Kejklířka

Kejklířka
Kejklířka Lewisova (Mimulus lewisii)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	Phrymaceae
Rod	kejklířka (Mimulus) L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
kejklířka pižmová (Mimulus moschatus) kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kejklířka (Mimulus) je rod z čeledi Phrymaceae který byl v minulosti řazen do čeledi krtičníkovitých. Její květy jsou svým vzhledem přirovnávány k opičí tlamě nebo k lidským ústům ((anglicky) Monkeyflowers - opičí květ a (latinsky) Mimus - herec). Rod čítá asi 150 druhů, jejich klasifikace je složitá a někdy je větší část z nich vydělována do samostatného rodu Erythranthe.

Výskyt

Rod pochází ze dvou míst od sebe značně vzdálených: ze západních oblasti Severní Ameriky a z Austrálie. Odtud byly některé druhy se zvlášť vzhlednými květy šířeny do zahrad Evropy, Asie a Jižní Ameriky kde obvykle zplaněly a v tamní přírodě se uchytily. Tak to bylo i se dvěma druhy zavlečenými v polovině 19. století do přírody České republiky:

• kejklířka pižmová (Mimulus moschatus) Lindl.
• kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus) DC.

Druhy rodu kejklířka jsou obvykle hydrofyty nebo helofyty a pokud mají alespoň kořeny ve vlhkém prostředí mohou růst i jako mezofyty.

Popis

Jsou to jednoleté nebo vytrvalé rostliny rozmanitého vzrůstu i vybarvení květů. Bývají lysé nebo chlupaté a jednoduché nebo rozvětvené lodyhy mívají vzpřímené, vystoupavé či poléhavé. Vstřícně vyrůstající podlouhlé nebo vejčité listy mají řapíky neb jsou přisedlé a po obvodě bývají ozubené. Spodní listy, které někdy rostou ponořené pod vodní hladinou, mohou být úzce podlouhlé a přeslenovité. Některé druhy vydávají výrazný pižmový zápach.

Oboupohlavné květy na stopkách vyrůstají jednotlivě nebo v koncových hroznech, některé druhy mají listeny. Poměrně krátký, trubkovitý až zvonkovitý trvalý kalich je tvořený pěti srostlými, obvykle nestejnými lístky a s dozráváním plodů se zvětšuje. Koruna s válcovitou trubkou delší než kalich může být pravidelná nebo dvoupyská. Horní pysk má dva laloky vzpřímené nebo stočené a spodní je třílaločný, někdy jsou jeho laloky nestejně velké a mívají kontrastní skvrny. Zbarvení korunních lístků bývá bílé, žluté, červené, růžové, fialové nebo modré. Ke korunní trubce jsou přirostlé čtyři dvoumocné tyčinky s prašníky. Dvouplodolistové gyneceum vytváří dvoudílný svrchní semeník (po 50 a více vajíčkách v oddíle) s jednou čnělkou s dvoulaločnatou bliznou. Blizna je uvnitř citlivá na dotek, když se jí při opylování hmyzem dotkne pyl laloky se uzavřou a již se neotevřou.

Plody jsou stlačené dvoudílné šešule pukající v prostředních švech plodolistů, obsahují četná vejčitá až podlouhlá semena s endospermem.

Význam

Mnohé druhy se vysazují jako okrasné květiny (byly vyšlechtěny nové variety) nebo slouží jako modelové organismy při genetických výzkumech. Extrakty z některých druhů kejklířek se používají na popáleniny nebo jinak poškozenou kůži a v homeopatii jako součásti léků dodávající lidem duševní síly.

Reference

• DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 29.05.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
• Flora of China: Mimulus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
• COLEMAN, H. R. FloraBase the Western Australian Flora: Mimulus [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.10.2008 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
• The Monkeyflower Essences: Mimulus guttatus [online]. Richaed Katz, Flower Essence Society, Nevada City, CA, USA [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kejklířka na Wikimedia Commons
• (anglicky) American Journal of Botany: Redefining Phrymaceae