Kavkaz (region)

Kavkaz
Geografie
Souřadnice	42°15′40″ s. š., 44°7′16″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kavkaz je označení pro národnostně velice pestrý region o rozloze zhruba 440 000 km² v oblasti horského pásma Kavkazu, který leží na pomezí Východní Evropy a Jihozápadní Asie mezi Černým a Kaspickým mořem.

Dělí se na Severní Kavkaz, kde je několik malých republik patřících do Ruské federace, a Jižní Kavkaz, kde jsou státy Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán.

Přirozené rozdělení na severní a jižní část odpovídá rozhraní mezi Evropou a Asií, i když na přesném vedení hranice nepanuje shoda. V extrémních případech je vedena hranice severně od Kavkazu (sovětská geografie), nebo se naopak celý Kavkaz řadí k Evropě, na základě kulturně-politické orientace jihokavkazský států.

© Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0

Severní Kavkaz, dříve a v ruských zdrojích Předkavkazsko, je území prostírající se na sever od Hlavního kavkazského hřebene až ke Kumsko-manyčské sníženině. Jeho západní část představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě malým dílem zasahuje Kaspická nížina.

Severní Kavkaz politicky náleží Rusku, které jej dobylo v 19. století v kavkazských válkách. Severokavkazský federální okruh je nejmenší a nejmladší z osmi těchto administrativních oblastí, na které se dělí Rusko. Rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Někdy se k nim počítá též Kalmycko.

Jižní Kavkaz, z ruského pohledu Zakavkazsko, je region na jih od Hlavního kavkazského hřebene. Tvoří jej jednak níže položené oblasti, do nichž k jihu spadá Velký Kavkaz, totiž na západě Kolchidská nížina, jejíž osou je řeka Rioni, tekoucí do Černého moře a na východě nížina Kursko-arakská, odvodňovaná řekou Kura a jejím přítokem Araks do moře Kaspického. Na samém jihovýchodě navazuje při Kaspickém moři pás Lenkoraňské nížiny, k níž se na íránském pomezí přimykají Talyšské hory. Jihozápadní část Zakavkazska pak představuje Malý Kavkaz, pohoří o rozměrech zhruba 600 krát 200 km, které dosahuje nejvyšší výšky na svém severovýchodním výběžku horou Gjamyš (3 724 m). Malý Kavkaz propojuje s Velkým Kavkazem Lišský hřbet (zvaný též Suramský) o maximální výšce 1 926 m, který představuje rozvodí mezi Rioni a Kurou; přes něj Suramským průsmykem (949 m) prochází hlavní silniční i železniční spojnice mezi západní a východní částí Gruzie. Na Malý Kavkaz dále navazuje Arménská vysočina s nejvyšší horou Arménie – Aragac (4 090 m). V této části Zakavkazska také leží velké vysokohorské jezero Sevan.

Území Jižního Kavakazu patřilo do 19. století k Perské říši (Íránu) a menší část na západě k osmanské říši. Je rozděleno mezi trojici republik, od rozpadu Sovětského svazu samostatných států: Gruzii (zahrnující také autonomní republiky Abcházie, Adžárie, Jižní Osetie není v oficiálním správním členění Gruzie uznána), Arménii a Ázerbájdžán (včetně autonomních oblastí Nachičevan a Náhorní Karabach). Tyto tři státy bývají někdy souhrnně označovány jako tzv. kavkazské republiky. Jejich hranice s Tureckem a Íránem pak vymezují oblast z jihu.

V antickém světě představovalo pohoří Kavkazu východní konec světa; právě zde byl dle pověstí ke skále za trest připoután Prométheus, do bájné Kolchidy pod kavkazskými horami směřovala výprava Argonautů za zlatým rounem. Zeměpisné představy o pohoří byly rozšířeny a korigovány s výboji Alexandra Velikého. za panování císaře Trajána zasahovala až sem Římská říše.^[1]

Po dlouhá staletí tvořila obtížně překonatelná hradba Velkého Kavkazu přirozenou hranici mezi Perskou říší a sarmatskými kmeny, později mezi Osmanskou říší, Persií a rozpínajícím se Ruským impériem, což se neobešlo bez mnoha vojenských konfliktů, jako byly rusko-turecké a rusko-perské války. Rusko kavkazský prostor postupně ovládlo po sérii Kavkazských válek v 18. až 19. století,^[1] na jihu to byly zejména rusko-perské války.

V obou světových válkách se na Kavkaze odehrávaly tuhé boje: v první světové válce zde procházela Kavkazská fronta, ve druhé světové se odehrála bitva o Kavkaz.^[1] Po rozpadu Sovětského svazu se území stalo nestabilní zónou s řadou válečných konfliktů v Čečensku, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu.

V kavkazském regionu žije několik desítek národností a etnických skupin mluvících navzájem i zcela nepříbuznými jazyky (kavkazskými, indoevropskými, turkickými), s několika vlastními písmy a vyznávajících několik různých forem křesťanského pravoslaví a sunnitského i šíitského islámu.^[2]

• Kavkazské jazyky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kavkaz na Wikimedia Commons
• Průvodce Kavkaz ve Wikicestách