Kejtovský potok
Kejtovský potok | |
---|---|
Povodí Kejtovského potoka | |
Základní informace | |
Délka toku | 22,1 km |
Plocha povodí | 91,0 km² |
Průměrný průtok | 0,56 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-09-02-053 |
Pramen | |
jihozápadně od Obrataně 49°25′7,6″ s. š., 14°55′25,7″ v. d. okolo 600 m n. m. | |
Ústí | |
do Trnavy mezi Samšínem a Hořepníkem 49°29′37,6″ s. š., 15°4′49,1″ v. d. 458 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Kraj Vysočina – Obrataň, Nová Ves) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Želivka, Trnava | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kejtovský potok je pravostranný a největší přítok řeky Trnavy v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Délka jeho toku činí 22,1 km.[1] Plocha povodí měří 91,0 km².[2]
Průběh toku
Potok pramení jihozápadně od Obrataně v nadmořské výšce okolo 600 m. Po celé své délce teče převážně severovýchodním směrem. Pod Obrataní, kterou protéká, napájí spolu s Vintířovským potokem rybník Dvořiště, pod nímž meandruje přírodní památkou Kejtovské louky. Odtud potok směřuje lesnatým údolím směrem k Pacovu, jehož jihovýchodním okrajem protéká. Pod Pacovem přijímá zprava svůj největší přítok Novodvorský potok. Po zhruba dalších 7 km toku se vlévá zprava mezi Samšínem a Hořepníkem do řeky Trnavy na 23,7 říčním kilometru,[3] v nadmořské výšce 458 m.[4]
Větší přítoky
- Vintířovský potok, zprava, ř. km 17,5, délka 4,4 km[5]
- Cetorazský potok, zleva, ř. km 13,8, délka 3,6 km[6]
- Oborský potok, zleva, ř. km 11,2, délka 3,5 km[7]
- Novodvorský potok, zprava, ř. km 7,7, délka 8,4 km[8]
Vodní režim
Průměrný průtok Kejtovského potoka u ústí činí 0,56 m³/s.[9]
M-denní průtoky u ústí:[9]
M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q210 | Q240 | Q270 | Q300 | Q330 | Q355 | Q364 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 1,32 | 0,89 | 0,67 | 0,54 | 0,44 | 0,36 | 0,30 | 0,25 | 0,20 | 0,16 | 0,12 | 0,08 | 0,05 |
Odkazy
Reference
- ↑ Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2010-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 449) [online]. [cit. 2012-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 135.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 450) [online]. [cit. 2012-06-01]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 451) [online]. [cit. 2012-06-01]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 441) [online]. [cit. 2012-06-01]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 442) [online]. [cit. 2012-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b VD A6 Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-09-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kejtovský potok na Wikimedia Commons
- Pacov – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 30. 12. 2013 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Říční síť Želivky - Kejtovský potok