Kazimír I. Těšínský

Kazimír I.
těšínský kníže
Úplné jméno	Kazimír I. Těšínský
Narození	1280–1290 Těšín
Úmrtí	1358
Pohřben	Těšín Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně 1358
Předchůdce	Měšek I. Těšínský
Nástupce	Přemysl I. Nošák
Manželka	Eufemie Mazovská
Potomci	1. Anna Těšínská 2. Vladislav Těšínský 3. Jolana Helena Těšínská 4. Boleslav Těšínský 5. Přemysl I. Nošák 6. Anežka Těšínská 7. Jan Těšínský 8. Siemovít Těšínský 9. Alžběta Těšínská
Rod	Těšínští Piastovci
Dynastie	Piastovci
Otec	Měšek I. Těšínský
Matka	neznáma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimír I. Těšínský (polsky Kazimierz I cieszyński^[1]) (narozen mezi lety 1280/1290, zemřel 1358) – kníže těšínský z dynastie Piastovců, ze samostatné těšínské větve.

Život a vláda

Kazimír I. je druhý (podle věku) synem Měška I. Těšínského a neznámé kněžny. Po otci získal v roce 1315 severozápadní část knížectví, se stolcem v Těšíně. čímž bylo ustáleno Těšínské knížectví. Jeho bratr Vladislav I. získal Osvětimské knížectví.

Kazimír byl v počátku své vlády v dobrý vztazích s knížetem Vladislavem I. Lokýtkem, který byl od roku 1320 polským králem. Tyto vztahy byly přerušen v letech 1321–1324, kdy bylo Těšínské knížectví několikrát napadeno Lokýtkovými spojenci (litevská vojska krále Gediminase). Na rozdíl od svého staršího bratra Vladislava I. se odvrátil od krakovského knížete Vladislava I. Lokýtka, a spojil se s českým králem Janem Lucemburským, kterému 18. února 1327 složil v Opavě lenní hold. Tento krok mu již v tom samém roce přinesl profit a výhody, byl mu slíben dědický nárok na Osvětimské knížectví a to v okamžiku, kdy by tato linie Piastovců vymřela. Na základě diplomu z 23. února 1327 Kazimír I. získal záruku dědičného nároku na Těšínské knížectví pro své potomky, a současně plnou vnitřní suverenitu z hlediska vlády v knížectví. Od toho roku byl Těšín silně spojen s Českým královstvím, což mělo velký dopad na dění v budoucích časech (Spor o Těšínsko v roce 1918–1919)^[2]. Polský král, Kazimír III. Veliký, uznal tento dokument v roce 1348.

Kazimír I. usiloval o zajištění celistvosti knížectví. Jako svého dědice ustanovil jednoho ze svých pěti synů. Čtyři syny zasvětil kariéře v církvi. Postaral se o rozšíření knížectví, když v roce 1337 získal od bytomských knížat Seveřské knížectví^[3]. Cena za toto knížectví byla 720 hřiven, spolu s městy Seveř (polsky Siewierz) a Čeladia (polsky Czeladzia). Od břežského knížete si vzal zástavu oblast Namyslova (polsky okręg namysłowski), což mělo být věno pro dceru Annu.

Angažoval se rovněž ve sporu o dědictví po kozielsko-bytomských knížatech, díky čemu v roce 1355 získal polovinu Knížectví kozielsko-bytomského. To však bylo součásti vdovského nároku, kdy po dobu dvou let měla práva ke knížectví Markéta ze Šternberka († 1365), vdova po Boleslavu Kozelsko-Bytomském (1332–1354/1355), dcera Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna a Markéty z Bíliny. V knížectví získal polovinu, a to vč. polovin z měst Bytom, Gliwice, Toszek a Pyskowice.

Nepovedlo se mu získal Ratibořské knížectví, když v roce 1336 vymřel tento rod Piastovců Leškem Ratibořským (polsky Leszek raciborski). Knížectví získal Jan Lucemburský, bylo v držení Mikuláše II. Opavského, vnuka Přemysla Otakara II.

Šel ve šlépějích svého otce, rozvíjel města, přestavěl těšínský zámek, v roce 1320 zavedl v Bílsku právo po německém vzoru.

Upevnil si svou mocenskou pozici, když provdal své dcery Annu a Anežku za dolnoslezské (vratislavská) knížata, Anna si vzala Václava I. Lehnického a Anežka Konráda II. Olešnického.

Manželství

Manželkou Kazimíra I. byla Eufemie Mazovská († 1374). V manželství se narodilo devět dětí (řazeno dle data narození^[4]):

• Anna (1324–1367), manželka Václava I. Lehnického
• Vladislav (1325/1331–1355), dvorní soudce Karla IV.
• Jolana Helena (1331–1403), řádová sestra klaristka
• Boleslav (1331/1332–1356), kaplan českého krále Karla IV.
• Přemysl I. Nošák (1332/1336–1410), diplomat ve službách Karla IV.
• Anežka (1338/1340–1371), manželka Konráda II. Olešnického
• Jan (1339/1340–1359), klerik
• Siemovít (1340–1391), johanita (Maltézský řád)
• Alžběta (datum narození, úmrtí není známo), řádová sestra cisterciánka

Smrt

Zemřel roce 1358 (existuje hypotéza, že žil ještě v roce 1360). Byl pohřben v dominikánském klášteře v Těšíně, ze kterého se dochoval kostel sv. Máří Magdalény, kde je také jeho knížecí náhrobek.

Genealogický vývod

Odkazy

Reference

Literatura

• JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. (polsky) 
• Dworzaczek W., Genealogia, Warszawa 1959.
• Golec J., Bojda S., Słownik biograficzny ziemi cieszyńskiej, t. 2, Cieszyn 1995, s. 90–91.
• Landwehr v. Pragenau M., Geschichte der Stadt Teschen, Würzburg 1976, s. 2, 3, 126.

Související články

• Československo-polský spor o Těšínsko
• Sedmidenní válka

Externí odkazy

• Kazimierz I cieszyński: medailonek

Předchůdce: Měšek I.

Těšínský kníže 1315–1358

Nástupce: Přemysl I. Nošák