Kežmarok

Kežmarok
	Kežmarok
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°8′1″ s. š., 20°25′35″ v. d.
Nadmořská výška	626 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Kežmarok
Tradiční region	Spiš
	Kežmarok
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	24,83 km²
Počet obyvatel	15 552 (2021)
Hustota zalidnění	626,3 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	PhDr. Mgr. Ján Ferenčák
Vznik	1251
Oficiální web	www.kezmarok.sk
E-mail	primator@kezmarok.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Kežmarok; Hlavné nám. 1; 060 01 Kežmarok
Telefonní předvolba	052
PSČ	060 01
Označení vozidel (do r. 2022)	KK
NUTS	523585
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kežmarok (německy Käsmark / Kesmark, maďarsky Késmárk, 2. pád v češtině Kežmarku) je město na severu Slovenska na úpatí Vysokých Tater, v Prešovském kraji. Město je centrem oblasti Spiš. Žije zde asi 16 tisíc obyvatel.

Historie

Území města bylo osídlené již od doby kamenné. Bohaté archeologické nálezy pocházejí z doby bronzové a železné. Ve 12. a 13. století zde je opět archeologickými nálezy doloženo slovanské sídlo.

Kežmarok jako město byl vytvořen v polovině 13. století spojením tří osad – slovenské rybářské osady, osady královských strážců hranice a osady německých saských kolonizátorů. První písemná zmínka o Kežmarku pochází z roku 1251 v darovací listině krále Bély IV., tehdy se nazýval Obec svaté Alžběty (latinsky Villa Sanctae Elisabeth).

Kežmarok získal městská práva roku 1269, tehdy byl označen Käsemarkt (sýrový trh). Roku 1380 byl prohlášen svobodným královským městem. Právo používat znak Kežmarok obdržel roku 1463; znak se od té doby do současnosti změnil jen velmi málo. Roku 1444 založili hrad a dali opevnit město sedmihradští Tökölyové. V letech 1511–1540 hrad a město ovládal sedmihradský kníže Jan Zápolský.

V roce 1930 zde bylo 7 228 obyvatel – z toho 1 116 Židů.^[1]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 16 552 (31. 12. 2010)^[2]
Muži: 8324, Ženy: 8917
Věkové rozložení: 12 – 25 = 4 061, 25 – 40 = 3 964, 40 a více = 6 730
Hustota: 705 obyvatel na km²
Produktivní věk: 10 350 obyvatel je v produktivním věku, což je 60 % populace
Podle zaměstnání: Průmysl a výroba = 38 %, Obchod a služby = 28 %, Administrativa, banky = 9 %, Školy = 8 %, Zdravotnictví = 4 %

Etnické složení

1796: německé město^[3]
1851: německo-maďarsko-slovenské město^[4]

Procentuální podíl jazyka (1880-1910)^[5] a národností (1930-2011)^[6]
Rok	Spolu	Slováci	Češi	Maďaři	Němci	Rusíni a Ukrajinci	Chorvati a Srbové	Romové	ostatní
1880	4475	15,75%	-	7,75%	72,00%	0,04%	0,02%	-	1,21%
1890	4897	20,52%	-	11,72%	65,86%	0,00%	0,00%	-	1,90%
1900	5606	19,16%	-	16,98%	60,79%	0,00%	0,00%	-	3,07%
1910	6317	25,42%	-	20,80%	51,32%	0,00%	0,03%	-	2,42%
1930	7228	41,85%		1,84%	35,65%	0,30%	-	-	20,35%
1991	20294	94,42%	1,06%	0,17%	0,24%	0,12%	-	3,67%	0,33%
2001	17383	95,21%	0,90%	0,15%	0,43%	0,18%	0,01%	1,59%	1,54%
2011	16832	84,73%	0,61%	0,14%	0,36%	0,30%	0,01%	1,20%	12,65%

Náboženské složení

Procentuální podíl vyznání (1880-2011)^[5]^[6]
Rok	Spolu	Římští katolíci	Řečtí katolíci	Luteráni	Kalvinisté	Židé	Pravoslavní	ostatní	ateisté	n/a
1880	4475	43,55%	2,06%	40,25%	1,88%	12,09%	0,09%	0,09%
1910	6317	54,68%	2,18%	24,43%	1,50%	16,62%	0,09%	0,49%
1930	7228	56,59%	3,14%	21,21%	0,61%	16,13%	2,32%
1991	20294	69,45%	2,96%	3,79%	0,07%	0,00%	0,20%	0,30%	7,93%	15,30%
2001	17383	77,50%	2,63%	4,80%	0,11%	0,02%	0,40%	0,66%	10,98%	2,91%
2011	16832	66,55%	2,63%	4,00%	0,17%	0,01%	0,27%	1,07%	10,19%	15,11%

Znak

Štítonošem znaku je pestrobarevný anděl. Štít je vodorovně dělený, v jeho horní části jsou na modrém podkladě dva zkřížené stříbrné meče s červenou rukojetí, se zlatým chráničem a hlavicí. Nad nimi je zlatá pěticípá koruna, pod nimi červená růže. Dolní část znaku vyplňují čtyři pruhy v barvě stříbro-červené.

Interpretace znaku se vysvětluje rozličně, přičemž se dnes neví, která z hypotéz je ta správná. V jediném, v čem se obě shodují, je význam symbolu královské koruny jako symbolu svobodného královského města.

Interpretace horní části znaku:

Zkřížené meče představují právo meče, udělené městu králem Albertem roku 1438, růže pod nimi je obyčejnou heraldickou figurou
Zkřížené meče představují symbol osady sv. Michala-bojovníka, červená růže je symbolem osady sv. Alžběty.

Interpretace dolní části znaku:

Pruhy jsou nejpravděpodobněji převzaté ze státního uherského znaku.
Pruhy symbolizují čtyři osady, z nichž město Kežmarok vzniklo. Kežmarok totiž vznikl sloučením více osad původního slovanského obyvatelstva s osadou německých kolonistů.

Pamětihodnosti

Roku 1950 bylo historické jádro Kežmarku prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Evangelický dřevěný artikulární kostel a Evangelické lyceum byly roku 1985 zařazeny na seznam národních kulturních památek Slovenské republiky. Kostel byl navíc v roce 2008 zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Hlavní náměstí
Radnice, klasicistní budova z roku 1790
Reduta
Hradní náměstí
Kostel Navštívení Panny Marie s bývalým barokním klášterem paulánů
Kežmarský zámek, pozdně gotická stavba založená roku 1444 sedmihradskými knížaty rodu Tökölyů
Evangelické lyceum
Dřevěný artikulární kostel Nejsv. Trojice, (součást světového dědictví UNESCO)
Nový evangelický kostel, secesní stavba z roku 1898
Renesanční zvonice
Bazilika Povýšení sv. Kříže
Městské opevnění s bastiony gotického původu
Starý hřbitov ze 17. století, vyhlášený roku 1981 za národní kulturní památku
Židovský hřbitov v Kežmarku

Osobnosti

Rodáci

Vojtech Alexander – lékař a radiolog
Ľuboš Bartečko – hokejista
František Engel – vojenský lékař, generál československé armády
Johann Genersich – teolog a historik
Denis Godla – hokejista
Alfred Grosz – pedagog, horolezec, záchranář, publicista
Juraj Herz – režisér
Marcel Forgáč – moderátor, scenárista
Martina Janíková – geoložka a geodetka
Paul Kray von Krajova und Topollya – rakouský vojevůdce a polní zbrojmistr
Marián Kuffa – římskokatolický kněz, věnující se lidem na okraji společnosti
Milan Lach – řeckokatolický kněz
Anton Prídavok – básník, osvětový pracovník, publicista
Radoslav Suchý – hokejista
Johann Georg Schmitz – evangelický duchovní, pedagog, náboženský spisovatel a církevní hodnostář
Martin von Schwartner – historik a statistik
Zoltán Stenczel
Ödön Szelényi – historik, filozof, pedagogický spisovatel
Imrich Tököly – sedmihradský kníže

Ostatní osobnosti

Významné osobnosti, které studovali v Kežmaroku, jsou uvedeny v článku Evangelické lyceum (Kežmarok).

Galerie

(c) Marek Slusarczyk, CC BY 3.0
Letecký pohled na město
Kostel Nejsvětější Trojice
Kežmarský zámek
Radnice
Pohled na město, v pozadí Vysoké Tatry
Bazilika Povýšení svatého Kříže

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ Z obdobia holocaustu v Kežmarku | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
↑ http://app.statistics.sk/mosmis/sk/scitanie.jsp?txtUroven=440703&lstObec=523585^{[nedostupný zdroj]}
↑ VÁLYI, András. Magyar Országnak Leírása. Pešť: 1796.
↑ FENYÉS, Elék. Magyarország geográfiai szótára. Budín: 1851.
↑ ^a ^b Historicko-demografický lexikón obcí Slovenskej republiky. Bratislava: Slovenský štatistický úrad, 2012.
↑ ^a ^b Štatistický úrad SR https://slovak.statistics.sk

Literatura

FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kežmarok na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kežmarok ve Wikislovníku
Oficiální stránky

[1] Z obdobia holocaustu v Kežmarku | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.

[2] ttp://app.statistics.sk/mosmis/sk/scitanie.jsp?txtUroven=440703&lstObec=523585^{[nedostupný zdroj]}

[3] VÁLYI, András. Magyar Országnak Leírása. Pešť: 1796.

[4] FENYÉS, Elék. Magyarország geográfiai szótára. Budín: 1851.

[:0-5] Historicko-demografický lexikón obcí Slovenskej republiky. Bratislava: Slovenský štatistický úrad, 2012.

[:1-6] Štatistický úrad SR https://slovak.statistics.sk

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály