Kateřina Ronovská

prof. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
Úřadující
Ve funkci od:
4. srpna 2023
Soudkyně Ústavního soudu ČR
Úřadující
Ve funkci od:
4. srpna 2023
Rodné jménoKateřina Adámková
Narození9. června 1974 (50 let)
Brno
Československo Československo
Choťvdaná
Dětidva synové
Alma materMasarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Ronovská (* 9. června 1974 Brno) je česká právnička a profesorka působící na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, od srpna 2023 ústavní soudkyně a místopředsedkyně Ústavního soudu ČR. Věnuje se soukromému právu, zejména pak tématu osob v právním smyslu a problematice nadačního a spolkového práva v evropském kontextu. Spolupracuje s řadou českých nadací a dalších organizací neziskové sféry.[1]

Vzdělání

Po studiu na brněnském gymnáziu absolvovala magisterské studium práva na Masarykově univerzitě v Brně, kde také v rigorózním řízení získala titul JUDr. Doktorské studium na katedře občanského práva PrF MU zakončila disertací pojednávající o soukromoprávních aspektech nadačního a spolkového práva. V roce 2012 se stala docentkou po obhajobě habilitační práce s názvem Nadace v Evropě: Koncepce, funkce, vývojové tendence.

Profesní kariéra

Od roku 1999 působí na katedře občanského práva PrF MU, nejprve jako odborná asistentka a od roku 2012 jako docentka. V roce 2019 se stala vedoucí katedry. V roce 2021 byla prezidentem České republiky jmenována profesorkou občanského práva. Vyučuje kurzy zaměřené na soukromé právo, zejména se věnuje nadačnímu právu, právu neziskových organizací, osobám v právním smyslu a ochraně osobnosti. Absolvovala několik zahraničních stáží, mimo jiné na univerzitách v Německu, Švýcarsku a Nizozemí. Podílela se také na řešení mnoha akademických projektů (vnitrostátních i mezinárodních).[2]

Mimo akademickou oblast působí v několika tuzemských i zahraničních odborných společnostech a expertních skupinách. Je členkou Working group of European Law Institute on European Foundation Statute (Vídeň)[3], The European Research Network on Philanthropy (Amsterdam), Společnosti pro výzkum neziskového sektoru (Brno) či ALUMNI ISDC (Lausanne). Z pozice členky mezinárodního týmu expertů při European Foundation Centre se sídlem v Bruselu měla možnost spolupůsobit při přípravě návrhu nařízení Rady o statutu pro evropskou nadaci (Fundatio Europea).

Aktivně se zapojuje i do diskuse o reformě soukromého práva v České republice, konečné podobě nového občanského zákoníku a dalších právních předpisů; je členkou expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti České republiky (KANCL) a Výboru pro financování a legislativu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.

Externě spolupracuje s řadou českých i zahraničních významných subjektů z oblasti komerční sféry i nestátních neziskových organizací. Příkladem mohou být Nadace Partnerství, Open Society Fund, Nadace Via, Junák - svaz skautů a skautek ČR[4], Česká rada dětí a mládeže. Od roku 2001 působí jako předsedkyně občanského sdružení Lávka, od roku 2016 je členkou správní rady Via Clarita. V roce 2014 převzala na Valném sněmu Junáka v Litomyšli Medaili skautské vděčnosti.[5][6][7]

Působí jako členka Vědecké rady Právnické fakulty Masarykovy univerzity.[8] Je také členkou panelu 408 Grantové agentury ČR (Law, Politology), vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci a rady Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

Ústavní soudkyně

V červnu 2023 ji navrhl prezident Petr Pavel na funkci ústavní soudkyně.[9] V červenci 2023 Pavlovu nominaci podpořil senátní ústavně-právní výbor[10] i senátní výbor pro lidská práva.[11] Na začátku srpna 2023 celý Senát PČR souhlasil s jejím jmenováním soudkyní Ústavního soudu ČR, získala 48 hlasů od 67 přítomných senátorů a senátorek.[12] Dne 4. srpna 2023 ji prezident ČR Petr Pavel jmenoval ústavní soudkyní a zároveň místopředsedkyní Ústavního soudu ČR.[13]

Publikační činnost

Jde o autorku mnoha odborných monografií, článků a příspěvků a několika učebnic z oblasti občanského práva, především práva nadačního a spolkového.[14]

Mezi nejvýznamnější publikace patří Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Čechách, ve Švýcarsku a v Nizozemí (Brno: Masarykova univerzita, 2004) a Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy (Brno: Masarykova univerzita, 2009). V roce 2012 byla v nakladatelství Wolters Kluwer vydána monografie s názvem Nové české nadační právo v evropském srovnání, která přináší komplexní analýzu dané právní oblasti včetně uceleného přehledu historického vývoje, současné situace a pravděpodobných trendů dalšího směřování nadačního sektoru v naší i dalších evropských zemích.

V roce 2014 se nemalou měrou podílela na zpracování komentáře k novému občanskému zákoníku (Lavický a kol. Občanský zákoník, Sv. I., C. H. Beck, Praha, 2014). Spolu se svými doktorandy a dalšími kolegy též vydala prakticky zaměřenou publikaci: Ronovská, K, Vitoul, V., Bílková, J.: Spolkové právo v otázkách a odpovědích (Leges, Praha, 2014).

Osobní život

Je vdaná a má dva syny.

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.ucetni-portal.cz [online]. [cit. 2014-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-27. 
  2. ↑ http://www.muni.cz/law/people/15006/cv
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.europeanlawinstitute.eu [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-25. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. cvns.econ.muni.cz [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03. 
  5. ↑ https://www.facebook.com/CVNS/posts/10201943050601891
  6. ↑ Archivovaná kopie. krizovatka.skaut.cz [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  7. ↑ Současní funkcionáři a soudci | Ústavní soud. www.usoud.cz [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Vědecká rada. Právnická fakulta LAW MUNI [online]. [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Prezident na ústavní soudkyni nominoval Ronovskou z Masarykovy univerzity. Novinky.cz [online]. 2023-06-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Další tři Pavlovi kandidáti do Ústavního soudu dostali v Senátu šanci. Novinky.cz [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výbor pro lidská práva doporučil schválit Fremra, Křesťanovou a Ronovskou jako ústavní soudce. Deník N [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pavel na ústavní soudkyni navrhl Křesťanovou. Její specializací je ochrana osobnosti i mediální právo. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-06-23 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Prezident Pavel jmenoval nového předsedu Ústavního soudu. Stane se jím dlouholetý soudce Josef Baxa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-08-04 [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ http://www.muni.cz/law/people/15006/publications

Odborné recenze publikací

  • TELEC, Ivo. Kateřina Ronovská: Nové české nadační právo v evropském srovnání. (Recenze). Bulletin advokacie, Praha, 2013, roč. 2013, č. 5, s. 59-59. ISSN 1210-6348.
  • JANOUŠEK, Michal. Ronovská, Vitoul, Bílková a kol.: Nové spolkové právo v otázkách a odpovědích. (Recenze). Bulletin advokacie, Praha, 2014.
  • ELIÁŠ, Karel. Ronovská K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, XVIII + 327 s. Právník. 2013, roč. 152, č. 7, s. 729-731.
  • MAGUROVÁ, Zuzana. Ronovská, K. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. In Právny obzor : teoretický časopis pre otázky štátu a práva, 2010, roč. 93, č. 3, s. 279-281. ISSN 0032-6984.
  • TELEC, Ivo. Kateřina Ronovská, Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. [Privatrechtliche Aspekte des Stiftungs und Vereinsrechts in Tschechien, in der Schweiz und in den Niederlanden. Brno: Masarykova univerzita 2004. Rabels Zeitschrift für ausländisches und internationales Privatrecht. RabelsZ, Berlin: Gruyter, 2008, roč. 72, č. 2, s. 448 - 451. ISSN 0033-7250.
  • TELEC, Ivo. Kateřina Ronovská, Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. Brno, Masarykova univerzita 2004, 355 s. [Recenze]. Právník : Teoretický časopis pro otázky státu a práva, Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2006, roč. 145, č. 10, s. 1237–1238. ISSN 0231-6625.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ronovska.jpg
Autor: Kateřina Ronovská, Licence: CC0
fotografie doc. JUDr. Kateřiny Ronovské, PhD.