Keg

Řez keg sudem

Keg sud

Keg sudy na paletě

Linka na mytí keg sudů

Keg je vratný sud, který je speciálně vyvinutý pro průmyslové plnění a sterilní skladování nápojů. Poprvé byl tento systém zaveden v roce 1964 ve Velké Británii. Sudy keg se postupně široce prosadily v gastronomii. Také pro domácí použití jsou dostupné výčepní přístroje vhodné pro tyto sudy. Obvyklé velikosti keg sudů jsou 15, 30 a 50 litrů.

Konstrukce a fungování

Keg sud je válcová nádoba z nerezové oceli. Horní i dolní dno je klenuté a sud je dole i nahoře opatřen lemem s prolisy umožňujícím stohování sudů. Moderní sudy jsou často opláštěné izolačním materiálem. To zaručuje delší zachování vychlazeného obsahu, ale vyžaduje i delší dobu k vychlazení. Uprostřed horního dna je ventil. Na ten se nasazuje odpovídající výčepní armatura (narážecí hlava, naražeč), která přivádí hnací plyn (CO₂ nebo dusík či směs obou plynů; případně vzduch) z externího zásobníku (v případě vzduchu z okolního prostředí). Hnací plyn vytlačuje obsah sudu do výčepního zařízení. Výčepní armatura uzavírá keg sud natolik těsně, že při správném stavu hadic a výčepní stolice (pípy) zůstává nápoj po celou cestu až do sklenice sterilní. Hnací plyn vytváří v keg sudu přetlak, který jeho obsah při otevření výčepního kohoutu vytlačuje ze sudu. Po odstranění výčepní armatury uzavírá ventil sud vzduchotěsně, tím umožňuje skladování obsahu a brání jeho zvětrávání. Pokud je na tlakování použit vzduch, je třeba pivo urychleně zkonzumovat, jinak se do několika dní zkazí.

Narážecí hlavy

V Česku je možné setkat se s třemi základními druhy narážecích hlav, jednotlivé typy mezi sebou nelze zaměnit:^[1][2]

• bajonet (S systém, korb) – na ventil se našroubuje, tento typ je nejčastější
• plochá (A systém, žehlička, flach) – na ventil se nasazuje ze strany
• kombi (M systém, eurokombi) – nasune se a pootočí. Navzdory názvu se nejedná o univerzální narážecí hlavu, lze ji použít pouze na příslušné sudy piva. Jedná se o nejméně běžný typ.

Všechny typy narážecích hlav mají dvě trubková vedení. Jedním se odvádí nápoj při čepování a čisticí roztok při sanitaci u výrobce. Druhým vedením se při čepování přivádí hnací plyn a při sanitaci čisticí roztok.

Čištění a plnění sudů

Mytí a plnění sudů probíhá u výrobce nápoje automatizovaně. Nejdříve se přetlakem vzduchu odstraní případné zbytky obsahu. Následuje omytí vnějšího povrchu sudu a napuštění horkého louhu. Po časové prodlevě nutné k působení louhu se louh vypustí a sud nasadí ventilem dolů na mycí hlavici. Postupně se vystřikuje vnitřek sudu horkou vodou, mycím prostředkem, desinfekcí. Mytí je ukončeno propláchnutím čistou pitnou vodou a vyprázdněním přetlakem sterilního CO₂. Následně je sud přemístěn na plnící ventil, dotlakován na potřebný přetlak plynu a naplněn nápojem. Nápoje se plní do natlakovaného sudu, aby se zabránilo napěnění nápoje. Po naplnění se na ventil nasadí plastová krytka s údaji o obsahu v sudu. S naplněnými sudy se dále manipuluje převážně na paletách pomocí vysokozdvižných vozíků.

Odkazy

Reference

Literatura

• Ladislav Chládek; Pivovarnictví; Grada 2007; ISBN 978-80-247-1616-9
• Grüner, Kessler, Metz; Restaurace a host; EUROPA-SOBOTÁLES 2007; ISBN 978-80-86706-18-4

Související články

• Sud
• CoolKeg

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu keg na Wikimedia Commons
• Web Svět piva