Kateřina Švédská

Kateřina Švédská
Narození	10. listopadu 1584 Nyköping
Úmrtí	13. prosince 1638 (54 let) Västerås
Sňatek	11. června 1615
Manžel	Kazimír Falcko-Zweibrückenský
Potomci	Kristýna Magdalena Falcká Jan Wolfgang Karel Emílie Isabela Karel X. Gustav Marie Eufrozýna Falcká Eleonora Kateřina Falcká Kristýna Adolf Jan Falcký
Dynastie	Vasovci
Otec	Karel IX. Švédský
Matka	Maria Falcká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Švédská (10. listopadu 1584, Nyköping – 13. prosince 1638, Västerås) byla dcerou švédského krále Karla IX. a jeho první manželky Marie Kristýny Falcké.

11. června 1615 se provdala za Kazimíra Falcko-Zweibruckenského a stala se matkou pozdějšího švédského krále Karla X. Gustava. Na její počest je po ní pojmenován kostel ve Stockholmu – Katarina kyrka.

Kateřina pocházela ze švédské královské dynastie Vasů a byla vnučkou prvního švédského krále Gustava I. Vasy, který vládl po skončení nadvlády Dánského království - Kalmarská unie. Po vymření dynastie po meči se vlády ve Švédském království ujala dcera jejího bratra Gustava II. Adolfa, Kristýna I. Mladá královna se však nevdala a za svého nástupce prohlásila Kateřinina syna Karla Gustava, který se po její abdikaci roku 1654 stal králem.

Život

Princezna Kateřina se narodila 10. listopadu 1584 na hradě v Nyköpingu, jako dcera vévody ze Södermanlandu Karla a jeho manželky Marie Kristýny, která zemřela roku 1589. Po její smrti se usadil na zámku Gripsholm a o tři roky později se podruhé oženil s Kristinou Holsteinsko-Gottorpskou. Kateřina vycházela s macechou dobře a tento vztah přenesla i na své mladší, nevlastní sourozence.

V kruhu rodiny žila Kateřina až do svých 31. let, pak se 11. června 1615 provdala za Kazimíra Falcko-Zweibrukenského. Manželé pobývali ve Švédsku do roku 1617, kdy se vydali na cestu do Německa. O pár let později roku 1622 se Kateřina s rodinou vrátila do Švédska, protože císařská armáda potlačila protestantský odpor v Německu za třicetileté války, a usadila se na zámku Stegeborg.

Během třicetileté války, kdy její bratr král Gustav II. Adolf a jeho manželka královna Marie Eleonora pobývali v Evropě, se Kateřina starala o jejich dceru Kristýnu. Po smrti Gustava Adolfa roku 1633 trpěla královna Marie Eleonora dlouho depresemi, proto se o tři roky později roku 1636 rozhodl kancléř a regent Axel Oxenstierna odebrat princeznu a dědičku trůnu Kristýnu matce a svěřit ji do opatrování laskavé tety Kateřiny, která s rodinou přesídlila do Stockholmu.

Princezna Kateřina zemřela 13. prosince 1638 ve Västerås.

Potomci

11. června 1615 se provdala za Kazimíra Falcko-Zweibruckenského, s nímž měla osm dětí.

• Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská (27. května 1616 – 14. srpna 1662), ⚭ 1642 Fridrich VI. Bádensko-Durlašský (16. listopadu 1617 – 10./31. ledna 1677), bádensko-durlašský markrabě
• Karel Fridrich (13. července 1618 – 13. září 1619)
• Alžběta Amálie (11. září 1619 – 2. července 1628)
• Karel X. Gustav (8. listopadu 1622 – 13. února 1660), švédský král od roku 1654 až do své smrti, ⚭ 1654 Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská (23. října 1636 – 24. listopadu 1715)
• Marie Eufrozýna Falcká (14. února 1625 – 24. října 1687), ⚭ 1647 hrabě Magnus Gabriel De la Gardie (15. října 1622 – 26. dubna 1686)
• Eleonora Kateřina Falcká (17. května 1626 – 3. března 1692), ⚭ 1646 lankrabě Fridrich Hesensko-Eschwegský (9. května 1617 – 24. září 1655), lankrabě hesensko-eschwegský
• Adolf Jan I. Falcký (11. října 1629 – 14. října 1689), falckrabě z Kleeburgu, vévoda ze Stegeborgu

  ⚭ 1649 Elsa Beata Brahe (1629–1653)

  ⚭ 1661 Elsa Alžběta Brahe (29. ledna 1632 – 24. února 1689)

Vývod z předků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Švédská na Wikimedia Commons