Kbelská
| |||
---|---|---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 9, Praha 14, Praha 18 | ||
Část obce | Letňany, Prosek, Vysočany, Hloubětín | ||
Poloha | 50°7′28,92″ s. š., 14°30′36,52″ v. d. | ||
Začíná na | nájezd na ulici Veselská a Cínovecká (D8) | ||
Končí na | křižovatka ulic Poděbradská a Průmyslová | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 1925 | ||
Pojmenováno po | Kbely | ||
Starší názvy | 1940–1945 německy: Gbeller Straße střední úsek 1972–1994: Mladoboleslavská | ||
Další údaje | |||
Délka | cca 4,6 km | ||
Počet adres | 67[1] | ||
PSČ | 198 00, 199 00 | ||
Kód ulice | 451622 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kbelská je ulice v Letňanech, Proseku, Vysočanech a Hloubětíně na Praze 9, 14 a 18 a tvoří součást Průmyslového polookruhu. Spojuje nájezd na ulici Veselskou a Cínoveckou (D8) s křižovatkou ulic Poděbradská a Průmyslová. V Proseku přes ni vede most pro pěší (od Kytlické do Opočenské a Broumovské). Ve Vysočanech je mimoúrovňové křížení s ulicí Proseckou a v těchto místech lze také ze Kbelské sjet do Letňanské. Dále následuje mimoúrovňové křížení s Čakovickou a Mladoboleslavskou a poté s Novopackou (součást Vysočanské radiály). U všech těchto mimoúrovňových křížení Kbelská ostatní ulice podjíždí. Na hranici mezi katastrálním územím Vysočan a Hloubětína vede nad Kbelskou železniční most Turnovské dráhy. V Hloubětíně Kbelskou protíná Kolbenova, poté do ní ústí Zelenečská, Sadská, Mochovská a nakonec ji protíná Konzumní. Od Veselské vede Kbelská přibližně jihovýchodním směrem a v Hloubětíně se stáčí k jihu.
Historie a názvy
Nejstarší úsek je v Hloubětíně. Vznikl a byl pojmenován v roce 1925.[2] Název je odvozen od směru ulice ke Kbelům, původně vsi, která se v roce 1968 stala součástí hlavního města Prahy.[2][3] V době nacistické okupace v letech 1940–1945 se německy nazývala Gbeller Straße.[4] V roce 1994 byla prodloužena o úsek mezi Kolbenovou a Čakovickou, tento úsek byl dříve součástí Mladoboleslavské. Téhož roku ulici přibyl úsek až k Cínovecké, i když zprovozněn byl až v roce 1996.[2]
Zástavba a charakter ulice
Kbelská je čtyřpruhová a v některých úsecích dvoupásová komunikace. V severním úseku ji obklopuje zeleň nebo pole, pokud je v blízkosti zástavba, je ulice oddělena protihlukovými zdmi. Od křižovatky s Novopackou jsou na západ sady Na Klíčově a na východ zahrádkářské osady. Mezi Kolbenovou a Poděbradskou jsou podél Kbelské betonové protihlukové zdi. Za protihlukovou zdí na východě vede ještě jeden jednosměrný pruh, který je napojen na komunikace rezidenční čtvrti Nový Hloubětín.
Na ulici je několik čerpacích stanic.
Instituce a budovy
- Vozovna Hloubětín, Kolbenova 198
- Farní úřad Církve československé husitské (CČSH), Kbelská 250, náboženská obec v Hloubětíně (městská část Praha 14) a ve Vysočanech (městská část Praha 9)
Městská hromadná doprava
Na ulici je autobusová zastávka Nový Hloubětín.
Na křižovatce Kbelská s Kolbenovou bývala tramvajová smyčka Nový Hloubětín. Do roku 1986 vedla v úseku Kbelské mezi Poděbradskou a Kolbenovou (tehdy Fučíkovou) tramvajová trať. Původně to byla manipulační trať, ze které byl vjezd do vozovny Hloubětín dané do provozu v roce 1951. Vjezd byl umožněn od severu i od jihu u jihovýchodního rohu vozovny. Pravidelné linky byly po této trati vedeny až po postavení trati na Lehovec v roce 1976. Kvůli využití Kbelské ulice pro silniční okruh byla trať přemístěna do nynější polohy západně od vozovny a s ní byl přemístěn i vjezd do vozovny do jejího jihozápadního rohu.
Tramvajová a autobusová zastávka Kbelská je nedaleko křižovatky na Poděbradské.
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2019-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-30.
- ↑ a b c LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 327.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 160–161.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 237.
Literatura
- ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 160–161.
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 327.
- JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 237.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kbelská na Wikimedia Commons
- Archivní topografická mapa 1:10000 zachycující situaci na Kbelské před přeložením vjezdu do vozovny Hloubětín (r. 1965) Archivováno 18. 8. 2017 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Letňany, Prosek, Vysočany. Kbelská, z lávky u Nového Proseka, směr Klíčov.