Kavliho cena
| Kavliho cena | |
|---|---|
 Udělování ceny za astrofyziku (2014) | |
| Udělováno | astrofyzika nanovědy neurovědy |
| Datum | 2005 |
| Země | Norsko |
| Uděluje | Norská akademie věd, The Kavli Foundation a Ministry of Education and Research of Norway |
| Web | www |
Kavliho cena (anglicky Kavli Prize) vznikla v roce 2005 (poprvé byla udělena 2008) jako společný projekt Norské akademie věd a literatury (Det Norske Videnskaps-Akademi: DNVA), Norského ministerstva školství a výzkumu (Kunnskapsdepartementet: KD) a Kavliho nadace (Kavli Foundation). Vyznamenává, podporuje a oceňuje vědce za zásadní výzkumy a objevy ve třech oblastech vědy: astrofyzika, nanověda a neurovědy, které mění „naše chápaní velkého, malého a komplexního“.[1] Je udělována jednou za dva roky, vždy celkem tři ceny (po jedné pro každou výše uvedenou oblast vědy).
Cena byla pojmenována po Fredu Kavlim, Američanovi norského původu. Fred Kavli se narodil v roce 1927 v malé vesnici Eresfjord asi 140 kilometrů od Trondheimu, do USA emigroval po dokončení Norské univerzity vědy a Technologie v Trondheimu. Každá Kavliho cena se skládá ze zlaté medaile, svitku a finanční odměny ve výši 1 miliónu USD. Zlatá medaile má průměr 70 milimetrů, tloušťku 5 milimetrů a váží 311 gramů.[2][3] První tři Kavliho ceny byly uděleny 9. září 2008 v Oslu a předával je norský korunní princ Haakon Magnus. V další letech cenu předával též norský král Harald V.
Nominační výbory
Norská akademie věd a literatury jmenuje tři nominační výbory pro udělování cen složené z předních vědců z celého světa poté, co obdrží doporučení od následujících organizací:
- Čínská akademie věd
- Francouzská akademie věd (Académie des sciences)
- Společnost Maxe Plancka
- Národní akademie věd Spojených států amerických (United States National Academy of Sciences)
- Norská akademie věd a literatury
- (Britská) Královská společnost (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge)
Kavliho cena je považována za možný předstupeň k Nobelově ceně.[4]
Laureáti ceny
Laureáti za astrofyziku
Laureáti za nanovědy
| Rok | Laureát | Instituce | Země | Citace | |
|---|---|---|---|---|---|
| 2008 | Louis Brus | Columbia University |  | „za jejich velký přínos pro rozvoj nanověd v oblasti bezrozměrných a jednorozměrných nanostruktur ve fyzice, chemii a biologii“ | |
 | Sumio Iijima | Meijo University, Nagoja, Japonsko |  | ||
| 2010 |  | Donald Eigler | IBM Almaden Research Center, San José, Kalifornie | | „za vývoj bezprecedentních metod ovládání hmoty v nanoměřítku“ |
 | Nadrian C. Seeman | New York University | | ||
| 2012 | .jpg) | Mildred Dresselhausová | Massachusetts Institute of Technology | | „za pionýrský přínos ke studiu phononů, interakce elektron–phonon a termodynamice nanostruktur“ |
| 2014 |  | Thomas Ebbesen | Univerzita ve Štrasburku |   | „za zásadní přínos v oblasti nanooptiky, které prolomily dlouholeté přesvědčení o omezeních mezí rozlišovací schopnosti optické mikroskopie a zobrazování“ |
 | Stefan Hell | Max Planck Institute for Biophysical Chemistry, Göttingen, SRN |  | ||
 | John Pendry | Imperial College London |  | ||
| 2016 |  | Gerd Binnig | IBM Zurich Research Laboratory, Švýcarsko | | „za vynález a realizaci nanometrové mikroskopie, průlomové technologie měření a nanoobrábění, které i nadále mají transformační dopad na nanovědy a technologie"[9] |
 | Christoph Gerber | Univerzita v Basileji |  | ||
| Calvin Quate | Stanford University | | |||
| 2018 |  | Emmanuelle Charpentierová | Max Planck Institute for Infection Biology, Berlín, SRN | | „za vynález CRISPR-Cas9, přesného nanonástroje pro úpravu DNA, který způsobil revoluci v biologii, zemědělství a medicíně“[10] |
 | Jennifer Doudnaová | Kalifornská univerzita v Berkeley | | ||
 | Virginijus Šikšnys | Vilniuská univerzita, Litva |  | ||
| 2020 |  | Harald Rose | Universität Ulm, SRN | | „pro zobrazování s rozlišením pod 100 pikometrů a chemickou analýzu pomocí elektronových svazků“[11] |
| Maximilian Haider | CEOS GmbH |  | |||
| Knut Urban | Forschungszentrum Jülich, SRN | | |||
 | Ondrej Krivanek | Nion Co |  | ||
| 2022 | Jacob Sagiv | Weizmann Institute of Science, Israel |  | „pro samouspořádané monovrstvy (SAM) na pevných substrátech; molekulární povlaky k řízení vlastností povrchu“ | |
| Ralph Nuzzo | University of Illinois at Urbana-Champaign, USA | | |||
| David Allara | Pennsylvania State University, USA | | |||
 | George M. Whitesides | Harvard University, USA | | ||
Laureáti za neurovědy
| Rok | Laureát | Instituce | Země | Citace | |
|---|---|---|---|---|---|
| 2008 | .jpg) | Sten Grillner | Institut Karolinska, Švédsko |  | „za objevy týkající se vývojové a funkční logiky neuronálních obvodů“ |
| Thomas Jessell | Columbia University | | |||
 | Pasko Rakic | Yaleova univerzita: Yale University School of Medicine |  | ||
| 2010 | |||||
 | Richard Scheller | Genentech, South San Francisco, Kalifornie | | „pro objevení molekulárnícho základů uvolňování neurotransmiterů.“ | |
 | Thomas Südhof | Stanford University: Stanford University School of Medicine | | ||
 | James Rothman | Yaleova univerzita | | ||
| 2012 |  | Cornelia Bargmannová | Rockefeller University | | „pro objasnění základních neuronálních mechanismů, které jsou základem vnímání a rozhodování“ |
| Winfried Denk | Max Planck Institute for Medical Research, Mnichov, SRN | | |||
 | Ann Graybielová | Massachusetts Institute of Technology | | ||
| 2014 |  | Brenda Milnerová | Montreal Neurological Institute, McGill University |  | „pro objevení specializovaných mozkových sítí pro paměť a poznávání“ |
_2014.jpg) | John O'Keefe | University College London | | ||
 | Marcus Raichle | Washington University in St. Louis | | ||
| 2016 |  | Eve Marderová | Brandeis University | | „pro objevení mechanismů, které umožňují zkušenostem a nervové aktivitě přetvářet mozkové funkce“[12] |
| Michael Merzenich | University of California, San Francisco | | |||
 | Carla J. Shatzová | Stanford University | | ||
| 2018 | .jpg) | A. James Hudspeth | Rockefeller University | | „za objevy v oblasti molekulárních a nervových mechanismů sluchu“[13] |
.jpg) | Robert Fettiplace | University of Wisconsin–Madison | | ||
.jpg) | Christine Petitová | Collège de France, Paříž | | ||
| 2020 |  | David Julius | University of California, San Francisco | | „za zásadní objevy receptorů pro teplotu a tlak“[14] |
 | Ardem Patapoutian | Scripps Research, Howard Hughes Medical Investigator |  | ||
| 2022 |  | Jean-Louis Mandel | Univerzita ve Štrasburku, Francie | | „za průkopnické objevy genů, které jsou základem řady mozkových poruch“ |
| Harry T. Orr | University of Minnesota Medical School, USA | | |||
 | Huda Zoghbiová | Baylor College of Medicine, USA | | ||
| Christopher A. Walsh | Harvardova univerzita: Harvard Medical School, USA | | |||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kavli Prize na anglické Wikipedii.
- ↑ The Kavli Prize [online]. The Norwegian Academy of Science and Letters [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Yngvar Reichelt: «Kavlimedaljen», NNF-Nytt. Norsk numismatisk tidsskrift, nr. 3, 2010, s. 21–25.
- ↑ The Kavli Foundation. Kavli Prize Medal [online]. N.d. [cit. 2022-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 2, 2020. (anglicky)
- ↑ Thomas Ebbesen – Hyde Park Civilizace [online]. Česká televize, 2022-12-03 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
- ↑ 2016 Kavli Prize in Astrophysics | www.kavliprize.org [online]. [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2018 Kavli Prize in Astrophysics | www.kavliprize.org. Kavil Prize. 31 May 2018. Dostupné online [cit. 31 May 2018]. (anglicky)
- ↑ Jennifer Doudna shares 2018 Kavli Prize in Nanoscience. Berkeley News. 31 May 2018. Dostupné online [cit. 31 May 2018]. (anglicky)
- ↑ 2020 Kavli Prize in Astrophysics [online]. 14 May 2020 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2016 Kavli Prize in Nanoscience | www.kavliprize.org [online]. [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2018 Kavli Prize in Nanoscience | www.kavliprize.org [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2020 Kavli Prize in Nanoscience [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2016 Kavli Prize in Neuroscience | www.kavliprize.org [online]. [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2018 Kavli Prize in Neuroscience | www.kavliprize.org [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2020 Kavli Prize in Neuroscience [online]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kavliho cena na Wikimedia Commons - The Kavli Prize: oficiální web
- Kavliho cena na stránkách Kavliho nadace Archivováno 20. 1. 2021 na Wayback Machine
- Kavliho cena na stránkách Norského ministerstva školství a výzkumu
Média použitá na této stránce
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: Università di Pavia, Licence: CC BY 2.0
Martedì 13 marzo 2017 nell’Aula Magna dell’Università di Pavia, si è tenuto il meeting Human Brain Project. I protagonisti italiani di uno dei maggiori progetti di ricerca europei, finanziato con 1,2 miliardi di euro, si ritrovati per fare il punto su quanto realizzato finora e per presentare il neonato gruppo di coordinamento nazionale, che si prefigge lo scopo di potenziare e prolungare nel tempo i benefici che HBP ha già portato alla ricerca italiana in termini di collaborazioni e sviluppo di piattaforme tecnologiche.
HBP è uno dei maggiori progetti mondiali per lo studio del cervello, arrivato al suo quarto anno di attività sui 10 previsti. Il progetto si prefigge lo scopo di produrre modelli su ampia scala delle funzioni cerebrali e di generare avanzamenti nella prevenzione e nella cura delle malattie neurologiche e psichiatriche, così come nel settore della neuroinformatica e della tecnologia. L’Italia è in prima fila con un gruppo di laboratori di punta che operano nei settori della ricerca biologica, informatica, robotica e sanitaria. Il progetto è finanziato per circa 1.2 miliardi di Euro in 10 anni (dal 2013 al 2022) e comprende al momento circa 120 laboratori in Europa. HBP è un progetto flagship con missione di orientamento e aggregazione della ricerca. L’Italia è all’avanguardia nella costituzione di un gruppo nazionale che sta interagendo con i ministeri competenti (MIUR, MINSAL, MISE) e con il CNR per la coordinazione ed espansione delle attività di ricerca a livello nazionale. Fin dall’avvio i partecipanti italiani dello Human Brain Project, riconoscendo la rilevanza scientifica e le finalità del progetto, hanno concordano sull’importanza di parteciparvi in modo congiunto e sinergico, avviando una collaborazione sistematica di interesse istituzionale per mettere in comune le proprie conoscenze nel settore di riferimento del progetto stesso e definire nello specifico le azioni da svolgere nei confronti del panorama nazionale, coinvolgendo proattivamente enti governativi, enti locali, soggetti privati, industria, fondazioni e altri soggetti, anche al fine di acquisire finanziamenti per le attività oggetto della collaborazione. I partner italiani hanno sancito un accordo e hanno eletto come delegato il Prof. Francesco Saverio Pavone in qualità di Presidente del Comitato di Coordinamento della comunità HBP Italia. L’Italia è il primo tra i paesi membri di HBP che abbia costituito una comunità nazionale e abbia già avviato un tavolo di lavoro in cui sono stati coinvolti rappresentanti del MIUR e del Ministero della Salute, per proporre un’azione sinergica integrata per mettere a frutto le elevate competenze dei gruppi di ricerca italiani, di HBP e non, con la rete IRCCS delle neuroscienze. Tale iniziativa è portata avanti tramite il CNR, in quanto Hub italiano per HBP Europa. Partendo da 4 core-partners iniziali (Università di Pavia, Università di Firenze, Politecnico di Torino e CINECA), l’Italia ha accorpato ulteriori istituzioni tramite Open Calls, progetti ERANET, Partnering Projects, Third Parties e Convenzioni raggiungendo le 16 unità di ricerca effettive: Università di Pavia Università di Firenze Università di Milano Università di Roma Università di Padova CNR Cineca Politecnico di Milano Politecnico di Torino Scuola Superiore Sant’Anna di Pisa Scuola Normale di Pisa Istituto Superiore di Sanità EBRI INFN Istituto Fatebenefratelli Brescia
Ospedale Niguarda Milano.Autor: NTNU – Norwegian University of Science and Technology, Licence: CC BY-SA 2.0
Trondheim 06.09.2018 : The Kavli Prize, Laureate Lectures 2018. Neuroscience prize lecture: James Hudspeth. Photo: Thor Nielsen / NTNU
Autor: Betsy Devine aka Betsythedevine, Licence: CC BY-SA 3.0
Physicist Alan Guth at Trinity College, Cambridge, UK. December, 2007.
Ann Graybiel receives the Medal of Science from President Bush.
Autor: US Embassy Sweden, Licence: CC BY 2.0
James Edward Rothman at the 2013 Nobel Reception hosted at the US Embassy Sweden
Autor: Bianca Fioretti, Hallbauer & Fioretti, Licence: CC BY-SA 4.0
Director, Max Planck Institute for Infection Biology, Department of Regulation in Infection Biology. Visiting professor The Laboratory for Molecular Infection Medicine Sweden MIMS; http://www.mpiib-berlin.mpg.de/research/regulation_in_infection_biology
Autor: NTNU – Norwegian University of Science and Technology, Licence: CC BY-SA 2.0
Trondheim 06.09.2018 : The Kavli Prize, Laureate Lectures 2018. Neuroscience prize lecture: Christine Petit. Photo: Thor Nielsen / NTNU
(c) Claude Truong-Ngoc / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Jean-Louis Mandel par Claude Truong-Ngoc mai 2013
Michael (Mike) E. Brown, Astronomer
Autor: IBM Research, Licence: CC BY 2.0
Christoph Gerber at the Memorial Symposium for Heinrich Rohrer at ETH Zurich on 31 October 2013
© D-PHYS/Heidi Hostettler
Autor: Juancamartos, Licence: CC BY-SA 4.0
Thomas C. Südhof en Baeza (7-10-2013) tras conocer que era Premio Nobel de Medicina
Autor: Rick Meyer, Los Angeles Times, Licence: CC BY 4.0
STRIKES IT RICH--Richard Scheller, who became an instant millionaire, in his office at Caltech, where he is a research fellow.
(c) Dhs at the English Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Photograph taken by Michael Hauser in December, 2006.
Autor: Adam Fagen, Licence: CC BY 2.0
Cori Bargmann delivering a keynote address behind a podium
NASA photo of David Jewitt
IBM Fellow Don Eigler with his dogs, Neon (left) and Argon (right)
Autor: Antony-22, Licence: CC BY-SA 3.0
Nadrian Seeman, the founder of the field of DNA nanotechnology, in 2002.
Autor: Keenan Pepper, Licence: CC BY-SA 3.0
Photo of Kip Thorne I took at Caltech
© Prolineserver 2010, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-3.0)
Harald Rose.
Autor: Cmichel67, Licence: CC BY-SA 4.0
Ardem Patapoutian in 2022 by Christopher Michel
Autor: Duncan.Hull, Licence: CC BY-SA 4.0
Pasko Rakic, MD, PhD (Croatian: Paško Rakić) is a Yugoslav-born American neuroscientist, who works in the Yale School of Medicine Department of Neuroscience in New Haven, CT.
- Dílo smíte:
- šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
- upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
- Za těchto podmínek:
- uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
- zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.
|
Toto dílo je svobodné a může ho kdokoli užívat pro jakýkoli účel. Pokud si přejete tento obsah užít, nemusíte žádat o svolení, pokud dodržíte všechny licenční požadavky uvedené na této stránce.
Wikimedia obdržela e-mail s potvrzením, že držitel autorských práv souhlasil se zveřejněním za podmínek uvedených na této stránce. Tuto zprávu zkontroloval člen VRTS a uložil ji v našem archivu svolení. Ke komunikaci mají přístup důvěryhodní dobrovolníci . Pokud máte dotazy k archivované komunikaci, použijte prosím nástěnku VRT.
Odkaz na záznam: https://ticket.wikimedia.org/otrs/index.pl?Action=AgentTicketZoom&TicketNumber=2014062710019796
|
Autor: Per Henning/NTNU, Licence: CC BY 2.0
John O'Keefe, Neuroscience Prize Winner.
Autor: PaulValleli, Licence: CC BY-SA 4.0
Jane Luu gave the featured presentation at Stellafane, VT on Aug 3,2011 to a group of 600 amateur astronomers and described her observations of Kuiper Belt Objects
Autor: Victor LP, Licence: CC BY-SA 4.0
Conny Aerts presenting at the "Belgium in Space" event at KU Leuven, March 30, 2023
Autor: Rasmus Rørbæk, Aarhus Universitet, Licence: CC BY-SA 4.0
Jørgen Christensen-Dalsgaard på sit kontor, karakteristisk omgivet af bøger, noter og computerudskrifter.
Autor: Tlovejoy125, Licence: CC BY-SA 4.0
Bio-pic for Ondrej L Krivanek
Autor: Lfsphd, Licence: CC BY-SA 4.0
This is david julius holding a ball python. The picture was taken on an iphone by a member of the lab
.jpg)
Autor: Melirius, Licence: CC BY-SA 2.0
Alexei Starobinsky at the Zeldovich-100 conference at the Zeldovich monument in Minsk, Belarus.
Autor: NTNU – Norwegian University of Science and Technology, Licence: CC BY-SA 2.0
Trondheim 06.09.2018 : The Kavli Prize, Laureate Lectures 2018. Neuroscience prize lecture: Robert Fettiplace. Photo: Thor Nielsen / NTNU
President Barack Obama greets recipients of the 2010 Fermi Award in the Oval Office, May 7, 2012. Participants include: Energy Secretary Steven Chu and Dr. John Holdren, Director of the Office of Science and Technology Policy (OSTP). (Official White House Photo by Pete Souza)
(c) Science History Institute, CC BY-SA 3.0
Photograph of chemist George M. Whitesides, with the Othmer Gold Medal, awarded 8 April 2010, at the Chemical Heritage Foundation.
Autor: Eva Blue, Licence: CC BY 2.0
Neuropsychologist Brenda Milner at TEDxMcGill, 2011. Photo by Eva Blue
Autor: Duncan.Hull, Licence: CC BY-SA 4.0
Jennifer Anne Doudna (born 19 February 1964[4]) is a Professor of Chemistry and of Molecular and Cell Biology at the Department of Chemistry and Chemical Engineering of the University of California, Berkeley.[5] She has been an investigator with the Howard Hughes Medical Institute (HHMI) since 1997.
- Dílo smíte:
- šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
- upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
- Za těchto podmínek:
- uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
- zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.
|
|
Toto dílo je svobodné a může ho kdokoli užívat pro jakýkoli účel. Pokud si přejete tento obsah užít, nemusíte žádat o svolení, pokud dodržíte všechny licenční požadavky uvedené na této stránce.
Wikimedia obdržela e-mail s potvrzením, že držitel autorských práv souhlasil se zveřejněním za podmínek uvedených na této stránce. Tuto zprávu zkontroloval člen VRTS a uložil ji v našem archivu svolení. Ke komunikaci mají přístup důvěryhodní dobrovolníci . Pokud máte dotazy k archivované komunikaci, použijte prosím nástěnku VRT.
Odkaz na záznam: https://ticket.wikimedia.org/otrs/index.pl?Action=AgentTicketZoom&TicketNumber=2014062710019796
|
(c) Amanda Smith / Institute of Astronomy, University of Cambridge, CC BY-SA 4.0
Donald Lynden-Bell at the Observatory building of the Institute of Astronomy, University of Cambridge
Autor: Bernd Schuller, Max-Planck-Institut für biophysikalische Chemie, Licence: CC BY-SA 3.0
Portrait of Stefan W. Hell