Katarzia

MgA. Katarína Kubošiová
Základní informace
Jinak zvanáKatarzia
Narození9. února 1989 (34 let)
Nitra
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PůvodNitra
Žánryelektronická hudba, pop, jazz, akustická hudba
Povolánímuzikantka, skladatelka, textařka
Nástrojehlas
Aktivní roky2012
VydavateléSlnkorecords, Animal Music Label
RodičeEva Pavlíková
SídloPraha
Webwww.katarzia.sk
Významný nástroj
kytara, ableton
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katarzia (* 9. února 1989), je umělkyně, zpěvačka, písničkářka a hudební producentka žijící v Praze. Její hudba se pohybuje v různých žánrech, spájí ji texty zabývajíci se vztahy a společenskými tématy. Spolupracuje s producenty z experimentální hudební scény, Jonatánem Pastirčákem, Oliverem Torrem a Aid Kidem.

Nejdříve hrávala jenom s kytarou, několik let se její koncerty pohybovaly převážně v elektronické sféře. Od roku 2023 opět hraje s akustickými nástroji a živou kapelou.

Život

Katarzia vystudovala filmovou scenáristiku a dramaturgii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.[1]

Vydala 6 alb (Generácia Y, Agnostika, Antigona, Celibát, n5, Šťastné dieťa).

V roce 2018 napsala texty a spolu s Jonatánem Pastirčákem hudbu k představení Antigona pro Slovenské národní divadlo, za kterou získali divadelní cenu Dosky za nejlepší hudbu roku 2018 a cenu Tatra Banky za umění 2018.

V roce 2021 složila hudbu k TV sérii Pozadí událostí pro Českou televizi v režii Jana Hřebejka, v lednu 2023 hudbu k představení Koncert na želanie pro SND v režii Kamily Polívkové. Ve stejném období složila hudbu k celovečenímu dokumentu Moje nová tvář v režii Jarmily Štukové.

Spolupráce s producentem a skladatelem Jonatánem Pastirčákem výrazně ovlivnila její hudební styl i způsob zpěvu. Její pozdější spolupráce s experimentálním sound designérem a umělcem Oliverem Torrem začala během pandemie covidu-19, kdy se spřátelili po vystoupení v Divadle Archa v laserové show iniciované legendárním světelným designérem Davidem Vrbíkem. Své páté album n5 složila v Abletonu a požádala Olivera, aby ho posunul na jemu blízkou planetu ASMR sound-designu a progresivního mixování.

Pro živá vystoupení k tomuto albu se spolu s Oliverem Torrem vrací ke spolupráci s Jonatánem Pastirčákem a dalším českým umělcem a producentem Aid Kidem a odehrávají několik koncertů postavených na elektronickém zvuku a light-designu. Ten navrhovala scénografka a techno light-designerka Tereza Bartůňková, později se k nim přidává i designér z pražské elektronické klubové scény Tomáš Košťák.

V roce 2023 se Katarzia albem Šťastné dieťa vrací k akustickému zvuku jazzové kapely, aby podtrhla její charakteristický smysl pro analýzu vztahů. Katarzia se zapojuje do různých druhů aktivismu, podporuje všechny druhy svobody, bojuje za práva žen, feminismus a ráda vyjadřuje podporu LGBTQ+ komunitě. Její účast na RBMA Berlin 2018 jako jedné z absolventek ji přivedla k vystoupení na festivalech Sonar Barcelona, Ment Ljubljana nebo klubu Nu Blu v New Yorku.

Od roku 2015 bydlí v Praze.[1]

Diskografie

Na album coverů Davida Kollera David Koller & Friends (2016) nahrála píseň Záchranár. Složila a nazpívala ústřední píseň filmu Pátá loď (2017) Kde sa slzy berú. Zároveň se podílela svou částí na skladbě Role X od skupiny PSH, která byla vydána na albu Debut v roce 2019. Spolu s Vladimirem 518 napsala titulní skladbu k filmu Bod obnovy.

Odkazy

Reference

  1. a b KOCÁBEK, Antonín. Z vysedávání v hospodě jsem nervózní. Uni. 10. 2016, roč. 26, čís. 10, s. 4–7. Dostupné online. ISSN 1214-4169. 

Literatura

  • HLOUŠKOVÁ, Lenka. KATARZIA: Mám pocit, že žijeme v období hrozného cynismu. Fotografie Iryna Drahun, Julie Vrábelová. Styl: pro ženy, příloha Práva. Borgis, 13. září 2022, s. 12–16. ISSN 1211-2119. 
  • DVOŘÁK, Stanislav. Katarzia: Baví mě temné věci. Fotografie Hana Knížová. Právo. Borgis, 20. duben 2023, ročník 33, čís. 92 [Příloha Café], s. 14. [cit. 2023-04-20]. ISSN 1211-2119. [Rozhovor o spolupráci s Petrem Ostrouchovem, účinkování v novocirkusovém projektu Horáček GENY XYZ, divadelní i seriálové zkušenosti, melancholii i polyamorii]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Katarzia.jpg
Autor: Editor457801, Licence: CC BY-SA 4.0
Portrét od fotografek Shotby.us k albu Šťastné dieťa (2023)