Katarzyna Kawaová

Katarzyna Kawaová
Katarzyna Kawaová na French Open 2022
Katarzyna Kawaová na French Open 2022
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození17. listopadu 1992 (31 let)
Místo narozeníKrynica-Zdrój, Polsko[1]
BydlištěPoznaň, Polsko[2]
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek942 070 USD
Tenisová raketaPrince
Dvouhra
Poměr zápasů387–298
Tituly0 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění112. místo (9. listopadu 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2024)
French Open1. kolo kvalifikace (2019, 2021, 2022, 2023)
Wimbledon2. kolo (2022)
US Open1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů205–133
Tituly0 WTA, 4 WTA 125, 20 ITF
Nejvyšší umístění64. místo (10. října 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupskupina finále (2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240309a9. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katarzyna Kawaová (nepřechýleně Kawa, * 17. listopadu 1992 Krynica-Zdrój) je polská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. Čtyři deblové trofeje získala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2020 na 112. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2022 na 64. místě. Trénuje ji Grzegorz Garczyński. Připravuje se v Poznani.[2][1]

V polském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2016 inowrocławskou baráží 2. světové skupiny proti Tchaj-wanu, v níž s Jansovou-Ignacikovou prohrály závěrečnou čtyřhru. Tchajwanky zvítězily 4:1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k pěti mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v srpnu 2008, když na turnaj v Kędzierzynu-Koźle s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve čtvrtfinále podlehla Ivetě Gerlové ze čtvrté světové stovky.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během srpna 2012 v Praze, na turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů. V závěrečných kolech přehrála Annu Karolínu Schmiedlovou, Terezu Smitkovou a Renatu Voráčovou.[5][3]

kvalifikaci Wimbledonu 2019

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na říjnovém BGL Luxembourg Open 2013 v Lucemburku. Na úvod ji vyřadila Slovenka Kristina Kučová. Hlavní soutěž si poprvé zahrála ve čtyřhře Katowice Open 2015, do níž s krajankou Magdalenou Fręchovou obdržely divokou kartu. V prvním kole přehrály rumunsko-ruskou dvojici Raluca OlaruováVěra Zvonarevová. Poté skončily na raketách ukrajinských sester Ljudmyly a Nadiji Kičenokových.[5]

Do semifinále turnaje ze série WTA 125K postoupila na bastadském Swedish Open 2019, kde postupně zdolala Janu Čepelovovou, Ukrajinku Anhelinu Kalininovou a Francouzku Fionu Ferrovou. Mezi poslední čtveřicí hráček ji však zastavila Černohorka Danka Kovinićová, přestože získala první sadu. O dva týdny později, na premiérovém ročníku červencového Baltic Open 2019 v Jūrmale, se probojovala do prvního finále WTA. Do turnaje vstupovala až jako stá devadesátá čtvrtá hráčka žebříčku. Do hlavní soutěže tak musela projít z kvalifikace. Celkem vyhrála šest dvouher v řadě včetně semifinále nad Američankou Bernardou Peraovou. V boji o titul ji porazila lotyšská světová jedenáctka Anastasija Sevastovová po třísetovém průběhu. Po vyhrané úvodní sadě, prolomila soupeřce servis i ve druhé. V jejím závěru ji dělily tři míče od trofeje. Lotyška však krizový okamžik zvládla a průběh utkání otočila. Jednalo se o vůbec první dvouhru Kawaové na okruhu WTA Tour.[6][5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala po pětiměsíčním koronavirovém přerušení sezóny v ženském singlu US Open 2020.[7] V úvodním kole však nenašla recept na tuniskou turnajovou sedmadvacítku Ons Džabúrovou.[5]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (0–1 D, 0–2 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.28. července 2019Jūrmala, LotyšskoantukaLotyšsko Anastasija Sevastovová6–3, 5–7, 4–6

Čtyřhra: 2 (0–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.červenec 2022Varšava, PolskoantukaPolsko Alicja RosolskáKazachstán Anna Danilinová
Německo Anna-Lena Friedsamová
4–6, 7–5, [5–10]
Finalistka2.březen 2024Austin, Spojené státytvrdýNizozemsko Bibiane SchoofsováAustrálie Olivia Gadecká
Spojené království Olivia Nichollsová
2–6, 4–6

Finále série WTA 125

Čtyřhra: 5 (4–1)

Legenda
WTA 125 (4–1)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.červen 2021Bol, ChorvatskoantukaŠpanělsko Aliona BolsovováGruzie Jekatěrine Gorgodzeová
Slovensko Tereza Mihalíková
6–1, 4–6, [10–6]
Finalistka1.duben 2022Marbella, ŠpanělskoantukaNěmecko Vivian HeisenováRumunsko Irina Baraová
Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová
4–6, 6–3, [6–10]
Vítězka2.únor 2023Cali, KolumbieantukaPolsko Weronika FalkowskáJaponsko Kjóka Okamurová
Čína Jou Siao-ti
6–1, 5–7, [10–6]
Vítězka3.srpen 2023Grodzisk Mazowiecki, PolskotvrdýFrancie Elixane LechemiováSpojené království Naiktha Bainsová
Spojené království Maia Lumsdenová
6–3, 6–4
Vítězka4.září 2023Bari, ItálieantukaČesko Anna SiskováŘecko Valentini Grammatikopoulou
Francie Elixane Lechemiová
6–1, 6–2

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 15 (7–8)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.květen 2009Varšava, PolskoantukaČesko Iveta Gerlová3–6, 5–7
Finalistka2.únor 2010Mallorca, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Garbiñe Muguruzaová6–3, 2–6, 0–6
Finalistka3.srpen 2010Iława, PolskoantukaSlovensko Zuzana Zlochová6–7(2–7), 7–5, 2–6
Finalistka4.květen 2012Varšava, PolskoantukaSlovensko Chantal Škamlová3–6, 2–6
Vítězka1.srpen 2012Praha, ČeskoantukaČesko Renata Voráčová6–4, 6–1
Finalistka5.dubenil 2013Chiasso, ŠvýcarskoantukaBelgie Alison Van Uytvancková6–7(2–7), 3–6
Vítězka2.březen 2015São José do Rio Preto, BrazílieantukaArgentina Nadia Podoroská7–5, 3–6, 6–4
Vítězka3.duben 2015Káhira, EgyptantukaSpojené království Amanda Carrerasová7–5, 6–1
Vítězka4.říjen 2015Makinohara, JaponskotrávaJaponsko Riko Sawajanagiová6–7(6–8), 6–2, 7–6(8–6)
Vítězka5.leden 2018Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýČína Čang Kchaj-lin6–2, 4–6, 6–2
Vítězka6.červen 2018Óbidos, PortugalskoantukaSrbsko Dejana Radanovićová4–6, 7–5, 6–3
Finalistka6.říjen 2018Óbidos, Portugalskokoberec (h)Česko Tereza Martincová6–7(3–7), 3–6
Vítězka7.duben 2019Jackson, Spojené státyantukaUSA Ann Liová6–3, 6–2
Finalistka7.listopad 2020Charleston, Spojené státyantukaEgypt Majar Šarífová2–6, 3–6
Finalistka8.květen 2022Bonita Springs, Spojené státyantukaRumunsko Gabriela Leeová1–6, 3–6
Finalistka9.červenec 2023Tarvisio, ItálieantukaChorvatsko Petra Marčinková1–6, 6–4, 2–6

Čtyřhra (20 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.srpen 2009Iława, PolskoantukaPolsko Aleksandra RosolskáPolsko Veronika Domagałová
Polsko Anna Niemiecová
6–1, 6–3
2.srpen 2010Gliwice, PolskoantukaPolsko Justyna JegiołkováPolsko Olga Brózdová
Polsko Veronika Domagałová
6–2, 7–6(7–4)
3.říjen 2010Bol, ChorvatskoantukaPolsko Natalia KołatováSlovinsko Anja Prislanová
Nizozemsko Eva Wacannová
5–7, 6–4, [10–8]
4.červenec 2011Horb, NěmeckoantukaPolsko Paula KaniováMaďarsko Vaszilisza Bulgakovová
Německo Christina Shakovetsová
1–6, 6–3, [10–2]
5.leden 2013Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýPolsko Natalia KołatováBulharsko Alexandrina Njdenovová
Rusko Jekatěrina Jašinová
6–1, 6–4
6.srpen 2013Craiova, RumunskoantukaItálie Alice BalducciováRumunsko Diana Buzeanová
Německo Christina Shakovetsová
3–6, 7–6(7–3), [10–8]
7.srpen 2016Plzeň, ČeskoantukaŠvédsko Cornelia ListerováBosna a Hercegovina Ema Burgić Bucková
Španělsko Georgina García Pérezová
6–1, 7–6(8–6)
8.září 2016Hua Hin, ThajskotvrdýBrazílie Laura PigossiováThajsko Kamonwan Buajamová
Čínská Tchaj-pej Lee Pei-chi
7–5, 6–7(4–7), [10–6]
9.květen 2017La Marsa, TuniskoantukaBosna a Hercegovina Jasmina TinjićováBosna a Hercegovina Dea Herdželašová
Chorvatsko Tereza Mrdežová
7–5, 6–4
10.únor 2018Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýSpojené království Emily Webley-SmithováRumunsko Laura-Ioana Andreiová
Belgie Hélène Scholsenová
6–3, 3–6, [10–5]
11.březen 2018Solarino, Itáliekoberec (h)Bělorusko Šalimar TalbiováAustrálie Laura Ashleyová
USA Quinn Gleasonová
6–3, 6–4
12.červen 2018Bella, PolskoantukaPolsko Maja ChwalińskáUzbekistán Albina Chabibulinová
Belgie Hélène Scholsenová
6–1, 6–4
13.duben 2019Jackson, Spojené státyantukaPolsko Katarzyna PiterováUSA Hanna Changová
USA Caitlin Whoriskeyová
7–5, 6–1
14.říjen 2020Macon, Spojené státytvrdýPolsko Magdalena FręchováUSA Francesca Di Lorenzová
USA Jamie Loebová
7–5, 6–1
15.listopad 2020Charleston, Spojené státyantukaPolsko Magdalena FręchováAustrálie Astra Sharmaová
Egypt Majar Šarífová
4–6, 6–4, [10–2]
16.duben 2021Záhřeb, ChorvatskoantukaRakousko Barbara HaasováRumunsko Andreea Prisăcariuová
Slovinsko Nika Radišićová
7–6(7–1), 5–7, [10–6]
17.říjen 2021Rancho Santa Fe, Spojené státytvrdýSlovensko Tereza MihalíkováČínská Tchaj-pej Liang En-šuo
Kanada Rebecca Marinová
6–3, 4–6, [10–6]
18.květen 2022Charleston, Spojené státyantukaIndonésie Aldila SutjiadiováUSA Sophie Changová
USA Angela Kulikovová
6–1, 6–4
19.říjen 2022Rancho Santa Fe, Spojené státytvrdýUSA Elvina KalievováMexiko Giuliana Olmosová
Mexiko Marcela Zacaríasová
6–1, 3–6, [10–2]
20.červen 2023Biarritz, FrancieantukaPolsko Weronika FalkowskáŠvýcarsko Conny Perrinová
Česko Anna Sisková
7–6(2), 7–5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katarzyna Kawa na anglické Wikipedii.

  1. a b Katarzyna Kawaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240309a9. března 2024
  2. a b Katarzyna Kawa Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Katarzyna Kawaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240309a9. března 2024
  4. Katarzyna Kawaová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240309a9. března 2024
  5. a b c d Katarzyna Kawa Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. No place like home: Sevastova rallies to win Baltic Open [online]. WTA Tennis, 2019-07-28 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  7. Alex Macpherson. Introducing the 2020 US Open's Grand Slam debutantes [online]. TA Tennis, 2020-08-28 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Kawa WMQ19 (25).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
2019 Wimbledon Qualifying Tournament‎.