Kazimierz (Krakov)
Kazimierz | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 50°3′6″ s. š., 19°56′41″ v. d. |
Stát | Polsko |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kazimierz | |
Správa | |
Vznik | 1335 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kazimierz (česky Kaziměř, v jidiš Kuzmir, קזימיר) je jedna ze čtvrtí polského Krakova, která dnes administrativně spadá pod městskou část I Stare Miasto. Od 14. do začátku 19. století byla Kazimierz samostatným městem ležícím na jih od Krakova, v jeho bezprostřední blízkosti. Po mnoho staletí se zde prolínaly dvě významné kultury – židovská a křesťanská.
Historie
Obec zvaná Stará Visla byla založena na řece Visle asi v 11. století při rotundě sv. Michaela Na Skalce. Zde byl roku 1079 zavražděn krakovský biskup Stanislav I. Szczepanowský. Jako samostatná tržní osada byla vysazena kolonizátory za polského krále Kazimíra III. Velikého a po něm také pojmenována. Roku 1335 Kazimierz obdržela městská práva podle magdeburského vzoru. Král Kazimír Jagellonský zde usídlil jak augustiniány eremity, přišlé z Prahy, tak řád augustiniánů kanovníků (zde zvaných regulovaní kanovníci) s kostelem Božího Těla, proslulým procesími o svátku Božího těla.
Po pogromu roku 1494 musely být křesťanská a židovská část města odděleny zdí. Roku 1800 bylo město přičleněno ke Krakovu jako jeho předměstí. Během 19. století se životní podmínky zdejších Židů zhoršily a z městské čtvrti se postupně stávalo izolované ghetto.
V době nacistické okupace Polska sem v roce 1938 přesídlili také Židé vyhnaní z Německa a utvořili čtvrť zvanou Malý Berlín. V následujících letech bylo židovské ghetto striktně uzavřeno a postupně do roku 1944 odtud do koncentračních táborů v Plaszowě a v Osvětimi odvlečeno 64 tisíc Židů. Z toho se 6 tisíc Židů vrátilo se na jaře roku 1945.
Památky
Kazimierz je místem, kde se dodnes prolínají židovské a křesťanské tradice. Někdejší předměstí Krakova Kazimierz se stavebně dělilo na část křesťanskou a židovskou. Židovská část zahrnovala současné ulice Miodowa, Starowiślna, Św. Wawrzyńca, Wąska, Józefa a Nowa, které byly oddělené parkánem a kamennou zdí, jež stála až do roku 1800. Na křižovatce ulic Jakubovy a Jozefovy byla jedna ze tří vstupních bran. Centrem byla dnešní ulice Szeroka. Na ní a v sousedních uličkách vznikl hřbitov, četné židovské modlitebny a obytné domy.
V ulici Szeroka se nachází pět synagog. Nejstarší z nich – středověká Stará synagoga byla během druhé světové války zničena, později obnovena a dnes jsou v ní umístěny sbírky Historického muzea města Krakova. Jediná dnes činná synagoga je synagoga Remuh (v ulici Szeroka č. 40). U ní je situován jeden z nejstarších evropských židovských hřbitovů, na němž byly židé pohřbíváni od poloviny 16. do poloviny 19. století. Avšak první a nejstarší židovský hřbitov se nacházel vedle, již neexistujícího, rybníka za městskými hradbami na severovýchodní straně města, poblíž dnešní ulice Dajwor. V roce 1800 byl založen nový hřbitov na ulici Miodowa 55.
Synagogy
- Stará synagoga (konec 15. st.)
- Synagoga Izaaka Jakubowicze (1644)
- Synagoga Kupa (1643)
- Synagoga Remu (1553) s hřbitovem Remuh
- Chrámová synagoga (Templ), reformovaná, (stavba z let 1860–1862)
- Vysoká synagoga (1563?)
- Popperova synagoga (1620)
- Velká mikve – rituální židovská lázeň (v domě Szeroka ul. 6)
Kostely
- Kostel Božího Těla, gotická trojlodní bazilika s někdejším klášterem augustiniánů – kanovníků, papež Jan Pavel II. ji povýšil na Basilicu minor
- Kostel sv. Kateřiny, gotická bazilika bývalého kláštera augustiniánů eremitů, založená pražskými mnichy od sv. Tomáše
- Kostel sv. Trojice s nemocnicí Milosrdných bratří
- Kostel sv. Michaela Archanděla a sv. Stanislava na Skalce s někdejším klášterem řádu paulínů
Světské budovy
- někdejší renesanční radnice s vyhlídkovou věží, přestavěná v novogotickém slohu
- židovská restaurace Ariel na tržišti
- Haličské židovské muzeum
- Průmyslové muzeum – situováno v bývalé továrně
Film
Režisér Steven Spielberg si roku 1993 židovskou čtvrť a někdejší továrnu v Kazimierzi vybral k natáčení exteriérů filmu Schindlerův seznam.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz (Kraków) na polské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimierz na Wikimedia Commons
- Krakovský Kazimierz (polsky)
- Židovský Krakov – průvodce po čtvrti Kazimierz (polsky)
- Informační servis čtvrti Kazimierz (polsky)
Média použitá na této stránce
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of Poland
Autor: Jakub Hałun, Licence: CC BY-SA 3.0
Izaak Synagugue in Krakow
Autor: Zygmunt Put Zetpe0202, Licence: CC BY-SA 4.0
Kazimierz (view from S), Krakow, Poland
Autor: Ludvig14, Licence: CC BY-SA 3.0
High Synagogue of Kazimierz, Krakow
Autor: Jakub Hałun, Licence: CC BY-SA 3.0
St. Stanislaus church in Kraków
Autor: Zygmunt Put Zetpe0202, Licence: CC BY-SA 4.0
City Hall of the former City of Kazimierz, 1 Wolnica square, Kazimierz, Kraków, Poland
(c) Krzysztof Knapczyk, CC BY-SA 3.0
Kazimierz, Kraków, Poland
Autor: Jakub Hałun, Licence: CC BY-SA 3.0
Church of St. Catherine in Kraków
Autor: Civitates orbis terrarum, Licence: CC BY-SA 3.0
1618 in Kazimierz