Kateřina I. Ruská
| Kateřina I. Ruská | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Марта Скавронская |
| Narození | 5.jul. / 15. dubna 1684greg. Krustpils |
| Úmrtí | 6.jul. / 17. května 1727greg. (ve věku 43 let) Petrohrad |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Místo pohřbení | Chrám svatých Petra a Pavla v Petrohradě |
| Povolání | panovnice |
| Ocenění | Řád bílé orlice (1726) rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského Řád sv. Kateřiny Řád sv. Ondřeje Řád sv. Alexandra Něvského |
| Nábož. vyznání | Pravoslavná církev (od 1707) Pravoslavná církev (od 1708) luteránství pravoslaví |
| Choť | Petr I. Veliký (od 1707)[1] Johann Kruse[2] |
| Děti | Anna Petrovna Ruská Alžběta I. Petrovna[3] Petr Petrovič Ruský[3] Natálie Petrovna Ruská[3] Kateřina Petrovna Ruská[3] Natálie Marie Petrovna Ruská[3] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Samuel Skowroński[4] a Dorothea Skowrońská |
| Rod | Skavronští |
| Příbuzní | Karl Samuilovič Skavronskij a Christina Dorothea Skowrońská (sourozenci) Petr III. Ruský (vnuk) |
| Funkce | ruský imperátor (1725–1727) císařovna manželka |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kateřina I. Alexejevna (rusky Екатерина I Алексеевна, vlastním jménem Marta Helena Skowrońska/Skavronská, 25. říjnajul./ 6. listopadu 1855greg.15. dubna 1684, Jēkabpils – 6. květnajul./ 17. května 1727greg., Petrohrad) byla ruská carevna v letech 1725–1727, žena Petra I. Velikého.
Život
O jejím životě, zejména raných letech, toho není příliš známo a proto existují i různé poněkud odlišné životopisy. Obecně je přijímáno, že Marta byla dcerou Samuela Skowrońského/Skavronského, prostého litevského sedláka polského původu, který s rodinou žil na území Livonska. Ve věku 17 let nastoupila do služby u evangelického německého pastora J. E. Glücka (znám jako první překladatel Bible do lotyštiny) v livonském Marienburgu (dnes Alūksne). Tam poznala švédského dragouna, chudého šlechtice Johanna Cruseho,[5] za nějž se provdala. Po dobytí města ruskými vojsky (1702) byla spolu se svým pěstounem zavlečena do hlavního města Ruského carství, kde se dostala na dvůr polního maršála Borise Šeremeťjeva. V Moskvě prý pracovala nějaký čas jako pradlena v plukovní prádelně, kde ji potkal Alexandr Menšikov, který ji od maršálka vykoupil.[6]
Mezitím Marta přestoupila na pravoslaví a přijala jméno Kateřina Alexejevna. Krátce byla Menšikovovou favoritkou (pravděpodobně s ním měla dvě děti). V roce 1706 u svého přítele Menšikova poznal Martu car Petr I., zamiloval se do ní a v listopadu roku 1707 z ní učinil svou milenku; oženil se s ní nicméně až v roce 1712, kdy již byly na světě dvě jejich nejstarší dcery (Anna Petrovna, 1708–1728 a Alžběta Petrovna, 1709–1762). V roce 1724 ji jmenoval carevnou a spoluregentkou. Kateřina mu porodila 11 dětí, z nichž však pouze první dvě dcery (Anna Petrovna, předpokládaná následnice trůnu, a Alžběta Petrovna, pozdější carevna Alžběta I.) se dožily dospělosti; obě se narodily jako nemanželské, ještě před uzavřením sňatku Kateřiny s Petrem, což v budoucnu způsobilo mnohé problémy v nástupnictví na ruském trůnu.
Podle testamentu Petra Velikého carský trůn po něm převzala Kateřina, na který byla korunována již v roce 1724. Vládu fakticky v jejím jméně řídil kníže Alexandr Menšikov, který předsedal speciálně vytvořené šestičlenné Nejvyšší tajné radě, budoucímu poradnímu orgánu carevny. Kateřina krátce nato těžce onemocněla a 17. května roku 1727 po dvou letech vlády zemřela; příčinou její alkoholismem uspíšené smrti měly být souchotiny.
Následníci trůnu
V pramenech je s jistotou zaznamenáno Kateřinino rozhodnutí, zahrnuté v testamentu. Výslovně jím vyjádřila vůli, aby nástupcem na trůně se stal Petr II., vnuk Petra Velikého (syn Alexeje, nejstaršího syna Petra Velikého z prvního manželství s Jevdokijí Lopuchinovou; za jeho krátké vlády byl dvůr přeložen do Moskvy).
Svou první dceru Annu (společně se svou sestrou Alžbětou měly být regentkami nedospělého Petra II. či následnicemi trůnu v případě, že by Petr II. zemřel před nimi bezdětný) provdala Kateřina počátkem roku 1725 za vévodu Karla Fridricha Holštýnsko-Gottorpského. Anna však zemřela po porodu syna (pozdější car Petr III.) 15. března roku 1728, tedy necelý rok po Kateřinině smrti (17. května 1727) a nedlouho na to zemřel i Petr II. (1730); ani regentství obou sester, ani Alžbětino (resp. Petra III.) následnictví na trůn se v této době nerealizovalo pro odpor a intriky knížat Dolgorukých, kteří svolali Nejvyšší tajnou radu a na jejím zasedání prosadili jako ruskou carevnu neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra Ivana V. Annu Ivanovnu. Po ní pak na trůn krátce nastoupil Ivan VI. Antonovič (pravnuk Ivana V.) a teprve poté Alžběta Petrovna, druhá dcera Petra I. a Kateřiny. Ani jeden z nich však neměl potomky a na trůn posléze usedl (1762) vnuk Petra Velikého Petr III., syn Anny Petrovny, která tak je předkem všech Romanovců od 18. do 20. století.
Význam
K nejdůležitějším politickým událostem Kateřininy krátké vlády náleží otevření Petrohradské akademie věd nebo smluvní vztahy nové velmoci s evropskými státy.
Roku 1725 založila Kateřina I. podle odkazu svého zesnulého chotě řád sv. Alexandra Něvského, jenž byl udělován významným vojenským i civilním státním činitelům, kteří se zasloužili o blaho ruské říše. Stalo se tak u příležitosti sňatku jejich dcery Anny Petrovny s holštýnsko-gottorpským vévodou Karlem Friedrichem, jemuž byl řád udělen jako prvnímu.
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katarzyna I na polské Wikipedii.
Literatura
- VLČEK, Radomír: Impérium - stát - společnost. Proměny Ruska v 18. století; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2021; 700 s. ISBN 978-80-7286-368-6
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina I. Ruská na Wikimedia Commons - Skavronsky family – rodokmen Martiny/Kateřininy rodiny na stránkách Genealogy.euweb.cz (anglicky)
| Předchůdce: Jevdokija Fjodorovna Lopuchinová |  | Ruská carevna Marta Helena Skavronská / Kateřina I. 1724–1727 | | Nástupce: Anna Ivanovna |
Média použitá na této stránce