Katepensaurus
Katepensaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 100 až 90 miliony let | |
---|---|
Fosilní krční obratle katepensaura. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Nadčeleď | Diplodocoidea |
Čeleď | Rebbachisauridae |
Podčeleď | Limaysaurinae |
Rod | Katepensaurus Ibiricu et al., 2013 |
Typový druh | |
Katepensaurus goicoecheai Ibiricu et al., 2013 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katepensaurus („ještěr s dírami (v obratlech)“) byl rod sauropodního dinosaura z čeledi Rebbachisauridae, který žil v období rané pozdní křídy (věk cenoman až turon, asi před 100 až 90 miliony let) na území dnešní Patagonie v argentinské provincii Chubut.[1]
Popis
Jednalo se o středně velkého sauropoda s odhadovanou délkou kolem 18 metrů a hmotností maximálně kolem 25 tun. Výška ve hřbetě dosahovala zhruba 4,5 metru.[2] Stejně jako ostatní rebbachisauridi byl i tento druh poměrně robustně stavěným býložravcem s velmi dlouhým krkem a ocasem, mohutným trupem a čtyřmi sloupovitými končetinami. Živil se vegetací v podobě cykasů, jinanů a jehličin a žil možná v menších stádech.
Historie
Fosilie tohoto sauropoda byly objeveny v souvrství Bajo Barreal na území provincie Chubut v lokalitě Estancia Laguna Palacios. Holotyp nese označení UNPSJB-PV 1007 a představuje pouze částečně dochovanou osovou kostru (sérii krčních, hrudních a ocasních obratlů). Typový druh K. goicoecheai byl formálně popsán mezinárodním týmem paleontologů v roce 2013.[3] Rodové jméno je odvozeno od slova katepenk, označující v domorodém nářečí Tehuelčů "otvory" nebo "jamky" (podle otvorů v tělech hrudních obratlů sauropoda). Druhové jméno je potom poctou majiteli pozemků, na nichž byl nález učiněn, kterým je Alejandro Goicoechea.[4]
Zařazení
Katepenesaurus spadá do čeledi Rebbachisauridae, kladu Khebbashia a do podčeledi Limaysaurinae, jeho blízkými vývojovými příbuznými byly tedy zejména druhy Limaysaurus tessonei, Nigersaurus taqueti, Rayososaurus agrioensis, Rebbachisaurus garasbae a Cathartesaura anaerobica.[5] Blízce příbuznou formu rebbachisaurida známe také ze sedimentů geologického souvrství La Amarga.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ https://bioone.org/journals/Ameghiniana/volume-52/issue-4/AMGH.24.04.2015.2830/New-Material-of-Katepensaurus-goicoecheai-Sauropoda--Diplodocoidea-and-Its/10.5710/AMGH.24.04.2015.2830.short
- ↑ https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_k/katepensaurus.php
- ↑ Ibiricu, L. M.; Casal, G. A.; Martínez, R. N. D.; Lamanna, M. C.; Luna, M.; Salgado, L. (2013). "Katepensaurus goicoecheai, gen. et sp. nov., a Late Cretaceous rebbachisaurid (Sauropoda, Diplodocoidea) from central Patagonia, Argentina". Journal of Vertebrate Paleontology. 33 (6): 1351. doi: 10.1080/02724634.2013.776562
- ↑ Gabriel A. Casal, Lucio M. Ibiricu, Bruno N. Alvarez, Noelia V. Cardozo, Julieta Caglianone, Marcelo Luna & Nicolás Foix (2023). Procesos bioestratinómicos actuantes en Katepensaurus goicoecheai: análisis de factores intrínsecos y extrínsecos. Formación Bajo Barreal (Cretácico Superior), Patagonia, Argentina [Biostratinomic processes acting on Katepensaurus goicoecheai: intrinsic and extrinsic factors analysis. Bajo Barreal Formation (Upper Cretaceous), Patagonia, Argentina]. Publicación Electrónica de la Asociación Paleontológica Argentina. 23 (2): 1-26 (in Spanish). doi: https://doi.org/10.5710/PEAPA.13.03.2023.452
- ↑ Fanti, F.; Cau, A.; Cantelli, L.; Hassine, M.; Auditore, M. (2015). New information on Tataouinea hannibalis from the Early Cretaceous of Tunisia and implications for the tempo and mode of rebbachisaurid sauropod evolution. PLoS One. 10 (4): e0123475. doi: 10.1371/journal.pone.0123475
- ↑ Lucas Nicolas Lerzo (2023). Redescription of the key specimen MACN PV 35: Laminar anatomy and hyposphene-hypantrum in an early rebbachisaurid (Dinosauria, Sauropoda) from Patagonia, Argentina. Cretaceous Research. 105689. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105689
Literatura
- Upchurch, P., Barrett, P. M., and Dodson, P. (2004). "Sauropoda". In D. B. Weishampel, H. Osmolska, and P. Dodson (eds.), The Dinosauria (2nd edition). University of California Press, Berkeley str. 259–322.
- Mannion, P. D., Upchurch, P., Schwarz, D. and Wings, O. (2019). Taxonomic affinities of the putative titanosaurs from the Late Jurassic Tendaguru Formation of Tanzania: phylogenetic and biogeographic implications for eusauropod dinosaur evolution. Zoological Journal of the Linnean Society. 185 (3): 784-909.
Externí odkazy
- Profil taxonu na databázi FossilWorks Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Lucio M. Ibiricu, Matthew C. Lamanna, Rubén D.F. Martínez, Gabriel A. Casal, Ignacio A. Cerda, Gastón Martínez, and Leonardo Salgado, Licence: CC BY 4.0
Cervical vertebrae of rebbachisaurid sauropod Katepensaurus goicoecheai Ibiricu, Casal, Martínez, Lamanna, Luna, and Salgado, 2013a from the Cenomanian–Turonian Bajo Barreal Formation of Chubut Province, Argentina. A. UNPSJB-PV 1007/1, anterior cervical vertebra in anterior (A1) and right ventrolateral (A2) views. B. UNPSJB-PV 1007/2, anterior cervical vertebra in right lateral view. C. UNPSJB-PV 1007/3, middle cervical vertebra in
right lateral view. Lateral fossae of the centrum (hypothesized as pneumatic in origin) indicated by arrows.Autor: Lucio M. Ibiricu, Matthew C. Lamanna, Rubén D.F. Martínez, Gabriel A. Casal, Ignacio A. Cerda, Gastón Martínez, and Leonardo Salgado, Licence: CC BY 4.0
Dorsal vertebrae of the rebbachisaurid sauropod Katepensaurus goicoecheai Ibiricu, Casal, Martínez, Lamanna, Luna, and Salgado, 2013a from the Cenomanian–Turonian Bajo Barreal Formation of Chubut Province, Argentina. A. UNPSJB-PV 1007/13, partial anterior dorsal vertebra in left lateral view. B. UNPSJB-PV 1007/12, partial anterior to middle dorsal vertebra in dorsal view (B2), detail of right laterodiapophyseal fossa in dorsal view (B1). C. UNPSJB-PV 1007/4, middle or posterior dorsal vertebra in right lateral view (dashed lines indicate approximate margins of laterodiapophyseal fenestra). D. UNPSJB-PV 1007/5, middle or posterior dorsal vertebra in right lateral view (D1), detail of right laterodiapophyseal fenestra in right posterolateral
view (D2). Arrows indicate hypothesized pneumatic structures.