Kateřina z Komárova

Kateřina z Komárova

Erb pánů z Komárova
Základní údaje
Místo narození	Komárov
Datum úmrtí	15. března 1534
Místo úmrtí	Praha
Výše trestu	trest smrti
Příčina smrti	vyhladovění
Oběť
Stát vraždění	České království České království
Místo vraždy	Pičín, Karlštejn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina z Komárova, provdaná Bechyňová z Lažan (? Komárov – 15. března 1534 Praha), byla česká šlechtična, která proslula ve své době brutálními vraždami svých poddaných a u které se nabízí srovnání s mnohem známější Alžbětou Báthoryovou.

Život

Kateřina z Komárova pocházela z rodu Pešíků. Její rodiče byli otec Kunata Pešík a Kateřina z Vrby a měli spolu šest dětí. Kunata Pešík nechal přestavět tvrz v Komárově na rytířské sídlo a právě zde se Kateřina narodila. Už od dětství byla panovačná s rozporuplnou osobností. Již ve svých 12 letech měla vlastní služebnou, ale málokterá s ní dobře vycházela. Údajně byla hezká, ale žádný její portrét se nezachoval.^[1]

Vypráví se, že při svých vyjížďkách na koni, pozorovala hezkého kováře Kryštofa, s nímž se měla i scházet, což její rodina nesla nelibě, a proto údajně rozkázala, aby se Kryštof oženil s jinou dívkou. Kateřina měla za tuto zradu Kryštofa srazit koněm. Také se vypráví, že měla být při jedné z vyjížděk na koni znásilněna, což ji muselo velice poznamenat.^[1]

Rodina se ji snažila výhodně provdat. Jejím manželem se stal Jan Bechyně z Lažan, za nímž se přestěhovala na tvrzi v Pičíně na Příbramsku. Bechyňové z Lažan byli významnějším rodem než komárovští, proto svatba znamenala pro Kateřinu jistý společenský vzestup, zvlášť když byl její manžel roku 1529 jmenován purkrabím na Karlštejně. Manželství údajně nebylo příliš šťastné a nevzešli z něj žádní potomci. Jan Bechyně musel zastávat svůj úřad na Karlštejně, a proto správu panství vedla právě jeho žena. Pro poddané nastaly tvrdé časy, protože Kateřina za jakékoli prohřešky, a to zvláště u děveček, udělovala velmi tvrdé tresty, které někteří trestaní nepřežili. Své poddané nechávala mimo jiné sadistické praktiky, týrat, stahovat z kůže, nutit je, aby se bili navzájem, sypat sůl do otevřených ran.^[2] Na Pičíně panovala hrůza z obavy, kdo bude její další obětí. Stejně se chovala, i když pobývala na Karlštejně, kde měla jednu děvečku prohodit záchodem do hradního příkopu.^[3] Stejně jako lidi měla trýznit i zvířata.^[1]

Jan Bechyně z Lažan už na konci roku 1529, kdy nastoupil jako nový purkrabí, vedl soudní spor s Václavem Hájkem z Libočan, který na Karlštejně působil od roku 1529. Důvod jejich sporu není znám, ale právě na Hájkův popud se před soudem ocitla i Kateřina. Hájkovi se o Kateřině donesly zvěsti o trýznění poddaných na pičínském panství, které se rozhodl využít ve svůj prospěch. Žalobu na Hájka však podala sama Kateřina Bechyňová, která jej obžalovala za potupná a lehká slova a zpochybnila jeho svědky.^[4]

Soud

Šetření sporu trvalo od 12. prosince 1531 do 23. ledna 1534, kdy byl vynesen rozsudek. Nejdříve se nejvyšší hejtmani zdráhali ve sporu rozhodnout. I svědci, kteří nechtěli vypovídat proti své vrchnosti, převážně vypovídali ve prospěch Kateřiny. Před tribunálem postupně vypovídalo deset žen a sedm mužů. Dne 5. ledna vypovídaly tři děvečky – Anna, dcera Šimona z Bukové, Marta, dcera Štefanova z Kotenčic, a Markéta, dcera Linhartova z Bukové. Všechny tři se shodly, že Kateřina je dobrá paní a není jí co vytknout. Ovšem Markétin otec Linhart o Kateřině prohlásil: „Toho sem svědom, že dvě děvečky snesli doluov, že zemřely v dole, ale nevím, jakú příčinou, že hodiny nebyla jedna v dole, že zemřela. Mne kázala pak synu bíti, i bil mne. A kdyby mne více bil, snad by mne, starce, také ubil. A pán snad o tom nic neví.“ Předvolán byl i Václav Bechyně z Lažan, bratr Jana Bechyně z Lažan, který sdělil, že o vraždách nic neví. Ještě další svědci vypovídali v Kateřinin prospěch, než před soudem stanul kožešník Prokop Papež. Ten žil mimo pičínské panství, takže se nemusel bát pomsty vrchnosti. Vypověděl, že Kateřina zabila jeho sestru a dceru kováře z Pičína. Konečný zvrat přinesla výpověď Blažka ze Svatého Pole a Manda Vaňkové z Libčic, kteří usvědčili, že Kateřina zabila pannu Hedviku, a že stejně zemřela i „nějaká“ Kačka.^[4]

Rozsudek a smrt

Soudní tribunál vynesl na české poměry neobvyklý rozsudek – paní Kateřina měla být uvězněna a ponechána ve vězení zcela svému osudu, v podstatě by se dalo hovořit o rozsudku smrti hladem. V pátek po sv. Matějovi, 27. února 1534, byla umístěna do Prašné věže (Mihulka) na Hradě v Praze a zde v březnu 1534 zemřela. Údajně ji ve věži našli s okousanými prsty, což značí, že musela před smrtí skutečně trpět. Dva dny po ní překvapivě zemřel její soudce Vojtěch z Pernštejna. To se stalo předmětem spekulací. Prý jej Kateřina „stáhla s sebou“. Kde byla Kateřina pohřbena, není známo.

Pro Jana Bechyně neměl tragický případ zločinů jeho ženy vůbec žádné následky. Znovu se oženil a měl dva syny. Po čase byl jmenován nejvyšším zemským písařem a v tomto úřadě setrval až do roku 1547, kdy zemřel.^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kateřina z Komárova
• Karlštejnská bestie Kateřina z Komárova byla největší česká sadistická vražedkyně díl z pořadu Tajemství Jaroslava Mareše na strem.cz