Kathleen McKaneová Godfreeová

Kathleen McKane Godfree
Rodné jménoKathleen McKane
Narození7. května 1896
Bayswater
Úmrtí19. června 1992 (ve věku 96 let)
Londýn
Bydliště55 York Avenue
Alma materDívčí škola svatého Pavla
St Leonards School
Povolánítenistka a badmintonistka
OceněníMezinárodní tenisová síň slávy (1978)
ChoťLeslie Godfree (od 1920)[1]
PříbuzníMargaret Stocks (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato1920 Antverpyčtyřhra žen
stříbro1920 Antverpysmíšená čtyřhra
stříbro1924 Pařížčtyřhra žen
bronz1920 Antverpydvouhra žen
bronz1924 Paříždvouhra žen

Kathleen „Kitty“ McKaneová Godfreeová (7. května 1896, Bayswater, Londýn19. června 1992, Londýn) byla anglická tenistka a badmintonistka, dvojnásobná vítězka dvouhry ve Wimbledonu 1924 a 1926. Na LOH 1920 konaných v Antverpách se stala olympijskou vítězkou v ženské čtyřhře. Na olympijských hrách získala celkem pět medailí, čímž je v tomto hodnocení nejúspěšnějším tenistou historie.

Sportovní kariéra

Podle Wallise Myerse z Daily Telegraphu a Daily Mailu, byla klasifikována v první desítce ženského tenisu v období 19211927, nejlépe postavená pak na 2. místě v letech 1923, 1924 a 1926 (oficiální žebříčky tenistů neexistovaly).[2]

V tenise získala pět olympijských medailí z Letních olympijských her 1920 konaných v Antverpách a Letních olympijských her 1908 konaných v Paříži, čímž je co do počtu medailí nejúspěšnějším tenistou na Olympijských hrách vůbec. V roce 1920 se stala olympijskou vítězkou v ženské čtyřhře.[3]

Nejslavnější turnaj světa Wimbledon vyhrála v ženské dvouhře dvakrát. Ve finále ročníku 1924 prohrála s Američankou Helen Willsovou Moodyovou první set a ve druhém již ztrácela 4–1 (40–15), přesto zápas otočila a v rozhodujícím setu zvítězila 6–4. Pro Willsovou Moodyovou to bylo jediné prohrané wimbledonské finále ve dvouhře, v dalších osmi triumfovala. V ročníku 1926 pak Godfreeová zdolala Španělku Lili de Alvarezovou.

Wimbledonské finále 1924 nebylo její jedinou výhrou nad Moodyovou. Porazila ji také stejného roku ve Wightman Cupu 6–2, 6–2.[4] Moodyová naopak těsně zvítězila ve čtvrtfinále US Championships ročníku 1923 výsledkem 2–6, 6–2, 7–5, poté co Godfreeová v rozhodujícím setu dohnala ztrátu 5–2 a srovnala na 5–5, přesto nakonec triumfovala Moodyová.[4] Ve finále US Championships 1925 pak opět dominovala Moodyová ve třech setech.

V roce 1925 se stala první tenistkou nebo tenistou vůbec, který během své kariéry dosáhl na finále dvouhry ve třech grandslamech French Championships, Wimbledonu a US Championships.

V roce 1922 vytvořila se svou sestrou Margaretou McKaneovou Stocksovou deblový pár, jenž jako jediný sesterský hrál finále Wimbledonu až do příchodu amerických sester Sereny a Venus Williamsových, které se do finále probojovaly v ročníku 2000. Sestry McKaneovy v roce 1922 podlehly Lenglenové a Ryanové 6–0, 6–4.[4] Dvakrát vyhrála ženskou čtyřhru na US Championships (1923 s Phyllis Howkinsovou Covellovou, 1927 s Ermyntrudou Harveyovou), jednou pak smíšenou čtyřhru (1925 s Johnem Hawkesem). Na French Championships zvítězila v ženské čtyřhře roku 1923 spolu s Geraldinou Beamishovou.

Její statistika zápasů ve Wimbledonu udává poměr výher a proher 38–11 ve dvouhře, 33–12 v ženské a 40–12 ve smíšené čtyřhře.[4]

V roce 1977 byla na wimbledonském centrálním dvorci oceněna Stoletou medailí (Centenary medallion).[4] V roce 1986, kdy ženská soutěž slavila 100. výročí na Wimbledonu, se jí dostalo cti předat mísu tehdejší vítězce Martiné Navrátilové.

V roce 1978 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.

Badminton

V badmintonu devětkrát zvítězila na jednom z nejstarších turnajů světa All England Badminton Championships (Mistrovství Anglie v badmintonu), v letech 1920 až 1925 vyhrála v řadě všechny ročníky. Tento turnaj byl považován za neoficiální mistrovství světa, které se začalo hrát až v roce 1977.[5]

Soukromý život

Provdala se za tenistu Leslie Godfreeho. Do současnosti jsou jediným manželským párem, který vyhrál smíšenou čtyřhru ve Wimbledonu[6], a to v roce 1926.

Finálová utkání na Grand Slamu

Vítězství (2)

RokTurnajFinalistkaVýsledek
1924WimbledonUSA Helen Willsová Moodyová4–6, 6–4, 6–4
1926Wimbledon (2)Španělsko Lilí de Álvarezová6–2, 4–6, 6–3

Finále (4)

RokTurnajVítězkaVýsledek
1923French ChampionshipsFrancie Suzanne Lenglenová6–2, 6–3
1923WimbledonFrancie Suzanne Lenglenová6–2, 6–2
1925French ChampionshipsFrancie Suzanne Lenglenová6–1, 6–2
1925US ChampionshipsUSA Helen Willsová Moodyová3–6, 6–0, 6–2

Výsledky na Grand Slamu – dvouhra

Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji
Turnaj1919192019211922192319241925192619271928192919301931193219331934Celkově SR
AustrálieNHNHNHAAAAAAAAAAAAA0 / 0
FrancieNHAASFFNHFQFAAAAAAAA0 / 4
WimbledonQF3k2k2kFWSFWQFAAA4k4k2k3k2 / 13
US OpenAAAAQFAFA1kAAAAAAA0 / 3
SR0 / 10 / 10 / 10 / 20 / 31 / 10 / 31 / 20 / 20 / 00 / 00 / 00 / 10 / 10 / 10 / 12 / 20

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kathleen McKane Godfree na anglické Wikipedii.

  1. stránky ITF.
  2. Collins, Bud. The Bud Collins History of Tennis: An Authoritative Encyclopedia and Record Book. New York, N.Y: New Chapter Press, 2008. Dostupné online. ISBN 0-942257-41-3. S. 695, 701. 
  3. Blue Plaque for Kathleen "Kitty" Godfree, Wimbledon Champion
  4. a b c d e Collins, Bud. The Bud Collins History of Tennis: An Authoritative Encyclopedia and Record Book. New York, N.Y: New Chapter Press, 2008. Dostupné online. ISBN 0-942257-41-3. S. 565. 
  5. The History of All England Championships. www.dillesport.dk [online]. [cit. 2009-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-26. 
  6. Blue Plaque for Kathleen 'Kitty' Godfree, Wimbledon Champion

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
German Olympic flag (1959-1968).svg
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Kathleen McKane 1925.jpg
Tennis player Kathleen McKane at the French Championships in Saint-Cloud in 1925.