Katarzia
| MgA. Katarína Kubošiová | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Jinak zvaná | „Katarzia“ |
| Narození | 9. února 1989 (34 let) Nitra  Československo |
| Původ | Nitra |
| Žánry | elektronická hudba, pop, jazz, akustická hudba |
| Povolání | muzikantka, skladatelka, textařka |
| Nástroje | hlas |
| Aktivní roky | 2012– |
| Vydavatelé | Slnkorecords, Animal Music Label |
| Rodiče | Eva Pavlíková |
| Sídlo | Praha |
| Web | www.katarzia.sk |
| Významný nástroj | |
| kytara, ableton | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katarzia (* 9. února 1989), je umělkyně, zpěvačka, písničkářka a hudební producentka žijící v Praze. Její hudba se pohybuje v různých žánrech, spájí ji texty zabývajíci se vztahy a společenskými tématy. Spolupracuje s producenty z experimentální hudební scény, Jonatánem Pastirčákem, Oliverem Torrem a Aid Kidem.
Nejdříve hrávala jenom s kytarou, několik let se její koncerty pohybovaly převážně v elektronické sféře. Od roku 2023 opět hraje s akustickými nástroji a živou kapelou.
Život
Katarzia vystudovala filmovou scenáristiku a dramaturgii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.[1]
Vydala 6 alb (Generácia Y, Agnostika, Antigona, Celibát, n5, Šťastné dieťa).
V roce 2018 napsala texty a spolu s Jonatánem Pastirčákem hudbu k představení Antigona pro Slovenské národní divadlo, za kterou získali divadelní cenu Dosky za nejlepší hudbu roku 2018 a cenu Tatra Banky za umění 2018.
V roce 2021 složila hudbu k TV sérii Pozadí událostí pro Českou televizi v režii Jana Hřebejka, v lednu 2023 hudbu k představení Koncert na želanie pro SND v režii Kamily Polívkové. Ve stejném období složila hudbu k celovečenímu dokumentu Moje nová tvář v režii Jarmily Štukové.
Spolupráce s producentem a skladatelem Jonatánem Pastirčákem výrazně ovlivnila její hudební styl i způsob zpěvu. Její pozdější spolupráce s experimentálním sound designérem a umělcem Oliverem Torrem začala během pandemie covidu-19, kdy se spřátelili po vystoupení v Divadle Archa v laserové show iniciované legendárním světelným designérem Davidem Vrbíkem. Své páté album n5 složila v Abletonu a požádala Olivera, aby ho posunul na jemu blízkou planetu ASMR sound-designu a progresivního mixování.
Pro živá vystoupení k tomuto albu se spolu s Oliverem Torrem vrací ke spolupráci s Jonatánem Pastirčákem a dalším českým umělcem a producentem Aid Kidem a odehrávají několik koncertů postavených na elektronickém zvuku a light-designu. Ten navrhovala scénografka a techno light-designerka Tereza Bartůňková, později se k nim přidává i designér z pražské elektronické klubové scény Tomáš Košťák.
V roce 2023 se Katarzia albem Šťastné dieťa vrací k akustickému zvuku jazzové kapely, aby podtrhla její charakteristický smysl pro analýzu vztahů. Katarzia se zapojuje do různých druhů aktivismu, podporuje všechny druhy svobody, bojuje za práva žen, feminismus a ráda vyjadřuje podporu LGBTQ+ komunitě. Její účast na RBMA Berlin 2018 jako jedné z absolventek ji přivedla k vystoupení na festivalech Sonar Barcelona, Ment Ljubljana nebo klubu Nu Blu v New Yorku.
Od roku 2015 bydlí v Praze.[1]
Diskografie
- Generácia Y, 2013, Slnko records
- Agnostika, 2016, Slnko records
- Antigona, 2018, Slnko records
- Celibát, 2020, Slnko records
- n5, 2021, self-released
- Šťastné dieťa, 2023, Animal Music
Na album coverů Davida Kollera David Koller & Friends (2016) nahrála píseň Záchranár. Složila a nazpívala ústřední píseň filmu Pátá loď (2017) Kde sa slzy berú. Zároveň se podílela svou částí na skladbě Role X od skupiny PSH, která byla vydána na albu Debut v roce 2019. Spolu s Vladimirem 518 napsala titulní skladbu k filmu Bod obnovy.
Odkazy
Reference
- ↑ a b KOCÁBEK, Antonín. Z vysedávání v hospodě jsem nervózní. Uni. 10. 2016, roč. 26, čís. 10, s. 4–7. Dostupné online. ISSN 1214-4169.
Literatura
- HLOUŠKOVÁ, Lenka. KATARZIA: Mám pocit, že žijeme v období hrozného cynismu. Fotografie Iryna Drahun, Julie Vrábelová. Styl: pro ženy, příloha Práva. Borgis, 13. září 2022, s. 12–16. ISSN 1211-2119.
- DVOŘÁK, Stanislav. Katarzia: Baví mě temné věci. Fotografie Hana Knížová. Právo. Borgis, 20. duben 2023, ročník 33, čís. 92 [Příloha Café], s. 14. [cit. 2023-04-20]. ISSN 1211-2119. [Rozhovor o spolupráci s Petrem Ostrouchovem, účinkování v novocirkusovém projektu Horáček GENY XYZ, divadelní i seriálové zkušenosti, melancholii i polyamorii]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katarzia na Wikimedia Commons - Profil na Bandzone.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Editor457801, Licence: CC BY-SA 4.0
Portrét od fotografek Shotby.us k albu Šťastné dieťa (2023)