Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
Záhřebská katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava a Arcibiskupský palác
Záhřebská katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava a Arcibiskupský palác
Místo
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Souřadnice
Základní informace
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
ArchitektHermann Bollé
Stavební slohgotická architektura
Výstavba1093
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Štěpána a Ladislava, či jen Záhřebská katedrála (chorvatsky Katedrala Uznesenja blažene Djevice Marije i svetih Stjepana i Ladislava nebo zkráceně Zagrebačka katedrala) je hlavní římskokatolická katedrála záhřebské arcidiecéze v chorvatském Záhřebu a největší záhřebská kulturně-historická památka. Věže katedrály jsou nejvyšší stavbou v Chorvatsku.

Dějiny katedrály

Záhřebská katedrála.
Hlavní oltář katedrály

Záhřeb měl k dispozici nejprve malý kostel, vybudovaný mezi 9. a 11. stoletím. Záhřebské biskupství založil uherský král Ladislav I. Svatý v roce 1093, společně se založením města Záhřebu.

Záhřebská katedrála byla postavena v románsko-gotickém stylu. V roce 1242 byla zničena při tatarském vpádu do Uher. Již ve 13. století ji obnovil biskup Timoteus v gotickém stylu. V 16. století byla katedrála obklopena věžemi a hradbami. Mezi lety 1633–1641 dostala renesanční věž. Několikrát katedrálu postihly požáry, ale největší ránou bylo v zemětřesení v roce 1880. Po otřesech byla katedrála opětovně obnovena. Slavnostní dokončení nové katedrály spatřil Záhřeb v roce 1902.[1]

Levá věž prochází od roku 1990 rekonstrukcí[2], v srpnu 2020 stále není dokončena.[3] Staré hodiny byly odstraněny a nahrazeny novými s průměrem 3,2 m o hmotnosti 600 kilogramů.[zdroj?] Na stavbu těchto hodin bylo použito 8 tun bronzu a mosazi.[zdroj?]

V červnu 2011 navštívil papež Benedikt XVI. katedrálu a pomodlil se u hrobky Alojzije Stepinace (1898–1960), záhřebského arcibiskupa a kardinála, který byl v roce 1998 blahoslaven.

22. března 2020 byla katedrála poškozena při zemětřesení.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Záhrebská katedrála na slovenské Wikipedii.

  1. Článek na portálu záhřebského arcibiskupství (chorvatsky)
  2. Článek na stránkách záhřebského turistického portálu (chorvatsky)
  3. ECHO24. České nano slaví úspěch. Nanonátěr chrání katedrálu v Záhřebu - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-08-21 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  4. Chorvatsko zasáhlo silné zemětřesení, způsobilo škody a vyvolalo paniku. iDNES.cz [online]. 2020-03-22 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Záhřeb, katedrála 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Záhřeb, Kapitol, katedrála a okolí
Záhřeb, katedrála 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Záhřeb, Kapitol, katedrála a okolí
Záhřeb, katedrála interiér oltář.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Záhřeb, Kapitol, katedrála a okolí