Kbel (okres Kolín)

Kbel
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí v obci Kbel
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí v obci Kbel
Znak obce KbelVlajka obce Kbel
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKolín
Obec s rozšířenou působnostíKolín
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel221 (2022)[1]
Rozloha2,02 km²[2]
Katastrální územíKbel u Ratboře
Nadmořská výška212 m n. m.
PSČ280 02
Počet domů98 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKbel 92
280 02 Kolín 2
obec.kbel@volny.cz
StarostkaSimona Válová
Oficiální web: www.ou-kbel.cz
Další údaje
Kód obce513415
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kbel je obec ležící v okrese Kolín asi šest kilometrů jihozápadně od Kolína ve Středočeském kraji. Žije zde 221[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 202 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 96 adres.[4] Součástí obce je i vesnice Kbílek.

Kbel leží v katastrálním území Kbel u Ratboře o rozloze 2,02 km2.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295 za Parduse z Kbelu. Během 14. a počátkem 15. století byla rozdělena mezi mnoho majitelů, teprve roku 1436 spojil všechny části do vlastní državy Mikuláš Kasalický. Tvrz je písemně doložena až v roce 1491, kdy ji spolu se vsí koupil kutnohorský měšťan Bartoš z Prachňan. Jeho potomci vlastnili Kbel až do konce 16. století. Mezi nejvýznamnější držitele z tohoto rodu patřil bezesporu Mikuláš Dačický z Heslova, který na tvrzi sídlil v letech 1556–1596. V následujících letech se v držení Kbelu vystřídali Voděradští z Hrušova, Hlaváčové z Vojenic a Hostačovští z Petrovic. V roce 1634 byla ves s tvrzí vydrancována saským vojskem a zanikla.

Ves a poplužní dvůr obnovil v roce 1664 Jan Bedřich z Trautmannsdorfu a připojil ji k panství Červené Pečky. V roce 1739 koupil Kbel Jan Karel Náchodský z Neudorfu, který nechal při dvoře, snad na místě zaniklé tvrze, vystavět nový barokní zámek. Náchodští sídlili na zámku do roku 1876, kdy ho i s panstvím prodali majiteli ratibořského velkostatku Janu Frauenbergovi. Jeho potomkům patřil až do roku 1950, kdy jim byl zabaven státem a sloužil jako byty státního statku. V 60. letech 20. století byl zámek ještě opraven, poté však přestal být udržován a v roce 1983 byl pro zchátralost zbořen.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kolín[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kolín
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kolín
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kolín[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kolín[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kolín[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932

Ve vsi Kbel (přísl. Kbílek, 561 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] bednář, 2 hostince, kolář, 2 obuvníci, 11 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatkář Bohuš Frauenberg.

Pamětihodnosti

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie je gotický kostel vystavěný na počátku 14. století, podle nalezených dokumentů nákladem vladyků z okolí; například Parduse ze Kbelu (doložen 1295), Oldřicha z Velimi nebo Maršíka a Rudolta z Radovesnice. Po poškození švédskými vojsky v roce 1634 byl kostel opraven renesančně v letech 1664–1666 nákladem Hanuše Fridricha z Trauttmansdorffu. V roce 1874 kostel silně poničil požár, při kterém také shořel vzácný barokní oltář s obrazem od Petra Brandla. Kostel byl v letech 1885–1886 velmi necitlivě opraven v pseudogotickém stylu, přičemž došlo ke zničení mnoha středověkých památek. Protože ale nebyl v nadcházejícím období řádně udržován, postupně chátral. Před dalším chátráním byl ušetřen až poněkud amatérsky prováděnými opravami kolínských patriotů, bratrů Jana a Josefa Kamarýtovými.
  • Barokní osmiboká zvonice, datována na trámoví 1686. Původně v ní visely tři zvony (největší z roku 1664 a dva menší z roku 1844 ulité v Kutné Hoře).[12][13]
  • Křížek z roku 1874[14]

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Územím obce prochází silnice II/125 Kolín – Kbel – Uhlířské Janovice – Vlašim.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Ratboř ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 014 z Kolína do Uhlířských Janovic.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kolín, Uhlířské Janovice, Vlašim (dopravce ČSAD Benešov, a.s.), Kolín, Zásmuky (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), Kolín, Kořenice, Uhlířské Janovice, Zásmuky (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 556-557. (česky a německy)
  12. Archivovaná kopie. www.cestyapamatky.cz [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  13. Archivovaná kopie. www.cestyapamatky.cz [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-04. 
  14. Archivovaná kopie. www.cestyapamatky.cz [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-04. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí v obci Kbel v okrese Kolín autor: Prazak

date: 27. 2. 2006