Kaza

Kaza (arabsky قضاء‎, qaḍāʾ, osmanskou turečtinou kazâ,[1] bulharsky каза)[p 1] je dřívější územní jednotka Osmanské říše a v současné době v některých jejích nástupnických státech. Termín pochází z osmanské turečtiny a znamená jurisdikce; často se překládá jako okres, podoblast, nebo soudní okres.

Osmanská říše

V Osmanské říši byla kaza původně geografickou oblastí podléhající právní a správní jurisdikci kádího.(turecky kadı).[1] S prvními tanzimatskými reformami z roku 1839 byly administrativní povinnosti kádího přeneseny na guvernéra (turecky kaymakam), přičemž kádiové nadále působil jako soudci islámského práva.[2] Podle zákona o reformě provincií z roku 1864 se kaza stala správním obvodem a tento stav trval po několik následujících desetiletí.[3] V jediné správní jednotce tak byla soustředěna jurisdikce guvernéra, jmenovaného ministrem vnitra,[4] pokladníka (finančního ředitele) a soudce.[3] Byla to součást úsilí vysoké porty zavést jednotnou a racionální správu celé říše.[3]

Kaza byla jednotkou podřízenou sandžaku[1] a zhruba odpovídala městu s okolními vesnicemi. Kazy se dále dělily na nahije[p 2] a vesnice.[p 3][4] Revize správního zákona z roku 1871 zavedla nahije[p 4] jako mezistupeň mezi kazou a vesnicí.[4]

Současnost

V arabštině má slovo formu qaḍā'.

  • Irák: druhá úroveň, pod guvernorátem
  • Jordánsko: třetí úroveň, pod guvernorátem a okresem
  • Libanon: druhá úroveň, pod guvernorátem

Minulost

  • Mandátní území Palestina
  • Sýrie: dřívější správní jednotka druhého stupně, nyní nazývaná mintaqā.
  • Turecko: v počátcích Turecké republiky se termínu kaza nadále užívalo, dokud ve dvacátých letech nebyly přejmenovány na ilçe.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Bulharsky také околия, okolija, arménsky աւան, awan, řecky υποδιοίκησις, hypodioikēsis anebo δήμος, dēmos, ladinem kaza
  2. ↑ Nahija byla řízena müdürem anebo mütesellimem.
  3. ↑ Vesnice (karye) byla řízena muhtarem.
  4. ↑ Nadále byly řízeny müdüry.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaza na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Somel 2010, s. 151.
  2. ↑ Somel 2010, heslo Kadı, 144-145.
  3. ↑ a b c ROGAN, Eugene L. Frontiers of the State in the Late Ottoman Empire: Transjordan, 1850-1921. [s.l.]: Cambridge University Press, 2002. 292 s. (Cambridge Middle East Studies; sv. 12). ISBN 9780521892230. S. 12. (anglicky) 
  4. ↑ a b c ÇETINSAYA, Gökhan. The Ottoman Administration of Iraq, 1890-1908. [s.l.]: Routledge, 2006. 256 s. (SOAS/Routledge Studies on the Middle East). ISBN 9781134294954. S. 8–9. (anglicky) 

Literatura

  • SOMEL, Selçuk A., 2010. The A to Z of the Ottoman Empire. 7. vyd. [s.l.]: Rowman & Littlefield. 399 s. (A to Z Guides; sv. 152). ISBN 9780810875791. (anglicky) 
  • FAROQHI, Suraiya. Approaching Ottoman History: An Introduction to the Sources. [s.l.]: Cambridge University Press, 1999. 262 s. Dostupné online. ISBN 9780521666480. (anglicky) 
  • QUATAERT, Donald. The Ottoman Empire, 1700-1922. 2. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. 262 s. (New Approaches to European History; sv. 34). Dostupné online. ISBN 9781139445917. (anglicky)