Kateřinská kotlina
| Kateřinská kotlina | |
|---|---|
 Zámek Diana | |
| Nejvyšší bod | 571 m n. m. (Bukáč) |
| Rozloha | 57 km² |
| Nadřazená jednotka | Český les |
| Sousední jednotky | Podčeskoleská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | nečlení se |
| Stát |  Česko |
  Kateřinská kotlina | |
| Horniny | pararula, migmatit |
| Povodí | v ČR: Přimda → Dunaj |
| Souřadnice | 49°37′48″ s. š., 12°34′48″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IA-1B |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kateřinská kotlina je geomorfologický podcelek ve střední části Českého lesa v okrese Domažlice a okrese Tachov v Plzeňském kraji.
Vymezení území
Převážná část území se nachází v okresu Domažlice, malá severní část zasahuje do okresu Tachov. Západní hranici Kateřinské kotliny tvoří státní hranice s Německem. Na německém území na něj navazuje Hornofalcký les (německy Oberpfälzer Wald).
Nejsevernější okraj leží západně od vesnice Hošťka v místě u soutoku bezejmenného potoka s Kateřinským potokem. Nejjižnější okraj se jižně od Železné, nejvýchodnější leží jižně od vesnice Nová Ves.[1]
Přírodní poměry
Geomorfologické členění
Na českém území sousedí Kateřinská kotlina (označení 1A-1B) na východě s geomorfologickým celkem Podčeskoleská pahorkatina.[2] Podrobné dělení Českého lesa je uvedené v tabulce.
| Geomorfologické členění Českého lesa | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Českoleská oblast | ||
| ČERCHOVSKÝ LES | Haltravská hornatina | Čerchovský hřbet (Čerchov, 1042 m) Smrčský hřbet (Dlouhá skála, 969 m) Bučinsko-černovršský hřbet (Bučina, 860 m) Haltravský hřbet (Škarmanka, 888 m) Staroherštejnský hřbet (Starý Herštejn, 878 m) Modřínovecká vrchovina (Na skále, 691 m) |
| Nemanická vrchovina | ||
| Ostrovská vrchovina | Šidlákovská vrchovina (Pivoňské hory, 756 m) Bystřická vrchovina (Výšina, 708 m) | |
| KATEŘINSKÁ KOTLINA | nečlení se | nečlení se (Bukáč, 571 m) |
| PŘIMDSKÝ LES | Málkovská vrchovina | Málkovský hřbet (Přimda, 848 m) Novoveská pahorkatina (bezejmenný, 660 m) Velkodvorská pahorkatina (Lískovský vrch, 710 m) |
| Plešivecká vrchovina | Hoštěcká vrchovina (Plešivec, 766 m) Pastvinská vrchovina (Rozsocha, 758 m) | |
| Havranská vrchovina | Tetřeví vrchovina (Havran, 894 m) Pavlostudenecká vrchovina (Studenecký, 798 m) Sečská vrchovina (Seč, 773 m) | |
| Rozvadovská pahorkatina | Žebrácká pahorkatina (Březový vrch, 625 m) Lučinská pahorkatina (Peklo, 715 m) | |
| DYLEŇSKÝ LES | Žďárská vrchovina | nečlení se (Na Výšině, 789 m) |
| Tišinská vrchovina | Hřebínecká pahorkatina (Hraniční vrch, 731 m) Holinská vrchovina (Tišina, 792 m) Pekelská pahorkatina (654 m) | |
| Třísekerská pahorkatina | Kamenišťská pahorkatina (Kameniště, 719 m) Krásenská pahorkatina (680 m) | |
| Dyleňská hornatina | ||
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Významné vrcholy
Nejvyšším bodem je vrchol kopce Bukáč[pozn. 1] s nadmořskou výškou 571 m. Dalším významným vrcholem je Třískolupský vrch (533 m).
Geologie
Území se rozkládá v Českém masivu a nachází se v geologické jednotce moldanubiku. Převládajícími horninami jsou pararuly až migmatity, vzácněji žuly.[4]
Vodstvo
Území spadá do povodí Přimdy úmoří Černého moře. Páteřním vodním tokem je Kateřinský potok, zdrojnice Přimdy. V jižní části území je to jeho přítok Nivní potok.[1]
Ochrana přírody
Území leží v CHKO Český les. V Kateřinské kotlině se nachází dvě maloplošná chráněná území, obě v okrese Tachov.[5]
- Přírodní rezervace Diana
- Přírodní rezervace Jezírka u Rozvadova
Sídla
Území Kateřinské kotliny je téměř neosídlené. Jediné větší sídlo představuje Svatá Kateřina. Dalším osídleným místem je Železná,[1] která měla v roce 1921 celkem 1 803 obyvatel[6] v roce 2021 již jen 37 obyvatel.[7] Mnohé vesnice při státní hranici s Německem zanikly po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva a vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.
- ↑ DUDÁK, Vladimír et al. Český les: příroda - historie - život. Praha: Miloš Uhlíř Baset, 2005. 880 s. ISBN 80-7340-065-0. Kapitola geomorfologie, s. 29.
- ↑ Hanibal.cz [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Geovědní mapy – geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 459; 462.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé [online]. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. S. 276. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Allexkoch, Licence: CC BY-SA 4.0
Jagdschloss Diana, Gemeinde Rozvadov