Kateřina Siniaková
Kateřina Siniaková | |
---|---|
![]() Kateřina Siniaková na French Open 2018 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 10. května 1996 (28 let) |
Místo narození | Hradec Králové, Česko |
Bydliště | Hradec Králové, Česko |
Výška | 174 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 13 186 651 USD |
Tenisová raketa | Wilson Six.One |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 368–266 |
Tituly | 5 WTA, 1 WTA 125, 8 ITF |
Nejvyšší umístění | 27. místo (24. června 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2015, 2018, 2024) |
French Open | 4. kolo (2019) |
Wimbledon | 3. kolo (2016, 2018, 2021) |
US Open | 3. kolo (2018) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 370–151 |
Tituly | 29 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (22. října 2018) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2022, 2023, 2025) |
French Open | vítězka (2018, 2021, 2024) |
Wimbledon | vítězka (2018, 2022, 2024) |
US Open | vítězka (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2021) |
Olympijské hry | ![]() |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2017) |
French Open | 1. kolo (2018) |
Wimbledon | 2. kolo (2016) |
US Open | 2. kolo (2024) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | ![]() |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | vítězka (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 30. ledna 2025
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | Tokio 2020 | ženská čtyřhra |
zlato | Paříž 2024 | smíšená čtyřhra |
Kateřina Siniaková (* 10. května 1996 Hradec Králové) je česká profesionální tenistka, desetinásobná grandslamová vítězka. Od září 2024 je světovou jedničkou ve čtyřhře.[2] V pěti obdobích, mezi lety 2018–2025, na čele strávila 136 týdnů, což ji řadí na páté místo historických statistik WTA. Čtyřikrát zakončila sezónu na vrcholu deblové klasifikace. Na Letních olympijských hrách 2020 se s Barborou Krejčíkovou stala olympijskou vítězkou v ženské čtyřhře, čímž pro Česko získaly první zlatou medaili zpod pěti kruhů v tenise. Na pařížské olympiádě 2024 vyhrála s Tomášem Macháčem smíšenou čtyřhru.
S Krejčíkovou také triumfovala na French Open 2018 a 2021, ve Wimbledonu 2018 a 2022, Australian Open 2022 a 2023, stejně jako na Turnaji mistryň 2021. Titulem na US Open 2022 zkompletovaly kariérní grandslam, kariérní Zlatý Slam a jako první ženský pár v historii dovršily i kariérní Super Slam. Staly se tak pátou dvojicí otevřené éry s alespoň sedmi grandslamovými tituly.[3] Jako poražené finalistky skončily na Turnaji mistryň 2018 a 2022 a na Australian Open 2021.[4][5] Osmý deblový grandslam získala s Coco Gauffovou na French Open 2024 a další dva ve Wimbledonu 2024 a na Australian Open 2025 s Taylor Townsendovou. V juniorské kategorii ovládla s Krejčíkovou tři grandslamové čtyřhry na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Do finále se probojovala na juniorce Australian Open 2013 a floridském Orange Bowlu 2012.[6] V závěru sezóny 2023 iniciovala ukončení spolupráce s Krejčíkovou. V roce 2024 se její deblovou partnerkou stala Storm Hunterová, v době oznámení světová jednička ve čtyřhře.[7]
Světovou jedničkou ve čtyřhře se s Krejčíkovou poprvé staly společně, čímž vytvořily čtrnáctou dvojici na čele klasifikace. Jako pátá a šestá Češka na prvním místě představovaly čtyřicátou a čtyřicátou první jedničku od zavedení klasifikace v roce 1984. V sezónách 2018, 2021, 2022 a 2024 zakončila žebříček čtyřhry na prvním místě.[8]
Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět singlových titulů na všech površích, když ovládla Shenzhen Open 2017, Zavarovalnica Sava Portorož 2022 a Jiangxi Open 2023 na tvrdém povrchu, antukové Swedish Open 2017 a travnatý Bad Homburg Open 2023. K nim přidala dvacet devět deblových triumfů. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2024 na 27. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 1. místě.[1] V prosinci 2012 figurovala na juniorském kombinovaném žebříčku ITF na 2. příčce. Trenérský tým vede otec Dmitrij Siniakov. Jeho členkou je Jevgenija Manjukovová a bývala v něm také Helena Suková.[9] Domovským oddílem je od roku 2011 Tenisový klub Sparta Praha.
V českém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 čtvrtfinálem světové skupiny proti Španělsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrála po boku Šafářové čtyřhru s párem Martínezová Sánchezová a Sorribesová Tormová. Češky zvítězily 3:2 na zápasy. Jedničkou se poprvé stala v následném semifinále se Spojenými státy, v němž porazila Rogersovou a poražena odešla od Vandewegheové, stejně tak i z rozhodující čtyřhry. Američanky postoupily po výhře 3:2 na zápasy. V roce 2018 se stala členkou vítězného družstva. V pražském finále proti Spojeným státům vyhrála obě dvouhry a Češky triumfovaly 3:0 na zápasy. Do dubna 2025 v soutěži nastoupila k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 5–2 ve dvouhře a 5–6 ve čtyřhře.[10]
V letech 2018, 2021 a 2022 vytvořila s Barborou Krejčíkovou deblový pár roku WTA a obě se staly také mistryněmi světa ITF. V roce 2022 vyhrála hlavní kategorii české tenisové ankety Zlatý kanár.
Juniorská kariéra
Tenisovou kariéru začínala v oddíle TK Tenis-centrum Hradec Králové. V roce 2010 se probojovala do finále dvouhry mistrovství Evropy kategorie čtrnáctiletých, v němž prohrála s Nizozemkou De Vroomeovou. Na stejné události se stala mistryní Evropy jako členka českého vítězného týmu. V letech 2008 a 2009 obdržela cenu Naděje královéhradeckého sportu.[11]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Kate%C5%99ina_Siniakov%C3%A1_at_the_2013_US_Open_3.jpg/220px-Kate%C5%99ina_Siniakov%C3%A1_at_the_2013_US_Open_3.jpg)
Na podzim 2012 triumfovala na turnaji v Ósace. Na konci roku se probojovala do finále dvouhry na floridském Orange Bowlu v kategorii osmnáctiletých, kde podlehla chorvatské hráčce Aně Konjuhové. Dne 10. prosince 2012 dosáhla na 2. místo v singlové klasifikaci světového žebříčku ITF juniorek.
Jako turnajová dvojka nastupovala do juniorské dvouhry Australian Open 2013, kde došla do finále. V něm nestačila opět na Anu Konjuhovou po dvousetovém průběhu. Z pozice druhé nasazené dvojice hrála s krajankou Barborou Krejčíkovou juniorskou čtyřhru na French Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu. Ve finále zdolaly ekvádorsko-brazilský pár Doménica Gonzálezová a Beatriz Haddad Maiová ve dvou setech.[12] Roli favoritky potvrdila i na kurtech All England Clubu, kdy spolu s Barborou Krejčíkovou ve čtyřhře, coby nasazené jedničky, zdolaly ve finále ukrajinsko-běloruský pár Anhelina Kalininová a Iryna Šymanovičová ve dvou sadách.[13]
Jako první nasazená nastupovala spolu s krajankou Barborou Krejčíkovou i do posledního juniorského turnaje v kariéře na US Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu a suverénně si dokráčely pro třetí společný grandslamový titul v tomto roce, když ve finále zdolaly třetí nasazenou švýcarsko-španělskou dvojici Belinda Bencicová a Sara Sorribesová Tormová ve dvou sadách.[14] Na Canadian Open Junior Championships v Repentigny v roce 2013 prohrála ve finále singlové soutěže proti krajance Barboře Krejčíkové. V deblové soutěži pak s Krejčíkovou vyhrály hladce finále proti britsko-srbskému páru Katie Boulterová a Nina Stojanovićová.
Profesionální kariéra
2013
V březnu 2013 zaznamenala debut na ženském okruhu WTA, když se po výhrách nad Mandy Minellaovou a Alexou Glatchovou probojovala z kvalifikace do hlavní soutěže Sony Open Tennis. Ve třech setech podlehla v úvodním kole Španělce Garbiñe Muguruzaové.
2014
Na začátku ledna startovala v kvalifikaci hobartského Moorilla Hobart International, kde vypadla v prvním kole. Poté se tří kolovou kvalifikací probojovala do hlavní soutěže Australian Open, kde dohrála v první fázi dvouhry. V únoru startovala na turnaji okruhu ITF v Midlandu, kde vypadla v osmifinále dvouhry. Ve čtyřhře pak společně s Lucií Hradeckou vypadly v osmifinále.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/94/Siniakova_WMQ14_%285%29_%2814420296499%29.jpg/220px-Siniakova_WMQ14_%285%29_%2814420296499%29.jpg)
Následně odehrála turnaj na okruhu ITF ve Francii v Croissy-Beaubourg, kde podlehla v semifinále krajance Renatě Voráčové. Na tomto turnaji se objevila po boku Kristýny Plíškové ve čtyřhře, kde vypadly ve čtvrtfinále. Na začátku dubna se zúčastnila kvalifikace turnaje WTA v Katovicích, kde vypadla v úvodní fázi. Poté hrála kvalifikaci turnaje Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu, kde nepřešla poslední kolo. Na turnaji ITF v Trnavě nestačila ve čtvrtfinále na domácí hráčku Annu Karolínu Schmiedlovou. Ve stejném kole zde vypadla s krajankou Nikolou Frankovou ve čtyřhře.
V květnu se zúčastnila na okruhu ITF domácího turnaje v Praze Sparta Prague Open. Startovala zde na divokou kartu, ale v prvním kole ji vyřadila Srbka Aleksandra Krunićová. V deblové soutěži s Barborou Krejčíkovou vypadly v semifinále s krajankami Lucií Šafářovou a Andreou Hlaváčkovou. Poté se objevila v kvalifikaci French Open, kde byla vyřazena ve druhém kole. Následoval turnaj ITF v Mariboru, kde odehrála kromě singla také čtyřhru s Krejčíkovou.
Premiérové finále na okruhu WTA Tour zaznamenala na počátku srpna, když v deblové soutěži Bank of the West Classic, události konané v americkém Stanfordu, prohrála po boku Polky Pauly Kaniové boj o titul. Přemožitelkami se staly Španělky Garbiñe Muguruzaová a Carla Suárezová Navarrová. Debutový titul WTA vybojovala v polovině září, když se Srbkou Aleksandrou Krunićovou vyhrála čtyřhru na Tashkent Open. Ve finále zdolaly ruskou dvojici Margarita Gasparjanová a Alexandra Panovová po hladkém průběhu.
Na začátku října se pak přes kvalifikaci, kde mimo jiné porazila třeba o rok starší krajanku Terezu Smitkovou, probojovala do hlavní soutěže rakouského turnaje v Linzi. Tam však v úvodním kole nestačila na další krajanku Kláru Koukalovou.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/Siniakova_RG16_%287%29_%2827127088550%29.jpg/220px-Siniakova_RG16_%287%29_%2827127088550%29.jpg)
Na jejím posledním turnaji WTA v kalendářním roce, ruském Kremlin Cupu v Moskvě, se přes kvalifikaci, kde měla největší problémy ve 2. kole s domácí hráčkou Margaritou Gasparjanovou dostala do hlavní soutěže. Na úvod si snadno poradila s Jelenou Vesninovou. Mimochodem, v deblové soutěži vyřadila den předtím stejnou hráčku, když společně se Srbkou Krunićovou vyřadila v osmifinále nasazené jedničky a třetí pár světa Vesninová a Makarovová, avšak v následném kole byly obě hráčky vyřazeny. V dalším kole si poradila s Francouzskou Kristinou Mladenovicovou a následně ve čtvrtfinále také s italskou tenistkou Camilou Giorgiovou, kterou po velké bitvě udolala ve třech setech. V semifinále se střetla s domácí Anastasii Pavljučenkovovou, která však už byla nad její síly a podlehla jí po hladkém průběhu. Díky bodovému zisku se v následné pondělní aktualizaci žebříčku WTA z 20. října 2014 posunula na své kariérní maximum v singlu i deblu, když jí ve dvouhře patřila 86. příčka a ve čtyřhře pak 85. pozice.
Na konci října se pak zúčastnila turnaje ve francouzském Nantes, který byl součástí okruhu ITF. Jako nasazená pětka si nejprve poradila s Amandine Hesseovou, následně s Richèl Hogenkampovou, ve čtvrtfinále s Gioiou Barbieriovou, v semifinále s nasazenou jedničkou Slovenkou Annou Karolínou Schmiedlovou a v následném finále také s Ons Džabúrovou z Tuniska. V následné pondělní aktualizaci žebříčku WTA z 3. listopadu 2014 si žebříčkově opět polepšila, když se posunula o dvanáct míst na 74. příčku.
2017
Sezónu rozehrála na čínském Shenzhen Open, jediném turnaji kategorie International s trojnásobnou základní dotací (750 tisíc dolarů). Během cesty do finále zdolala poprvé v kariéře dvě hráčky elitní světové desítky, ve druhém kole čtvrtou ženu klasifikace Simonu Halepovou a v semifinále desátou Johannu Kontaovou. V boji o titul přehrála americkou turnajovou osmičku Alison Riskeovou po dvousetovém průběhu. Připsala si tak premiérové turnajové vítězství z dvouhry okruhu WTA Tour. Bodový zisk jí zajistil v následném vydání žebříčku posun na kariérní maximum, když 9. ledna 2016 figurovala na 36. místo. Za výhru získala odměnu 163 tisíc dolarů.[15] Na Australian Open skončila v úvodním kole na raketě Němky Julie Görgesové. Druhá fáze Taiwan Open přinesla vyřazení od Číňanky Pcheng Šuaj.[6][1]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Siniakova_WM17_%289%29_%2835793499730%29.jpg/220px-Siniakova_WM17_%289%29_%2835793499730%29.jpg)
Po výhře nad Carlou Suárezovou Navarrovou ji ve třetím kole BNP Paribas Open v Indian Wells vyřadila Caroline Wozniacká. V soutěži čtyřhry kalifornského turnaje však s Lucií Hradeckou postoupila až do finále, v němž Češky podlehly šestému nasazenému páru Martina Hingisová a Čan Jung-žan.[16] Na navazujícím Miami Open v Key Biscayne nezvládla první zápas proti deblové světové jedničce Bethanii Mattekové-Sandsové. Brány úvodního kola nepřešla ani na zelené antuce Volvo Car Open v jihokarolínském Charlestonu, kde nenašla recept na olympijskou vítězku Mónicu Puigovou. V deblové soutěži skončily s Hradeckou opět jako poražené finalistky po porážce od nejlepší světové dvojice Matteková-Sandsová a Šafářová.[17]
V dubnu plnila poprvé roli jedničky českého týmu v semifinále Fed Cupu proti Spojeným státům. Ve floridské Tampě vyhrála na zelené antuce sobotní dvouhru proti Shelby Rogersové, aby ji o den později porazila Coco Vandewegheová. V rozhodující čtyřhře pak uhrála s Kristýnou Plíškovou jen pět gamů na pár Matteková-Sandsová a Vandewegheová.[6][1] Češky tak po prohře 2:3 na zápasy ukončily sérii 10zápasové neporazitelnosti.
Pražský J&T Banka Prague Open, probíhající na dvorcích domovské Sparty Praha, přinesl čtvrtfinálové vyřazení od třetí nasazené Barbory Strýcové. Na Mutua Madrid Open ji ve druhém utkání vystavila stopku světová jednička Angelique Kerberová, na římském Internazionali BNL d'Italia v témže kole Světlana Kuzněcovová a na French Open nestačila již v prvním duelu na Rusku žijící v Říčanech Jekatěrinu Alexandrovovou. S Hradeckou však pronikla poprvé v kariéře do semifinále grandslamu poté, co ve čtvrtfinále ženské čtyřhry Roland Garros vyřadily olympijské vítězky a druhé nasazené Jekatěrinu Makarovovou s Jelenou Vesninovou. Po třísetovém průběhu však následně prohrály s australským párem Ashleigh Bartyová a Casey Dellacquová.[6][1]
Travnatá část sezóny přinesla časná vyřazení, na birminghamském AEGON Classic s devátou nasazenou Australankou Darjou Gavrilovovou, na eastbournském AEGON Internationa se šťastnou poraženou kvalifikantkou Soranou Cîrsteaovou a ve Wimbledonu s Řekyní Marií Sakkariovou.[6][1]
Návrat na antukový povrch bastadským Swedish Open přinesl zlepšení formy. Do Švédska přijížděla v roli obhájkyně finálové účasti. Cestou pavoukem postupně vyřadila tři nejvýše nasazené hráčky Anastasiji Sevastovovou, Caroline Garciaovou a v závěrečném utkání turnaje i světovou šestku a nejvýše nasazenou Dánku Caroline Wozniackou po dvousetovém průběhu. Získala tak druhý singlový titul na okruhu WTA Tour a první z antuky. V následném vydání žebříčku se posunula na 39. příčku, tři místa za dosavadní kariérní maximum.[18]
2022
Do wimbledonské čtyřhry nastoupila poprvé od února s Krejčíkovou. Na cestě za titulem ztratily jediný set ve čtvrtfinále s desátou nasazenou, americko-australskou dvojicí Melicharová-Martinezová a Perezová.[19] Ve finále přehrály belgicko-čínské nasazené jedničky Elise Mertensovou s Čang Šuaj.[20][21]
Na US Open s Krejčíkovou zdolaly Američanky Caty McNallyovou a Taylor Townsendovou, přestože pro ztracené první sadě prohrávaly ve druhé již 1–4, aby v následujícím průběhu zápasu získaly 11 ze 13 gamů, čímž zkompletovaly jako sedmý ženský pár kariérní grandslam ve čtyřhře, po sestrách Williamsových jako druhý ženský pár kariérní Zlatý slam a jako první dvojice v historii dovršily kariérní Super Slam, tj. výhry na všech grandslamech, Turnaji mistryň a olympijských hrách. V ženském deblu se to předtím podařilo samostatně jen Gigi Fernándezové a Pam Shriverové.[22][23] Zároveň se Siniaková po skončení turnaje vrátila na vrchol deblového hodnocení.
Třetí kariérní titul a první od roku 2017 získala na Zavarovalnica Sava Portorož. Ve finále, které svou délkou 3 hodiny a 6 minut bylo druhým nejdelším v probíhající sezóně, zdolala úřadující wimbledonskou šampionku Jelenu Rybakinovou po třísetové bitvě. Bodový zisk ji na žebříčku poprvé od května 2022 vrátil do elitní světové padesátky.[24][25]
2023
Sedmý grandslamový titul ve čtyřhře a čtvrtý z po sobě následujících čtyř společných účastí vybojovala s Barborou Krejčíkovou na Australian Open. Ve finále porazily Japonky Šúko Aojamovou s Enou Šibaharaovou.[26][3] Jako čtvrtý pár otevřené éry vyhrály čtvrtý grandslam v řadě, do něhož nastoupily. Po skončení již držely 24zápasovou neporazitelnost v této nejvyšší kategorii tenisu. V březnu spolu následně triumfovaly na prestižním turnaji v Indian Wells, když zdolaly Brazilku Beatriz Haddad Maiovou s Němkou Laurou Siegemundovou. V rámci kategorie WTA 1000 triumfovaly na třetím turnaji.[27][28] Na French Open usilovaly o nekalendářní grandslam, již v prvním kole je ale vyřadily Ulrikke Eikeriová s Eri Hozumiovou.[29]
Čtvrtý kariérní singlový triumf a první na trávě získala na Bad Homburg Open. Ve finále přerušeném deštěm zdolala Italku Luciu Bronzettiovou. Zkompletovala tak své singlové trofeje ze všech povrchů.[30][31]
V dobré formě se Siniaková prezentovala na podzimních čínských turnajích, které byly zařazeny do kalendáře poprvé od podzimu 2019. V Ning-pu došla na čtvrtfinále, kde ji vyřadila Nadia Podoroská, v Hongkongu postoupila do finále, kde podlehla i vinou zranění po téměř třech hodinách hry Kanaďance Leylah Fernandezové,[32] aby o týden později v Nan-čchangu Fernandezové v semifinále porážku oplatila.[33] V prvním ryze českém finále na okruhu WTA od Prague Open 2021 zdolala Marii Bouzkovou, přestože prohrávala již 1–6 a 3–5. Bouzková vstoupila do utkání dominantně a vypracovala si vedení 6–1 a 5–3. Siniaková čelila celkem třem mečbolům a zvítězila po vyhraných zkrácených hrách druhé a třetí sady. Délkou 3:32 hodiny se jednalo o nejdelší finále na okruhu v roce 2023 a za historicky nejdelším finále WTA zaostalo jen o 15 minut. Po skončení zápasu se Siniaková posunula ze 60. na 44. příčku žebříčku WTA.[34][35]
2024
Do pařížského French Open nastoupila do čtyřhry po boku Američanky Coco Gauffové, když síly spojily poté, co se jejich původní partnerky – Townsendová a Pegulaová – rozhodly do turnaje nezasáhnout. Ve finále zdolaly italské turnajové desítky Saru Erraniovou a Jasmine Paoliniovou, čímž Siniaková získala osmý titul na grandslamech, první s jinou spoluhráčkou než s Krejčíkovou a třetí na French Open. Bodový zisk pro ni znamenal návrat do první světové desítky hodnocení.[36][37] I do třetího grandslamu sezóny Wimbledonu nastoupila s jinou spoluhráčkou, tentokrát po boku Taylor Townsendovou. V boji o titul zdolaly turnajové dvojky Gabrielu Dabrowskou s Erin Routliffeovou ve dvou zkrácených hrách. Při teprve třetí společné účasti vybojovala premiérový titul, čímž Siniaková podruhé v kariéře zkompletovala tzv. Channel Slam – vítězství na French Open a Wimbledonu v jednom roce.[38][39]
Na pařížské olympiádě zasáhla do všech tří soutěží. Ve dvouhře, kam se dostala jako náhradnice za zraněnou Vondroušovou, ji v prvním kole vyřadila Clara Burelová. V deblu obhajovaly s Krejčíkovou první místo, ve čtvrtfinále však podlehly Miře Andrejevové s Dianou Šnajderovou.[40] Nejlépe si vedla ve smíšené čtyřhře, kde se jejím spoluhráčem stal její bývalý přítel Tomáš Macháč. V prvním kole zaskočily německé turnajové jedničky Siegemundovou se Zverevem, ve čtvrtfinále přehráli Japonce Šibaharou s Nišikorim a v semifinále reprezentanty Kanady Dabrowskou a Augera-Aliassimeho. V boji o zlato pak zdolali kteří ve finále zdolali Číňany Čanga Č’-čena s Wang Sin-jü v supertiebreku.[41] Pro Česko získala první zlato z tenisového mixu a celkově druhé z tenisových soutěží, když se předtím podílela i na triumfu v ženské čtyřhře na LOH 2020. Na pařížské olympiádě 2024 se jednalo o druhý cenný kov české výpravy.[42][43]
Soukromý život
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/2023-06_Kate%C5%99ina_Siniakov%C3%A1_autograph_%28cropped%29.jpg/220px-2023-06_Kate%C5%99ina_Siniakov%C3%A1_autograph_%28cropped%29.jpg)
Narodila se roku 1996 v Hradci Králové do rodiny české matky a ruského podnikatele v kožešnictví Dmitrije Siniakova, pocházejícího z Moskvy a v mládí provozujícího box.[9][44][45] Od roku 2008 studovala na ZŠ Štefcova v atletické třídě. Roku 2010 přestoupila na hradecké soukromé gymnázium s jazykovým zaměřením.[11] Tenis hraje také bratr Daniel Siniakov (nar. 2003). Na kombinovaném žebříčku juniorů ITF nejvýše figuroval během ledna 2021 na 86. místě.[46][47]
Během melbournské karantény před rozehráním Australian Open 2021, v důsledku pandemie covidu-19, navázala partnerský vztah s tenistou Tomášem Macháčem. Oba byli členy Sparty Praha, za níž v roce 2020 vyhráli českou extraligu.[48][46] První společný mix odehráli na lednovém Australian Open 2022. Podruhé jako pár nastoupili do BNP Paribas Open 2024 v Indian Wells.[49] V červenci 2024 Siniaková potvrdila rozpad jejich vztahu.[50] Přesto o měsíc později vyhráli smíšenou soutěž na pařížské olympiádě.[51]
Ocenění
V anketě Zlatý kanár byla oceněna mezi juniorkami v letech 2010 a 2012 v kategorii Talent roku. V letech 2013 a 2018 ovládla kategorii Postup na žebříčku WTA a v ročnících 2018, 2019, 2021 a 2021 vytvořila s Barborou Krejčíkovou deblový pár roku. V roce 2022 pak jako konečná světová jednička ve čtyřhře vyhrála hlavní kategorii Zlatý kanár.[52][53]
V anketě Sportovec roku byla s Krejčíkovou oceněna mezi jednotlivci na 9. místě v roce 2018,[54] na 5. příčce roku 2021,[55] v ročníku 2022 na 2. pozici za Ledeckou[56] a roku 2024 skončila na 4. příčce.[57] V roce 2018 se stala členkou fedcupového týmu, který vyhrál kategorii kolektivů. Ženská tenisová asociace Krejčíkovou a Siniakovou vyhlásila párem roku v letech 2018, 2021 a 2022.[58][59] V sezónách 2018, 2021 a 2022 se také staly mistryně světa ITF ve čtyřhře.[60]
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 12 (10–2)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2017 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 2–6 |
Vítězka | 2018 | French Open | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
Vítězka | 2018 | Wimbledon | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 4–6, 6–0 |
Finalistka | 2021 | Australian Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 3–6 |
Vítězka | 2021 | French Open (2) | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–2 |
Vítězka | 2022 | Australian Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 6–4, 6–4 |
Vítězka | 2022 | Wimbledon | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–4 |
Vítězka | 2022 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 7–5, 6–1 |
Vítězka | 2023 | Australian Open (2) | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 2024 | French Open (3) | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 6–3 |
Vítězka | 2024 | Wimbledon (3) | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 7–6(7–1) |
Vítězka | 2025 | Australian Open (3) | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–7(4–7), 6–3 |
Finále Turnaje mistryň
Čtyřhra: 4 (1–3)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2018 | WTA Finals, Singapur | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 5–7 |
Vítězka | 2021 | WTA Finals, Guadalajara, Mexiko | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–4 |
Finalistka | 2022 | WTA Finals, Fort Worth, Spojené státy | tvrdý (h) | ![]() | Veronika Kuděrmetovová![]() | 2–6, 6–4, [9–11] |
Finalistka | 2024 | WTA Finals, Rijád, Saúdská Arábie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 3–6 |
Utkání o olympijské medaile
Ženská čtyřhra: 1 (1 zlato)
Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráčka | soupeřky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | 2020 | Tokio, Japonsko | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–1 |
Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlato)
Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráč | soupeři | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | 2024 | Paříž, Francie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 5–7, [10–8] |
Finále na WTA Tour
|
|
Dvouhra: 10 (5–5)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 24. července 2016 | Båstad, Švédsko | International | antuka | ![]() | 5–7, 1–6 |
Finalistka | 2. | 12. září 2016 | Tokio, Japonsko | International | tvrdý | ![]() | 6–3, 4–6, 4–6 |
Vítězka | 1. | 7. ledna 2017 | Šen-čen, Čína | International | tvrdý | ![]() | 6–3, 6–4 |
Vítězka | 2. | 30. července 2017 | Båstad, Švédsko | International | antuka | ![]() | 6–3, 6–4 |
Finalistka | 3. | 6. ledna 2018 | Šen-čen, Čína | International | tvrdý | ![]() | 1–6, 6–2, 0–6 |
Finalistka | 4. | 26. června 2021 | Bad Homburg, Německo | WTA 250 | tráva | ![]() | 3–6, 2–6 |
Vítězka | 3. | 18. září 2022 | Portorož, Slovinsko | WTA 250 | tvrdý | ![]() | 6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–4 |
Vítězka | 4. | 1. července 2023 | Bad Homburg, Německo | WTA 250 | tráva | ![]() | 6–2, 7–6(7–5) |
Finalistka | 5. | 15. října 2023 | Hongkong, Čína | WTA 250 | tvrdý | ![]() | 6–3, 4–6, 4–6 |
Vítězka | 5. | 22. října 2023 | Nan-čchang, Čína | WTA 250 | tvrdý | ![]() | 1–6, 7–6(7–5), 7–6(7–4) |
Čtyřhra: 47 (29–18)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 3. srpna 2014 | Stanford, Spojené státy | Premier | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 6–4, [5–10] |
Vítězka | 1. | 13. září 2014 | Taškent, Uzbekistán | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–1 |
Vítězka | 2. | 1. května 2015 | Praha, Česko | International | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–2 |
Finalistka | 2. | 3. října 2015 | Taškent, Uzbekistán | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 6–3, [5–10] |
Finalistka | 3. | 5. února 2017 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 2–6 |
Finalistka | 4. | 18. března 2017 | Indian Wells, Spojené státy | Premier Mandatory | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7 (4–7) , 2–6 |
Finalistka | 5. | 9. dubna 2017 | Charleston, Spojené státy | Premier | antuka (z) | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 6–4, [7–10] |
Finalistka | 6. | 5. května 2017 | Praha, Česko | International | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–7(3–7) |
Finalistka | 7. | 10. září 2017 | US Open, New York, Spojené státy | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 2–6 |
Finalistka | 8. | 6. ledna 2018 | Šen-čen, Čína | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 1–6, [8–10] |
Finalistka | 9. | 1. dubna 2018 | Miami, Spojené státy | Premier Mandatory | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 1–6 |
Vítězka | 3. | 10. června 2018 | French Open, Paříž, Francie | Grand Slam | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
Vítězka | 4. | 14. července 2018 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | Grand Slam | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 4–6, 6–0 |
Finalistka | 10. | 28. října 2018 | Singapur | Turnaj mistryň | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 5–7 |
Vítězka | 5. | 11. ledna 2019 | Sydney, Austrálie | Premier | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 7–6(7–3) |
Finalistka | 11. | 16. března 2019 | Indian Wells, Spojené státy | Premier Mandatory | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 2–6 |
Vítězka | 6. | 11. srpna 2019 | Toronto, Kanada | Premier 5 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–0 |
Vítězka | 7. | 13. října 2019 | Linec, Rakousko | International | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 8. | 11. ledna 2020 | Šen-čen, Čína | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 3–6, [10–4] |
Finalistka | 12. | 15. listopadu 2020 | Linec, Rakousko | International | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 4–6 |
Vítězka | 9. | 7. února 2021 | Melbourne, Austrálie | WTA 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 7–6(7–4) |
Finalistka | 13. | 19. února 2021 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 3–6 |
Vítězka | 10. | 8. května 2021 | Madrid, Španělsko | WTA 1000 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 11. | 13. června 2021 | French Open, Paříž, Francie (2) | Grand Slam | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–2 |
Vítězka | 12. | 1. srpna 2021 | Tokio, Japonsko | Olympijské hry | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–1 |
Vítězka | 13. | 23. října 2021 | Moskva, Rusko | WTA 500 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 4–6, [10–8] |
Vítězka | 14. | 17. listopadu 2021 | Guadalajara, Mexiko | Turnaj mistryň | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–4 |
Vítězka | 15. | 8. ledna 2022 | Melbourne, Austrálie | WTA 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–7(7–9), [10–5] |
Vítězka | 16. | 30. ledna 2022 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 6–4, 6–4 |
Vítězka | 17. | 19. června 2022 | Berlín, Německo | WTA 500 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 18. | 10. července 2022 | Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) | Grand Slam | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–4 |
Vítězka | 19. | 11. září 2022 | US Open, New York, Spojené státy | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 7–5, 6–1 |
Vítězka | 20. | 9. října 2022 | Monastir, Tunisko | WTA 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–0 |
Finalistka | 14. | 7. listopadu 2022 | Fort Worth, Spojené státy | Turnaj mistryň | tvrdý (h) | ![]() | Veronika Kuděrmetovová![]() | 2–6, 6–4, [9–11] |
Finalistka | 15. | 7. ledna 2023 | Adelaide, Austrálie | WTA 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 6–7(2–7) |
Vítězka | 21. | 29. ledna 2023 | Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 22. | 18. března 2023 | Indian Wells, Spojené státy | WTA 1000 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–7(3–7), [10–7] |
Finalistka | 16. | 25. června 2023 | Berlín, Německo | WTA 500 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(8–10), [4–10] |
Vítězka | 23. | 16. září 2023 | San Diego, Spojené státy | WTA 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–4 |
Vítězka | 24. | 24. února 2024 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | WTA 1000 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–2 |
Finalistka | 17. | 16. března 2024 | Indian Wells, Spojené státy | WTA 1000 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 4–6 |
Vítězka | 25. | 9. června 2024 | French Open, Paříž, Francie (3) | Grand Slam | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 6–3 |
Vítězka | 26. | 13. červnece 2024 | Wimbledon, Londýn, Spojené království (3) | Grand Slam | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 7–6(7–1) |
Vítězka | 27. | 26. července 2024 | Praha, Česko (2) | WTA 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
Vítězka | 28. | 27. října 2024 | Kanton, Čína | WTA 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–1 |
Finalistka | 18. | 9. listopadu 2024 | Rijád, Saúdská Arábie | Turnaj mistryň | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 3–6 |
Vítězka | 29. | 26. ledna 2025 | Australian Open, Melbourne, Austrálie (3) | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–7(4–7), 6–3 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (1–0 D; 1–0 Č) |
Dvouhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 5. května 2024 | Lleida, Španělsko | antuka | ![]() | 6–4, 4–6, 6–3 |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 9. listopadu 2014 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 6–2, [10–5] |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
Turnaje 100 000 $ | Turnaje 75 000 $ |
Turnaje 50 000 $ | Turnaje 25 000 $ |
Turnaje 15 000 $ | Turnaje 10 000 $ |
Dvouhra: 9 (8–1)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 4. březen 2013 | Frauenfeld, Švýcarsko | 10 000 | koberec (h) | ![]() | 6–3, 4–6, 6–4 |
Vítězka | 2. | 12. srpen 2013 | Westende-Middelkerke, Belgie | 25 000 | tvrdý | ![]() | 6–1, 6–3 |
Vítězka | 3. | 6. říjen 2013 | Budapešť, Maďarsko | 25 000 | antuka | ![]() | 3–6, 6–2, 6–1 |
Vítězka | 4. | 17. listopadu 2013 | Zawada, Polsko | 25 000 | koberec (h) | ![]() | 6–1, 6–3 |
Vítězka | 5. | 1. června 2014 | Maribor, Slovinsko | 25 000 | antuka | ![]() | 6–1, 7–5 |
Vítězka | 6. | 2. listopadu 2014 | Nantes, Francie | 50 000+H | tvrdý (h) | ![]() | 7–5, 6–2 |
Vítězka | 7. | 9. května 2016 | Trnava, Slovensko | 100 000 | antuka | ![]() | 7–6(7–4), 5–7, 6–0 |
Finalistka | 8. | 12. prosince 2020 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | 100 000 | tvrdý | ![]() | 6–4, 3–6, 3–6 |
Vítězka | 8. | 7. srpna 2022 | Grodzisk Mazowiecki, Polsko | 100 000 | tvrdý | ![]() | 6–4, 6–1 |
Čtyřhra: 7 (4–3)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 11. června 2012 | Jablonec nad Nisou, Česko | 10 000 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 2. | 17. června 2013 | Lenzerheide, Švýcarsko | 25 000 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–0, 6–2 |
Finalistka | 1. | 4. srpna 2013 | Bad Saulgau, Německo | 25 000 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–611, 4–6, 8–10 |
Vítězka | 3. | 11. srpna 2013 | Hechingen, Německo | 25 000 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–4 |
Finalistka | 2. | 23. listopadu 2013 | Šarm aš-Šajch, Egypt | 75 000+H | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–65, 0–6, 4–10 |
Vítězka | 4. | 30. května 2014 | Maribor, Slovinsko | 25 000 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–0, 6–1 |
Finalistka | 3. | 2. listopadu 2015 | Nantes, Francie | 50 000 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 2–6 |
Finále soutěží družstev: 1 (1–0)
Výsledek | datum a místo konání | spoluhráčky | soupeřky | skóre | zdroj |
---|---|---|---|---|---|
Vítězka | Fed Cup 2018 10.–11. listopadu 2018 Praha, Česko tvrdý, O2 arena | ![]() ![]() ![]() | ![]() | 3–0 (detail) | [61] |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorek: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2013 | Australian Open | tvrdý | ![]() | 3–6, 4–6 |
Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)
stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2013 | French Open | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–2 |
Vítězka | 2013 | Wimbledon | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–1 |
Vítězka | 2013 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–4 |
Chronologie výsledků na Grand Slamu
Ženská dvouhra
Turnaj | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | SR | V–P |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | 1. kolo | 2. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 1. kolo | 0 / 12 | 3–12 |
French Open | Q2 | 1. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 3. kolo | 4. kolo | 3. kolo | 3. kolo | 2. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 0 / 10 | 11–10 | |
Wimbledon | Q1 | 1. kolo | 3. kolo | 1. kolo | 3. kolo | 2. kolo | NH | 3. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 2. kolo | 0 / 9 | 9–9 | |
US Open | Q3 | 1. kolo | 2. kolo | 1. kolo | 3. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 2. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 0 / 10 | 5–10 | |
výhry–prohry | 0–1 | 1–4 | 3–4 | 0–4 | 7–4 | 4–4 | 2–3 | 5–4 | 2–4 | 1–4 | 3–4 | 0–1 | 0 / 41 | 28–41 |
Ženská čtyřhra
Turnaj | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | SR | V–P |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | 1. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 3. kolo | ČF | SF | F | Vítěz | Vítěz | SF | Vítěz | 3 / 11 | 42–8 |
French Open | 3. kolo | SF | SF | Vítěz | 1. kolo | SF | Vítěz | A | 1. kolo | Vítěz | 3 / 9 | 32–6 | |
Wimbledon | 2. kolo | 1. kolo | 3. kolo | Vítěz | SF | NH | ČF[a] | Vítěz | A | Vítěz | 3 / 8 | 26–5 | |
US Open | 1. kolo | ČF | F | SF | 1. kolo | 2. kolo | 1. kolo | Vítěz | 2. kolo | SF | 1 / 10 | 24–9 | |
výhry–prohry | 3–4 | 7–4 | 11–4 | 18–2 | 7–4 | 9–3 | 12–3 | 18–0 | 7–2 | 20–2 | 6–0 | 10 / 38 | 118–28 |
Smíšená čtyřhra
Turnaj | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | SR | V–P |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | A | 2. kolo[b] | A | A | A | A | 1. kolo | A | A | 1. kolo | 0 / 3 | 1–2 |
French Open | A | A | 1. kolo | A | NH | A | A | A | 1. kolo | 0 / 2 | 0–2 | |
Wimbledon | 2. kolo | A | A | A | NH | A | A | A | A | 0 / 1 | 1–1 | |
US Open | A | A | A | A | NH | A | A | 1. kolo | 2. kolo | 0 / 2 | 1–2 | |
výhry–prohry | 1–1 | 1–0 | 0–1 | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–1 | 0–1 | 1–2 | 0–1 | 0 / 8 | 3–7 |
Vysvětlivky
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným | W–L V–P | výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Vítězství nad hráčkami Top 10
- Přehled
Sezóna | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | Celkem |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězství | 3 | 1 | 1 | 0 | 2 | 1 | 0 | 1 | 9 |
- Vítězství
Č. | hráčka top 10 | WTA | turnaj | povrch | fáze | skóre | KS |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Sezóna 2017 | |||||||
1. | ![]() | 4. | Šen-čen, Čína | tvrdý | 2. kolo | 6–3, 4–6, 7–5 | 52. |
2. | ![]() | 10. | Šen-čen, Čína | tvrdý | semifinále | 1–6, 6–4, 6–4 | 52. |
3. | ![]() | 6. | Båstad, Švédsko | antuka | finále | 6–3, 6–4 | 56. |
Sezóna 2018 | |||||||
4. | ![]() | 4. | Wu-chan, Čína | tvrdý | 2. kolo | 3–6, 7–6(7–5), 7–6(7–4) | 47. |
Sezóna 2019 | |||||||
5. | ![]() | 1. | French Open, Paříž, Francie | antuka | 3. kolo | 6–4, 6–2 | 42 |
Sezóna 2021 | |||||||
6. | ![]() | 8. | Parma, Itálie | antuka | 2. kolo | 7–6(7–4), 6–2 | 68. |
7. | ![]() | 9. | Montreal, Kanada | tvrdý | 2. kolo | 6–2, 0–6, 6–3 | 55. |
Sezóna 2022 | |||||||
8. | ![]() | 7. | Billie Jean King Cup, Glasgow, Spojené království | tvrdý (h) | základní skupina | 7–6(7–1), 6–1 | 47. |
Sezóna 2024 | |||||||
9. | ![]() | 3. | Dauhá, Katar | tvrdý | 2. kolo | 6–2, 6–4 | 42. |
výhra nad úřadující světovou jedničkou |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Kateřina Siniaková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 22. ledna 2025
- ↑ Rankings Watch: Navarro into Top 10; Siniakova back to No.1 in doubles. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-09 [cit. 2024-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou vyhrály čtvrtý grandslam v řadě! Titul obhájily poprvé. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-29 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ SEZNAM.CZ. French Open | Fantazie! Hrdinka Krejčíková se Siniakovou to dokázaly. Sport.cz [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková se Siniakovou sezonu triumfem na Turnaji mistryň nezakončily [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-28 [cit. 2018-10-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Kateřina Siniaková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 22. ledna 2025
- ↑ Siniaková má novou deblovou parťačku po Krejčíkové. Hrát bude se světovou jedničkou Hunterovou. iROZHLAS [online]. 2023-11-24 [cit. 2023-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Siniaková uzavře rok jako světová jednička ve čtyřhře. Počtvrté v kariéře. iDNES.cz [online]. 2024-11-05 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Miroslav Harnoch. Velký talent i motorová myš s vůlí boxera. Siniaková konečně ukazuje sílu a míří mezi elitu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-01-07 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Kateřina Siniaková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 22. ledna 2025
- ↑ a b ŠVÉD, Jan. Tenisová bojovnice s ruskou krví touží po Wimbledonu. iDNES.cz [online]. 2010-08-17 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Krejčíková se Siniakovou zvítězily na Roland Garros ve čtyřhře juniorek. Sport.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Juniorky Krejčíková a Siniaková po French Open vyhrály i Wimbledon!. tenisportal.cz [online]. 2013-07-07 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Krejčíková se Siniakovou se s juniorkami rozloučily třetím grandslamovým titulem v řadě!. tenisportal.cz [online]. 2013-09-08 [cit. 2013-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková v Shenzhenu slaví premiérový triumf na okruhu WTA! [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-07 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Hradecká se Siniakovou si trofej z Indian Wells nepřivezou [online]. Tenisportal.cz, 2017-03-19 [cit. 2017-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek. Šafářová a Matteková-Sandsová v Charlestonu slaví jubilejní desátý titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-10 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Siniaková v Bastadu porazila i Wozniackou a má druhý titul!. tenisportal.cz [online]. 2017-07-30 [cit. 2017-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Deblistky Krejčíková se Siniakovou zvládly obrat a postoupily ve Wimbledonu do semifinále. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-07-05 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Krejcikova and Siniakova roll to second Wimbledon doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-10 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHRISTIE, Viv. www.wimbledon.com [online]. 2022-07-10 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Na majorech letos ani jednou neprohrály! Krejčíková se Siniakovou ovládly také US Open a zkompletovaly kariérní Grand Slam. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Krejcikova, Siniakova win US Open to complete Career Grand Slam. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Triumf po 5 letech! Siniaková v Portoroži slaví po finálové řežbě s vítězkou Wimbledonu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-18 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Siniakova outlasts Rybakina in Portoroz for third career singles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-18 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Krejcikova, Siniakova win second straight Australian Open title. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-29 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou vydřely premiérovou trofej z Indian Wells!. TenisPortal.cz [online]. 2023-03-18 [cit. 2023-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Krejcikova, Siniakova battle to first Indian Wells doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-03-18 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Sen o nekalendářním Grand Slamu je pryč. Krejčíková se Siniakovou skončily na French Open v 1. kole. TenisPortal.cz [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková má trofeje už ze všech povrchů! V Bad Homburgu slaví poprvé na trávě. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-01 [cit. 2023-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Siniakova beats Bronzetti to win first grass-court title in Bad Homburg. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-01 [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fernandez beats Siniakova to win Hong Kong, first title of season. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-15 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bouzkova, Siniakova set all-Czech final in Nanchang. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-21 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková po týdnu složila finálový reparát. V Nanchangu slaví po české bitvě s Bouzkovou. TenisPortal.cz [online]. 2023-10-22 [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Siniakova saves match points, wins longest final of 2023 in Nanchang. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-22 [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
- ↑ 'Last-minute' pair Gauff and Siniakova win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-19 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková má 8. titul z grandslamu, třetí trofej z Paříže si odváží s Gauffovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Siniakova and Townsend capture Wimbledon doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Dva povrchy, dvě parťačky. Siniaková měsíc po French Open ovládla Wimbledon s Townsendovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek, Jakub Hájek. Muchová s Noskovou zabojují o medaile. Krejčíková se Siniakovou zlato neobhájí. TenisPortal.cz [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Česko slaví první zlato na hrách v Paříži! Siniaková s Macháčem ovládli smíšenou čtyřhru. TenisPortal.cz [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Tomas Machac and Katerina Siniakova hold nerve to win mixed doubles tennis gold at Paris Olympics. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Siniaková s Macháčem porazili ve finále smíšené čtyřhry čínský pár. Pro Česko získali druhou medaili. iROZHLAS [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Jan Jaroch. Talent od Boha! 16letá Siniaková sbírá úspěchy mezi dospělými. iSport.cz [online]. 2013-03-13 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.
- ↑ mzk. Cepoval ji táta, boxer z Ruska. Siniaková je novou českou tenisovou hvězdou. Expres [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Láska z australské karantény. Siniaková randí s českým tenisovým talentem. Hospodářské noviny (IHNED.cz) [online]. 2021-04-09 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Daniel Siniakov Juniors Singles Overview [online]. ITF [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kateřina Siniaková & Tomáš Macháč. Další tenisový milenecký pár. iSport.cz [online]. 2021-02-13 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Indian Wells adding 'very cool' mixed doubles invitational with $150,000 purse. Tennis.com [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Konec lásky, Siniaková se rozešla s Macháčem. Musí se pochlapit, říká před OH. www.sport.cz [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online.
- ↑ TŮMA, Vojtěch. Tenisové zlato z Paříže. Macháč a Siniaková ovládli smíšenou čtyřhru. iDNES.cz [online]. 2024-08-02 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ NĚMEČEK, Ivan. Překvapení? Kateřina Siniaková v Přerově poprvé převzala Zlatého kanára. Deník.cz [online]. 2022-12-19 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Nejlepší tenistka i pár roku. Siniaková ovládla anketu Zlatý kanár. ČT sport [online]. Česká televize, 2022-12-19 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Sportovkyní roku je Ledecká, legendou tenistka Novotná. iDNES.cz [online]. 2018-12-21 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Krpálek vstupuje mezi legendy. Potřetí se stal Sportovcem roku. iDNES.cz [online]. 2021-12-22 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Královna Ledecká! Podruhé se stala Sportovkyní roku, Procházka desátý. iSport.cz [online]. 2022-12-21 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ BERÁNEK, Jaroslav. Olympijský vítěz a mistr světa slaví. Kajakář Dostál se stal Sportovcem roku. iDNES.cz [online]. 2024-12-19 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Krejčíková a Siniaková jsou tenisový pár roku, Halepová nejlepší hráčka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-10-19 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Swiatek named 2022 WTA Player of the Year. Women's Tennis Association [online]. 2022-12-11 [cit. 2022-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-12. (anglicky)
- ↑ Nadal and Swiatek crowned 2022 ITF World Champions. International Tennis Federation [online]. 2022-12-15 [cit. 2022-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-17. (anglicky)
- ↑ Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Siniaková na Wikimedia Commons
- Kateřina Siniaková – oficiální stránka
- Kateřina Siniaková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Kateřina Siniaková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Kateřina Siniaková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Kateřina Siniaková v databázi Olympedia (anglicky)
- Kateřina Siniaková na Instagramu
Předchůdce | Kateřina Siniaková | Nástupce |
---|---|---|
Tímea Babosová Sie Šu-wej Coco Gauffová Gauffová / Pegulaová Erin Routliffeová | Světová jednička ve čtyřhře 22. 10. 2018 – 10. 6. 2019 15. 11. 2021 – 5 .6. 2022 12. 9. 2022 – 10. 9. 2023 18. 9. 2023 – 24. 9. 2023 9. 9. 2024 – úřadující | Kristina Mladenovicová Elise Mertensová Gauffová / Pegulaová Elise Mertensová úřadující |
Čang Jung-žan / Hingisová neuděleno | ITF – mistryně světa ve čtyřhře 2018 (s Krejčíkovou) 2021, 2022 (s Krejčíkovou) | Babosová / Mladenovicová Hunterová / Mertensová |
Čan J-ž / Hingisová Babosová / Mladenovicová | WTA – deblový pár roku 2018 (s Krejčíkovou) 2021, 2022 (s Krejčíkovou) | Babosová / Mladenovicová Hunterová / Mertensová |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Liechtenstein
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Finská vlajka
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Belarus 1995-2012
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Kateřina Siniaková RG16 (7)
Autor: Pulv, Licence: CC BY-SA 4.0
Kateřina Siniaková, June 2023
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a gold medal, based on Olympic rings.svg.
Autor: robbiesaurus, Licence: CC BY-SA 2.0
Kateřina Siniaková at the 2013 US Open
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.