Kbelnice (tvrz)
| Kbelnice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Stavebník | Řepičtí ze Sudoměře |
| Další majitelé | Lažanští z Bukové |
| Poloha | |
| Adresa | Kbelnice, Přešťovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°17′45,13″ s. š., 13°59′4,41″ v. d. |
  Kbelnice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39039/3-4168 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kbelnice je tvrz přestavěná na sýpku ve stejnojmenné vesnici u Přešťovic v okrese Strakonice. Tvrz byla založena jako panské sídlo menšího šlechtického statku ve druhé polovině šestnáctého století. Kbelnický statek se už na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století stal součástí většího panství a tvrz byla upravena k hospodářským účelům. Její areál je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
První písemná zmínka o Kbelnici pochází z roku 1360. Od roku 1384 vesnice patřila Rožmberkům a tvořila součást panství hradu Helfenburk, ale ve stejné době v ní existoval malý zemanský statek v majetku jakéhosi Ješka († 1381) a Ondřeje († 1419).[2] Roku 1564 Kbelnici od Viléma z Rožmberka získal Chval Řepický ze Sudoměře a připojil ji k Čekanicím.[3] Pravděpodobně Chvalovi synové ve vsi založili tvrz,[2] kterou později Adam, Ctibor a jejich mladší bratři roku 1595 prodali i se dvorem, vesnicí a sousední Jemnicí bratrům Jiřímu a Zdeňkovi Čejkům z Olbramovic. Za nich patřila k oseckému panství, od něhož byla roku 1596 oddělena jako Zdeňkův podíl. Zdeněk však brzy získal i Osek, ke kterému Kbelnici už natrvalo připojil.[3] Kbelnická tvrz tak ztratila sídelní funkci a roku 1686 ji Lažanští z Bukové nechali přestavět na sýpku.[2]
Stavební podoba
Tvrz stojí uprostřed vesnice. Jádrem areálu je sýpka, která vznikla přestavbou renesanční tvrze.[2] Její štít je renesančního původu, ale dochovaná podoba je výsledkem barokních úprav.[4] K sýpce přiléhají hospodářské budovy: stáje, chlévy, vepřín a průjezdná stodola, u které do roku 2014 stávala kovárna. Na jižním okraji dvora stojí správcovský dům a novodobé garáže, které nejsou památkově chráněné.[2]
Komplex budov představuje urbanistický celek, hodnotný zejména dispozičním řešením staveb, dochovanou autenticitou a množstvím historických konstrukcí (zdiva, kleneb, trámových stropů a krovů). Za cenný je považován raně barokní hambalkový krov ve stodole.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-29]. Identifikátor záznamu 151052 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrz na Štěkensku, s. 245.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kbelnice – tvrz.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kbelnice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: