Katie Boulterová
| Katie Boulterová | |
|---|---|
.jpg) Katie Boulterová na Nottingham Open 2021 | |
| Stát |  Spojené království |
| Datum narození | 1. srpna 1996 (28 let) |
| Místo narození | Leicester, Spojené království[1] |
| Výška | 182 cm[1] |
| Profesionál od | 2011 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 2 475 432 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 307–191 |
| Tituly | 3 WTA, 7 ITF |
| Nejvyšší umístění | 27. místo (4. března 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2019, 2024) |
| French Open | 1. kolo (2024) |
| Wimbledon | 3. kolo (2022, 2023) |
| US Open | 3. kolo (2023) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 40–35 |
| Tituly | 0 WTA, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 431. místo (31. prosince 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2024) |
| Wimbledon | 1. kolo (2017, 2018) |
| US Open | 1. kolo (2023) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Wimbledon | 2. kolo (2023) |
| Týmové soutěže | |
| Hopman Cup | základní skupina (2019) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. června 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katie Boulterová (nepřechýleně Boulter, * 1. srpna 1996 Leicester) je britská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje, když ovládla Nottingham Open v letech 2023 a 2024 i San Diego Open 2024. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2024 na 27. místě a ve čtyřhře v prosinci 2018 na 431. místě.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v březnu 2014 na 10. místě.[3] Připravuje se v Národním tenisovém centru britského tenisového svazu v Roehamptonu pod trenérským vedením Jeremy Batese, Nigela Searse a Marka Taylora.[4]
V juniorské kategorii odešla jako poražená finalistka ze čtyřhry Australian Open 2014, když se Srbkou Ivanou Jorovićovou podlehly v boji o titul ukrajinsko-ruskému páru Anhelina Kalininová a Jelizaveta Kuličkovová.[5][6][7]
V britském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrála s Annou Smithovou čtyřhru. Britky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 9–3 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[8]
Spolu s Cameronem Norriem vytvořila britský tým na Hopman Cupu 2019.[9]
Tenisová kariéra
Tenistka pocházející z leicesterského Woodhouse Eaves[10][11] debutovala na okruhu ITF v dubnu 2011, když na turnaji v britském Bournemouthu s dotací 10 tisíc dolarů prošla kvalifikací. Ve čtvrtfinále dvouhry podlehla krajance Scarlett Wernerové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2014 v egyptském Šarm aš-Šajchu, akci s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Eden Silvovou.[2]
V singlu okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Open 2018 z kategorie Premier Mandatory, kde prošla kvalifikačním sítem. V úvodní fázi dvouhry však podlehla Tchajwance Sie Šu-wej. Do prvního čtvrtfinále se probojovala na travnatém Nature Valley Open 2018 v Nottinghamu, kam obdržela divokou kartu. Po výhrách nad Belgičankou Yaninou Wickmayerovou a Australankou Samanthou Stosurovou skončila ve čtvrtfinále na raketě nejvýše nasazené a pozdější vítězky Ashleigh Bartyové.[1]
.jpg)
Průlom do elitní světové stovky žebříčku WTA dvouhry zaznamenala v jeho vydání z 15. října 2018, když se posunula ze 101. na 96. místo.[1]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu Wimbledonu 2017, do nějž získaly s krajankou Katie Swanovou divokou kartu. V prvním kole však nenašly recept na čtvrtou nasazenou dvojici Tímea Babosová a Andrea Hlaváčková. Dvouhru majoru si, díky divoké kartě, premiérově zahrála ve Wimbledonu 2018. Po vítězství nad Paraguaykou Verónicou Cepedeovou Roygovou ji ve druhém kole vyřadila osmnáctá nasazená Japonka Naomi Ósakaová. Wimbledonské kvalifikace se poprvé zúčastnila již v roce 2014.[2][1]
Členku první světové desítky poprvé porazila na červnovém Rothesay International Eastbourne 2022, kde startovala na divokou kartu. Ve druhém kole vyřadila sedmou hráčku žebříčku Karolínu Plíškovou než ji vyřadila pozdější šampionka Petra Kvitová. O týden později ve druhé fázi Wimbledonu 2022 opět porazila Karolínu Plíškovou na centrálním dvorci.[12][13] Premiérově tak postoupila do třetího kola grandslamu, v němž získala jen dva gamy na Francouzku Harmony Tanovou.
.jpg)
První titul na okruhu WTA získala na travnatém Rothesay Open Nottingham 2023 hraném v Nottinghamu, kde startovala díky divoké kartě pořadatelů. V semifinále porazila krajanku Heather Watsonovou ve finále pak další Britku Jodie Burrageovou ve třetím ryze britské finále na túře WTA a prvním od výhry Sue Barkerové nad Virginií Wadeovou v San Franciscu 1977.[14] Boulterová se po skončení posunula na nové kariérní maximum, do osmé desítky žebříčku WTA, a stala se tak novou britskou jedničkou. Druhou trofej vybojovala na kalifornském San Diego Open 2024. Ve druhém kole otočila průběh proti světové třináctce Beatriz Haddad Maiové. Dvousetové výhry pak zaznamenala nad osmadvacátou v pořadí Donnou Vekićovou i o dvě místa výše postavenou Emmou Navarrovou. Ve finále zdolala o šest let mladší Ukrajinku Martu Kosťukovou ze čtvrté světové desítky, přestože ztratila úvodní sadu. Po Kontaové se stala druhou britskou šampionkou v kategorii WTA 500 a po skončení debutovala v elitní světové třicítce, na 27. místě.[15][16]
Soukromý život
Partnerský vztah s australským tenistou Alexem de Minaurem navázala v roce 2020.[17] Dvojice jej poprvé veřejně medializovala na Mezinárodní den žen 2021.[18] Jako spoluhráči poprvé nastoupili do smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 2023.[19]
Finále na okruhu WTA Tour
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
| Premier / WTA 500 (1–0 D) | |
| International / WTA 250 (2–0 D) | |
Dvouhra: 3 (3–0)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 18. června 2023 | Nottingham, Spojené království | tráva | Jodie Burrageová | 6–3, 6–3 |
| Vítězka | 2. | 3. března 2024 | San Diego, Spojené státy | tvrdý |  Marta Kosťuková | 5–7, 6–2, 6–2 |
| Vítězka | 2. | 16. června 2024 | Nottingham, Spojené království (2) | tráva |  Karolína Plíšková | 4–6, 6–3, 6–2 |
Finále na okruhu ITF
| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 16 (7–9)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 27. dubna 2014 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý |  Amy Bowtellová | 7–6(7–5), 0–6, 6–7(6–8) |
| Finalistka | 2. | 4. května 2014 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý |  Nina Stojanovićová | 6–3, 4–6, 3–6 |
| Vítězka | 1. | 11. května 2014 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Eden Silvová | 4–6, 6–4, 7–5 |
| Finalistka | 3. | 1. listopadu 2014 | Phuket, Thajsko | tvrdý (h) |  Irina Ramialisonová | 3–6, 0–6 |
| Vítězka | 2. | 24. dubna 2016 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý |  Anastasija Pribylovová | 4–6, 6–3, 7–5 |
| Finalistka | 4. | 12. března 2017 | Mildura, Austrálie | tráva |  Viktória Kužmová | 2–6, 4–6 |
| Vítězka | 3. | 2. dubna 2017 | Istanbul, Turecko | tvrdý (h) |  Ayla Aksuová | 6–3, 3–6, 6–3 |
| Finalistka | 5. | 21. května 2017 | Kurume, Japonsko | koberec | Laura Robsonová | 3–6, 4–6 |
| Finalistka | 6. | 29. října 2017 | Óbidos, Portugalsko | koberec | Katie Swanová | 0–5skreč |
| Vítězka | 4. | 23. dubna 2018 | Óbidos, Portugalsko | koberec |  Urszula Radwańská | 4–6, 6–3, 6–3 |
| Vítězka | 5. | 13. května 2018 | Fukuoka, Japonsko | koberec (h) | Xenija Lykinová | 5–7, 6–4, 6–2 |
| Finalistka | 7. | 1. července 2018 | Southsea, Spojené království | tráva |  Kirsten Flipkensová | 4–6, 7–5, 3–6 |
| Finalistka | 8. | říjen 2020 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý |  Joanna Garlandová | 3–6, 6–3, 3–6 |
| Vítězka | 6. | únor 2022 | Grenoble, Francie | tvrdý (h) | Anna Blinkovová | 7–6(7–2), 6–7(6–8), 6–2 |
| Vítězka | 7. | leden 2023 | Canberra, Austrálie | tvrdý | Jodie Burrageová | 3–6, 6–3, 6–2 |
| Finalistka | 9. | květen 2023 | Fukuoka, Japonsko | koberec |  Nacumi Kawagučiová | bez boje |
Čtyřhra: 7 (4–3)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 23. listopadu 2013 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Justine De Sutterová | Natela Dzalamidzeová Julija Hnatějková | 6–4, 7–6(8–6) |
| Finalistka | 1. | 21. února 2014 | Nonthaburi, Thajsko | tvrdý |  Sün Fang-jing | Chan Sin-jün Čang Kchaj-lin | 3–6, 0–6 |
| Vítězka | 2. | 3. května 2014 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Nina Stojanovićová | Tung Siao-žung  Pia Königová | 6–4, 6–2 |
| Vítězka | 3. | 11. května 2014 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Nina Stojanovićová |  Jekatěrina Kljujevová Sofja Smaginová | 6–2, 6–3 |
| Vítězka | 4. | 18. července 2014 | Imola, Itálie | koberec | Katy Dunneová |  Anna Remondinová  Lisa Sabinová | 7–6(10–8), 6–3 |
| Finalistka | 2. | 8. srpna 2014 | Nottingham, Spojené království | tvrdý | Freya Christieová |  Alison Baiová Mari Tanaková | 4–6, 3–6 |
| Finalistka | 3. | 16. dubna 2016 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Oleksandra Korašviliová | Melanie Klaffnerová  Julia Wachaczyková | 4–6, 6–2, [11–13] |
Finále na juniorce Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2014 | Australian Open | tvrdý | Ivana Jorovićová | Anhelina Kalininová Jelizaveta Kuličkovová | 4–6, 2–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katie Boulter na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Katie Boulterová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 9. února 2024
- ↑ a b c d Katie Boulterová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 9. února 2024
- ↑ BLOOM, Ben. Rising Stars: Young British tennis players have been criticised for being soft and lazy - not Katie Boulter [online]. 01-05-2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Grantees [online]. Tennis First [cit. 2014-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-26.
- ↑ Katie Boulter eyes Grand Slam crown after Australian Open loss [online]. 30-01-2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.
- ↑ SHARPE, James. Tennis: Katie Boulter misses out in Australian Open doubles final [online]. 24-01-2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2014.
- ↑ WARRINGTON, Pete. Tennis ace reflects on reaching the junior doubles final at the Australian Open [online]. 1-2-2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Katie Boulterová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 9. února 2024
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Hopman Cup s hvězdami: do Perthu dorazí Federer i Williamsová. sport.idnes.cz [online]. 2018-10-03 [cit. 2018-12-22]. Roč. iDNES.cz. Dostupné online.
- ↑ Woodhouse Eaves tennis player Katie Boulter in action at Loughborough University [online]. 5-11-2013 [cit. 2014-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-05.
- ↑ SHARPE, James. Tennis: Loughborough's Katie Boulter reaches Australian Open final [online]. 23-01-2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Kvitová prošla na Wimbledonu do třetího kola, loňská finalistka Plíšková vypadla s Britkou Boulterovou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-30 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ BLEJŠTIL, Petr. Boulterová - Ka. Plíšková 3:6, 7:6 (7:4), 6:4, Krejčíková je ve třetím kole Wimbledonu, Kvitová také. Plíšková si finále nezopakuje. Sport.cz [online]. 2022-06-30 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Boulter wins all-British battle to capture first title in Nottingham. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Boulter overcomes Kostyuk in San Diego, wins second career title. Women's Tennis Association [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Katie Boulter beats Marta Kostyuk to win San Diego Open title. BBC Sport [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SONMALI, Nikhil. Katie Boulter teases boyfriend Alex de Minaur with a sassy comment after reaching the Queen's Club final. FirstSportz [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ British tennis star Katie Boulter's boyfriend Alex De Minaur gives the sweetest shout-out after Wimbledon win. HELLO! [online]. 2022-07-01 [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ANDERSON, Jess. Couple Boulter & De Minaur through in mixed doubles. BBC Sport [online]. 2023-07-07 [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katie Boulterová na Wikimedia Commons - Katie Boulterová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Katie Boulterová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Katie Boulterová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Autor: Chris Czermak, Licence: CC BY 2.0
This is a photo of Katie Boulter during her straight set victory against Osorio Serrano in the first round of the WTA 250 Nottingham Open. Feel free to use the image under the Attribution Creative Commons licence, but please credit me with a link to my personal tennis blog at tenniscreative.com/
Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Surbiton Trophy, June 2018.