Kateřina Řecká a Dánská

Kateřina Řecká a Dánská
Princezna řecká a dánská
Křest14. června 1913
Narození4. května 1913
Athény, Řecko
Úmrtí2. října 2007
Londýn, Anglie
PohřbenaPalác Tatoi
ManželRichard Brandram
PotomciPaul Brandram
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecKonstantin I. Řecký
MatkaSofie Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Řecká a Dánská, po sňatku též uváděná jako Lady Katherine Brandram (řecky: Αικατερίνη της Ελλάδας, 4. května 1913, Athény, Řecko2. října 2007, Londýn, Anglie), byla princezna řecká a dánská, dcera Konstantina I. Řeckého a jeho manželky Sofie Pruské. Byla sestřenicí prince Philipa, manžela britské královny Alžběty II., a tedy i prateta Filipa VI. Španělského.

Život

Sofie Pruská se svojí nejmladší dcerou Kateřinou
Kateřina Řecká a Dánská v roce 1917

Mládí

Kateřina se narodila 4. května 1913 v královském paláci v Athénách jako dcera Konstantina I. a Sofie Pruské. Jejími prarodiči z otcovy strany byli Jiří I. a jeho manželka Olga Konstantinovna Romanovová, z matčiny strany to pak byli Fridrich III. Pruský a Viktorie Sasko-Koburská, dcera britské královny Viktorie. Nedlouho po Kateřině narození byl v Soluni zavražděn její dědeček Jiří. Sama Kateřina měla tři bratry: nejstaršího Jiřího, Alexandra a Pavla. Každý z nich se později stal králem Řecka, Jiří dokonce vládl dvakrát.

Mimo bratrů měla i dvě sestry; Helenu, která se stala rumunskou královnou, a Irenu, ta se vdala za chorvatského krále. Když byla Kateřina pokřtěna, jejími kmotry a kmotrami byli prohlášeni všichni členové řecké armády a řeckého námořnictva.[1] Tento akt byl velmi symbolický, jelikož pro lidi pravoslavného vyznání je vztah ke kmotrům a kmotrám silnější, než v rámci rodiny. Když byly Kateřině tři roky, musela být zachráněna z hořící rodinné vily hasiči. V samotném požáru zemřely téměř dvě desítky lidí. V té době byla Kateřinina matka Sofie, sestra tehdejšího německého císaře, podezřívána z toho, že je „pro-německá“.[1]

Život v exilu

Roku 1917, když byly Kateřině čtyři roky, byl její otec Konstantin nucen abdikoval a na jeho místo nastoupil Alexandra.[2] Kateřina byla se zbytkem rodiny vyhoštěna, proto se přesunuli do Švýcarska.[3] Když ale roku 1920 Alexandr zemřel, na jeho místo opět nastoupil Konstantin. Již o dva roky později ale opět abdikoval, tentokrát ve prospěch syna syna Jiřího. Rodina opět musela žít v exilu, tentokrát na Sicílii, kde nakonec Kateřinin otec roku 1923 zemřel.[1] Poté se rodina přestěhovala do Florencie, kde se Kateřina zlepšovala v malbě. Následně byla ale poslána na internátní školu do Anglie. Nejdříve studovala ve škole v Broadstairs, poté v North Foreland Lodge. Roku 1932 Kateřinina matka zemřela a ona se rozhodla žít v rodinné vile společně se starší sestrou Helenou. Roku 1934 se poprvé setkala s budoucí panovnicí Alžbětou II., když byly obě jako družičky na svatbě Mariny Řecké a Dánské.[1]

Druhá světová válka

Když roku 1935 začal, již podruhé, vládnout Jiří, vrátila se Kateřina i se sestrou Irenou do Řecka. Když roku 1939 vypukla druhá světová válka, připojila se Kateřina k Červenému kříži. Již roku 1941 ale prchala s bratrem Pavlem ze země do jižní Afriky. Údajně cestovali hydroplánem. V Kapském Městě pak získala post nemocniční sestry. O své sestře Heleně neslyšela celé čtyři roky. Roku 1946 se rozhodla Kateřina vrátit do Anglie, kam cestovala zaoceánským parníkem RMS Ascania. Na palubě se setkala s majorem Richardem Campbellem Brandramem, důstojníkem britského královského dělostřelectva. Tři týdny, konkrétně 21. dubna 1947, po příjezdu do Anglie si Kateřina Richarda vzala.

Po svatbě doprovázela Kateřina svého manželka i do Bagdádu, kde měl vojenské povinnosti. Pár se později usadil ve městě Marlow v Buckinghamshire.[3]

Pozdější léta

Přestože Kateřina žila relativně v ústraní, s rodinou se stýkat nepřestala a účastnila se jak svatby Philipa a královny Alžběty, tak Philipových osmdesátých narozenin. Kateřina zemřela 2. října 2007 ve věku 94 let a s jejím úmrtím vymřela i linie ženských potomků Fridricha III. Pruského a Viktorie Sasko-Koburské.

Z manželství s Richardem Brandramem vzešel jediný potomek; syn Paul Brandram (*1948). Manželství bylo šťastné a sám Richard zemřel roku 1994, třináct let před svojí manželkou.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Glücksburský
 
 
Kristián IX. Dánský
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Konstantin I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Josef Sasko-Altenburský
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Württemberská
 
'Kateřina Řecká a Dánská'
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Vilém I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Fridrich III. Pruský
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Augusta Sasko-Výmarská
 
 
 
 
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
Sofie Pruská
 
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Viktorie Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Katherine of Greece and Denmark na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Lady Katherine Brandram [online]. Telegraph, 2007-10-04 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VAN DER KISTE, John. Kings of the Hellenes : the Greek kings, 1863-1974. Dover,: Sutton Publishing viii, 200 pages s. ISBN 0750905255, ISBN 9780750905251. OCLC 30668585 S. 106. (anglicky) 
  3. a b Lady Katherine Brandram [online]. The Scotsman, 2007-10-10 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Royal Coat of Arms of Greece.svg
Coat of arms of the Kingdom of Greece in 1936–1973
  • Royal Coat of Arms of Greece under the Glücksburg dynasty, created after the restoration of King George II to the throne in 1935, to the exile of King Constantine II in 1967 and finally until the abolition of the monarchy in 1973.
  • The Escutcheon features the white cross on a dark blue field of Greece. The Inescutcheon features the Arms of the Greek line of the House of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. The shield is then topped with a golden Royal Crown.
  • It features an escutcheon divided by the red and white cross of the Order of the Danneborg, the first quarter features the arms of Denmark (three crowned blue lions and nine hearts in yellow field). The second of Schleswig (two blue lions passant in yellow field). The third divided into four; the chief features the three royal crowns in blue field of Sweden, the second half with a crowned stockfish on red field of Iceland and the last half divided between the ram of the Faroe Islands and a polar bear of Greenland, both on blue fields. The fourth quarter is divided between two halves, the chief depicts a yellow field with a blue lion passant over nine red hearts of the King of the Goths, the lower half depicts a crowned golden lindorm on a red field of the King of the Wends.
  • Upon it is another inescutcheon in red, divided into four quarters: the first a a silver nettle leaf of Holstein, the second the a swan with a golden crown of Stormarn, the third a knight dressed in golden armor on a silver horse of Dithmarschen and the fourth of a golden horse's head of Lauenburg.
  • Upon it is another inescutcheon divided the first features the red and yellow bars of Oldenburg, the second a golden cross on a blue field of Delmenhorst.
  • The escutcheon rests on a golden pedestal and supported by two human figures representing the Greek mythological hero Herakles (Heracles), holding a wooden club and wearing the skin of the Nemean lion.
  • The escutcheon is surrounded by the ribbon and cross of the Order of the Redeemer, the cross depicts Christ Pantocrator, surrounded by the order's motto:"Η ΔΕΞΙΑ ΣΟΥ ΧΕΙΡ, ΚΥΡΙΕ, ΔΕΔΟΞΑΣΤΑΙ ΕΝ ΙΣΧΥΙ" or "Thy right hand, O Lord, is become glorious in power" from Exodus, 15:6.
  • The motto of the Coat of arms and of the dynasty, depicted on a golden ribbon below the pedestal reads: "Ἰσχύς μου ἡ ἀγάπη τοῦ λαοῦ" or "The people's love, my strength"
  • The coat of arms is then surrounded by a dark blue mantle and topped with another royal crown.
Royal coat of arms of Denmark.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.
Reine Sophie et Catherine.jpg
Queen Sophia of Greece and her last daughter, princess Katherine (later lady Brandram)
Katherinegreece1917.jpg
Lady Katherine Brandram, Princess of Greece and Denmark