Kateřina z Vartenberka (1355)

Kateřina z Vartenberka
Úmrtí1355
Místo pohřbeníVyšebrodský klášter
ChoťPetr I. z Rožmberka
DětiJindřich II. z Rožmberka
Oldřich I. z Rožmberka
Jošt I. z Rožmberka
Jan I. z Rožmberka
Petr II. z Rožmberka
Matylda z Rožmberka[1]
RodičeJan I. z Vartenberka[1] a Kateřina z Vartenberka[1]
RodVartenberkové
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
manželPetr I. z Rožmberka
synJindřich II. z Rožmberka
synPetr II. z Rožmberka
synOldřich I. z Rožmberka
synJošt I. z Rožmberka
synJan I. z Rožmberka
dceraMecela z Rožmberka
dceraAnna z Rožmberka
dceraneznámého jména

Kateřina, snad z Vartenberka († 6.[2] – 7. dubna 1355[3] či 10. prosince 1355[4]) byla druhou manželkou Petra z Rožmberka a dle tradice pocházela z rodu Vartenberků, ačkoliv někteří historici tuto domněnku popírají. [pozn. 1][5]

Život

Kateřina se za ovdovělého nejvyššího komorníka českého království provdala roku 1318.[6]

„... léta Páně 1318 pan Petr podruhé ženil se, pojav sobě za manželku šlechtičnu Kateřinu...“
— Václav Březan[7]

V roce 1347 se společně s manželem podílela na založení špitálu[3] a na podzim téhož roku ovdověla .[3] Z téměř třicet let trvajícího manželství se narodilo osm známých potomků.

„...roku 1350...paní Kateřina...spolu se svými syny...Petrem, Joštem,Oldřichem a Janem v den apoštolů Filipa a Jakuba založili v Krumlově kláštery bratří a sester řádu sv. Františka“
— krumlovské klášterní nekrologium menších bratří[8]

Kateřina se jako vdova stala štědrou donátorkou. Novému konventu pravděpodobně darovala obrázkový Liber depictus.[9] Klášteru ve Vyšším Brodě roku 1354 věnovala vlastnoručně zhotovená liturgická roucha[10] a honosný relikviář s ostatky svatých, které Rožmberkové získali od Karla IV., Ludvíka Uherského, Arnošta z Pardubic a akvilejského patriarchy Mikuláše.[11] Zemřela roku 1355 a byla pohřbena v rožmberském pohřebišti ve Vyšším Brodě.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Například Anna Kubíková argumentuje tím, že jde o omyl rožmberského kronikáře Václava Březana, sama Kateřinu zařazuje mezi rakouskou šlechtu, snad mezi rod Prušenků.

Reference

  1. ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ a b HLINOMAZ, Milan; KOLDA, Vlastimil. Vyšebrodský klášter - nekropole Rožmberků, JSH 4/1988. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 1998. S. 175. 
  3. ↑ a b c ÜRKUNDENBUCH DER STADT KRÜMMAU
  4. ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Praha: Karolinum, 2002. S. 35. 
  5. ↑ KUBÍKOVÁ, Anna. Petr I. z Rožmberka a jeho synové. České Budějovice: Veduta, 2011. 182 s. ISBN 978-80-86829-67-8. S. 22. 
  6. ↑ Norbert Heermann's Rosenberg'sche chronik
  7. ↑ KUBÍKOVÁ: Rožmberské kroniky, s. 198
  8. ↑ www.pruzkumypamatek.cz. www.pruzkumypamatek.cz [online]. [cit. 2010-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  9. ↑ Nejkrásnější bible středověku. Praha: Slovart, 2009. ISBN 978-80-7391-316-8. S. 219. 
  10. ↑ Charvátová, s. 62
  11. ↑ Charvátová, s. 19

Literatura

  • CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142–1420. 2. svazek, Kláštery založené ve 13. a 14. století.. Praha: Karolinum, 2002. 402 s. ISBN 80-246-0385-3. 
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Petr I. z Rožmberka a jeho synové. České Budějovice: Veduta, 2011. 182 s. ISBN 978-80-86829-67-8. 
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3. 

Média použitá na této stránce

Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.