. místo. V roce 1995 byla uvedena do Síně slávy krasobruslení. V únoru a březnu 2008 uskutečnila turné, na kterém se rozloučila s aktivním krasobruslením.
Časopis Time ji nazval „Nejhezčí tváří socialismu“.[2][3]
V soutěži z roku 2003 o největšího Němce historie nazvané Naši nejlepší se umístila na 70. místě.
Kapitola Stasi
Po sjednocení Německa v roce 1990 vyšlo najevo, že Katarina Wittová měla spolupracovat s východoněmeckou tajnou policií Stasi.[4] Sama zveřejnila 181 z celkových 1300 stran svazku a potvrdila, že od Stasi přijala luxusní vozy a zajištění nadstandardního bydlení.
Herečka
V roce 1990 obdržela za roli ve filmu "Carmen na ledě" (1989) cenu Emmy. Objevila se vedle Toma Cruise ve snímku „Jerry Maguire“, a také si zahrála s Robertem De Nirem ve filmu „Ronin“.
Playboy
Pro prosincové číslo Playboy Magazine roku 1998 se Katarina Witt nechala vyobrazit na sérii fotografií. Toto číslo se stalo teprve druhým v historii magazínu, které bylo vyprodáno (prvním se stalo číslo s Marilyn Monroe).
Výsledky
| Událost | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1994 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zimní olympijské hry | 1. | 1. | 7. | ||||||||
| Mistrovství světa | 10. | 5. | 2. | 4. | 1. | 1. | 2. | 1. | 1. | ||
| Mistrovství Evropy | 14. | 13. | 5. | 2. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 8. |
| Mistrovství NDR v krasobruslení | 3. | 2. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | – |
| Mistrovství Německa v krasobruslení | 2. |
Filmografie
- 1998 – Ronin
- 1998 – V.I.P. (TV seriál)
- 1997 – Nikola (TV seriál)
- 1995 – Eisprinzessin, Die (TV film)
- 1994 – Greatest Hits on Ice (TV film)
- 1993 – Frasier (TV seriál)
- 1990 – Carmen on Ice (TV film)
- 2012 – Der Feind in meinem Leben
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katarina Witt na anglické Wikipedii.
- ↑ Zpověď krasobruslařky Katariny Wittové, Lukáš Přibyl.. www.tiscali.cz [online]. [cit. 2009-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-02-25.
- ↑ Archivovaná kopie. www.hall-of-fame-sport.de [online]. [cit. 2011-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-16.
- ↑ Archivovaná kopie. fernsehmomente.unserebesten.zdf.de [online]. [cit. 2011-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-05.
- ↑ Stasi files reveal Katarina Witt was willing accomplice, telegraph.co.uk, Tony Paterson, 05 May 2002
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katarina Wittová na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (německy) (anglicky)
- Katarina Wittová v Internet Movie Database (anglicky)
- Katarina Witt – Erotická bohyně ledu Archivováno 27. 7. 2014 na Wayback Machine. – film online ze seriálu „Sexuální idoly století“ // 24. 9. 2010 Stream.cz
- Katarina Wittová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
.svg)
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
Flag of South Korea from October 1997 to May 2011. In May 2011, the exact colors were specified into their current shades.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Olympijská vlajka
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
Finská vlajka
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
US Flag with 49 stars. In use 4 July 1959–3 July 1960. It was defined in Executive Order 10798.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1982-1127-021 / CC-BY-SA 3.0
Autor: Ralf Roletschek , Licence: CC BY 3.0
Geburtstagsempfang Thomas Bach in Tauberbischofsheim
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1988-0105-018 / Wolfgang Thieme / CC-BY-SA 3.0